ANKETA: Kostel, nebo zámek? Vyberte památku, která stojí za záchranu

K letním měsícům neodmyslitelně patří návštěvy památek. Některé z nich ale chátrají, a pokud se brzy nedočkají záchrany, mohou v dalších letech zaniknout. Redakce iDNES.cz vytipovala s pomocí odborníků pětici památek v Kraji Vysočina. Hlasujte pro tu, která by se podle vás měla zachránit. Je zde zámek v Červené Řečici, i kostel v Zahrádce.

Od začátku minulého století bylo na Vysočině přestavěno nebo zbouráno množství staveb. Kvůli špatnému stavu byl v 90. letech stržen třeba baroknízámekPlandry nedaleko Jihlavy. Chátrajících památek je v kraji ale stále dost. Aby je nedostihl stejný osud, potřebují opravu.

Památku, která by zasloužila zachránit, vybírejte zde

Zámek Brtnice

Rozsáhlý areál renesančního zámku v obci Brtnice na Jihlavsku pochází z druhé poloviny 16. století. Poslední šlechtický rod opustil zámek v roce 1947. Od té doby sloužil jako sklady smíšenéhozbožía postupně chátral.

Nyní je v havarijním stavu. Dlouhá léta trpěl neúdržbou,celýobjekt je napaden dřevomorkou, část dřevěných konstrukcí se už dokonce zřítila. Stavu zámku neprospěl ani léta táhnoucí se spory o vlastnictví. Soud naposledy jako vlastníka zámku určil Nadaci Svébyt.

Loni v září se na zámku v Brtnici zřítila část střechy.

V letech 2010-12 měla areál pronajatý třebíčská firma Opus Moraviae, která zámek zpřístupnila. Od letošního 1. června, po změně majitele, je zámek zase veřejnosti nepřístupný.

Zámek Červená Řečice

Zámek v Červené Řečici patřil kdysi k dominantám obce. Problémy nastaly po roce 1990, kdy se vystěhoval okresní archiv, který zde do té doby měl sídlo, a majetek koupila společnost Unimax. Chybělypenízena záchranné práce a zámek tak chátral.

Podle památkářů jsou v havarijním stavu zejménastřechy, zdivo a interiéry zase poznamenala zatékající voda. Narušená je i statika, ve zdivu se objevují trhliny, místy se drolí a omítky jsou oprýskané.

Zámek v Červené Řečici dvacet let od revoluce chátral.

Díky dotaci ve výši přibližně půl milionu z havarijního programu ministerstva kultury se červenořečický zámek loni dostal z nejhoršího. Peníze však stačily jen na nejnutnější práce a památka potřebovala další dotace.

"Zámek se letos podařilo zařadit do Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury a dostal dotaci milion korun. Je to symbolická částka, ale po dvaceti letech jsou to první peníze, které tam jdou," uvedla šéfka telčské pobočky Národního památkového ústavu Martina Veselá.

Tak jako u loňské dotace podle ní peníze jdou na ty nejnutnější opravy, jako jsoupoškozenékrovy nebo zatékající střecha. Na úplnou opravu zámku by podle Veselé byla potřeba suma nejméně v desítkách milionů korun.

Kostel sv. Víta v Zahrádce

Do 70. let minulého stoletíleželomezi Humpolcem a Ledčí nad Sázavou městečko Zahrádka. Při stavbě vodní nádrže Švihov nebo také Želivské přehrady bylo zbořeno a zaplaveno vodou. Zbylo z něj pouze někdejší centrum s kašnou, sochou a kostelem. Ten nyní jako memento ční jen pár metrů nad hladinou přehrady.

Jednolodní kostel obdélného půdorysu byl vystavěn po roce 1219 v románském slohu v místě starší sakrální stavby. Později byl přestavován ve slohu gotickém a barokním. Poslední větší stavební úpravy byly provedeny po požáru v roce 1850. Na stěnách presbytáře a částečně i lodi se dochovaly zbytky gotických maleb ze 14. století.

Vesnice Zahrádka, která v sedmdesátých letech ustoupila stavbě Želivské přehrady. Na jejím břehu zůstal stát kostel sv. Víta.

Malby stejně jako celá stavba jsou v havarijním stavu. Problémem kostela je hlavně voda. Vzlínající vlhkost a kolísání teplot uvnitř objektu mají devastující vliv na omítky i malby.

Zachránit stavbu, jež je nyní ve správě památkářů, se snaží od roku 2001 občanské sdružení Přátelé Zahrádky.

Loni v říjnu se podařilo sehnat dostatek peněz, aby práce mohly začít. "V posledním čtvrtletí začaly práce, které umožní odvlhčení zdí kostela. To je totiž základ pro další opravy. Hotové by měly být do konce roku 2012. Je na to rozpočet asi dva miliony, hradí to ministerstvo kultury," uvedl Jan Čihák ze Sdružení Zahrádka.

Jakmile se kostel zbaví vlhkosti, budou pokračovat další práce. Sdružení vybralo díky veřejné sbírce asi půl milionu korun, tyto peníze poslouží podle Čiháka například na opravy krovů. Nákladnou péči vyžadují i malby uvnitř kostela. "Celkově se opravy odhadují na deset milionů korun," dodal.

Hrobka Pallavicinů v Jemnici

Neoklasicistní mauzoleum v Jemnici na Třebíčsku na návrší u silnice do Budče bylo postavené v letech 1901 a 1902 pro členy rodiny Pallavicini. Stavba je koncipována na půdorysu rovnoramenného kříže se zaoblenými rohy. Nedílnou součástí je sochařská výzdoba s ústředním oltářem s monumentálním křížem.

Hrobka Pallavicinů v Jemnici na Třebíčsku

Stav celého objektu se podle památkářů dlouhodobě zhoršuje. Poškozené venkovní omítky místy úplně chybějí a obnažené zdivo se drolí. Problémem je také vysoká vlhkost. Objekt byl navíc několikrát navštíven vandaly, kteří mimo jiné poškodili mramorové sarkofágy s ostatky členů rodiny.

Přilehlémupozemkua ohradní zdi se dostává pouze nejnutnější údržby, která spočívá v občasném odstranění náletových dřevin. Generální oprava objektu byla již mnohokrát plánována, k realizaci ovšem nikdy nedošlo.

Poté, co nedávno zemřel majitel hrobky, připadla památka Jemnici. "Hrobka je nyní v majetku města. Oprava by obnášela nemalé investice, nicméně pokud se objeví nějaký vhodný dotační titul, tak bychom se do ní pustili," uvedl místostarosta města Petr Novotný.

Z vlastního asi čtyřicetimilionového rozpočtu se ale Jemnice podle něj do žádných oprav pouštět nebude. "Hrobku ale spadnout necháme," dodal místostarosta s tím, že ač je stavba nyní uzavřená, jeden víkend v srpnu bude pro veřejnost zpřístupněna.

Historický most v Ronově nad Sázavou

Tříobloukový kamenný most ze 16. století v Ronově nad Sázavou, místní části Přibyslavi, patří mezi deset nejstarších mostů v Čechách. Podle některých pramenů je ještě dokonce o století starší a mohl by pamatovat doby, kdy krajem táhl vojevůdce Jan Žižka.

Most, po kterém vede komunikace k několika místním domům, byl až do letošního jara na svůj věk v poměrně dobrém stavu. V březnu jeden z pilířů ale zle poničily ledové kry. "Snad nikdy v historii ho kry tolik nepoškodily," řekl přibyslavský starosta Jan Štefáček.

Historický most v Ronově nad Sázavou v Přibyslavi poničily v březnu kry, v dubnu pak traktorista s těžkým nákladem.

Aby toho nebylo málo, hned o měsíc později byl most poškozen znovu. Ačkoliv je jeho nosnost omezena na dvě a půl tuny, vydal se na něj řidič traktoru s vlekem se čtyřikrát těžším nákladem. Vozovka takovou zátěž nevydržela a propadla se.

Most je od dubna uzavřený a řeší se, jak ho opravit. Začátek prací brzdí to, že se na jejich podobě památkáři nemohou dohodnout s vedením Přibyslavi. Podle nich by totiž varianta, kterou se město snaží prosadit, znamenala de facto zánik mostu jako památky.

Přibyslavská radnice totiž nechala zpracovat projekt, v němž navrhuje odstranit vozovku, konstrukci zpevnit a zabetonovat. "Historickou mostní konstrukci by oprava pasovala do role pouhého opláštění," konstatovala Marie Jirková z pobočky Národního památkového ústavu v Telči.

Památkáři navrhují pod mostem lešení. "Nepočítáme se zásahem do všech tří oblouků, ale pouze se statickým zajištěním středního oblouku a s umístěním železobetonové roznášecí desky těsně pod vozovkou mostu," popsala Jirková. Tato varianta se ale zase nelíbí městu.

Jak s mostem naložit, určí nakonec až Městský úřad v Havlíčkově Brodě, který případně vydá stavební povolení.