Byli jsme se podívat za turistikou v Lipnici nad Sázavou. A když už jsme zde byli, museli jsme na oběd vyrazit do slavného lipnického hostince U České koruny. No a málem jsme ostrouhali.
O sobotním slunném víkendu na konci dubna zde totiž bylo úplně napráskáno. A nebylo si kde sednout. A to jak vevnitř, tak i na venkovní terase. Naštěstí se doslova při našem příchodu jeden malý stoleček na verandě uvolnil a tak jsme zde nakonec oběd ochutnali.
Nicméně po celou dobu zde bylo naprosto plno a neustále přicházeli nový a nový hladový turisté, kteří buď museli odejít a nebo si počkat dokud se nějaké místo neuvolní. Turisté, cyklisté, motorkáři, rodinky s dětmi v autech. Některé stoly navíc měly na určitou dobu rezervaci, takže sehnat zde místo bylo opravdu docela náročné.
Byli jsme tu i s naším ne zrovna malým psiskem. To nebyl na zahrádce problém, a mohli jsme tu sedět i s ním. Jestli ale se psem je možné jít i dovnitř, opravdu nevím. Ale na některých recenzích na Internetu jsem četl, že dovnitř psy nepouštějí.
Obsluha byla velice milá a ochotná, i při plně obsazené restauraci. Všechny slečny se usmívaly, i když lítaly jak namydlený blesk. Ihned se nás ujala slečna, kterých tu po place běhalo vícero (já napočítal tři) a vcelku rychle obsluhovaly jednotlivé stoly.
V nabídce podniku nás zaujala hradní česnečka, takže tu jsme si objednali. Jídelní lístek je vyrobený ve stylu rakousko-uherských novin. Mě to problémy nedělalo, ale někomu to může přijít docela zmatečné. Například mojí manželce, která poté co jsme si objednali, a diskutovali nad nabídkou jídel, si polovinu z nich nevšimla, a divila se kde jsem to tam viděl. Takže je potřeba se pořádně koukat, a číst. Což mělo pravděpodobně za následek to, že moje žena si v takovéto krásné staročeské restauraci objednala, světe div se, obalovaný hermelín s hranolkama. Ale smažený sýr a hermelín tu opravdu, vzhledem k velké návštěvě rodin z dětmi, jedou ve velkém. 🙂
Já jsem hodně koketoval že si dám jejich guláš s knedlíkem nebo bramboráčky. Ale narazil jsem v jídelním lístku na holandský řízek z bramborovou kaší. Guláš je guláš, ale holandský řízek a bramborovou kaši zbožňuji, a moc často se v restauracích nevidí. Takže volba byla jasná.
První menší zádrhel nastal, že na nás úplně zapomněli s polévkou. Ta se nenesla a najednou před námi přistál na stole hlavní chod. Ještě že manželka jí ráda polévku hned s hlavním jídlem. 🙂 Jenže po upozornění, ačkoliv fakt holky byly šikovné a kmitaly, tak najednou pobíhaly po place s naší polévkou a zase nevěděly kam patří. Takže jsme se o ní museli znovu přihlásit. Tohle by se stávat tedy nemělo.
A jak nám chutnalo? Česnečka byla docela dobré chuti a struktury. Nic o čem by jste zrovna psali domů, ale také nic co by bylo prostě na ní špatně. Hranolky k hermelínu byly klasické supermarketové. Tatarská omáčka ale zdála se býti domácí a ucházející. Smažený hermelín byl ale popravdě skvělý, tomu jsme neměli co vytknout. Ono si říkáte, co se dá asi tak zkazit na smaženém hermelínu. Ale my ze zkušeností víme že dost. Zjevně zde nepoužívají nějakou nejlevnější variantu.
Já před sebe dostal tedy svoje jídlo. Nechyběla ani kyselá okurka, což také mám k této kombinaci rád. Docela radost mě udělala bramborová kaše, jelikož byla zjevně domácí a pěkně přelitá rozpuštěným máslem. Tady vládla spokojenost. Problém ale nastal u holandského řízku. To byl vpravdě vcelku propadák. Holandský řízek by měl být šťavnatý, nadýchaný. Měl by obsahovat rozhodně mleté maso z prorostlejšího kusu, nejlépe bůčku. A kvalitní sýr, který tam také musí být cítit. Prostě jeho konzumace musí být takovým malým festivalem šťavnatosti. A to se tady bohužel nestalo. Tento řízek byl velice suchý, docela i tvrdý a i chuť byla nějaká podivná. Spíše než holandský řízek mě to připomínalo takový nepovedený obalovaný karbanátek. Někomu to možná takto vyhovuje, ale mě tedy rozhodně ne. Pro mě holandský řízek evokuje šťavnatou jemnou lahůdku. Takovou jakou jsem třeba zažil v Motogrillu na dálnici u Hněvkovic. Tam ho opravdu umějí. A to se tady tedy rozhodně nekonalo. Takže bohužel jsem byl trochu zklamaný.
Žízeň zde můžete uhasit Haškovým Lipnickým speciálem. Jedná se o kvasnicové, nepasterované a nefiltrované pivo. Haškův Lipnický speciál 12° je vařen ve spolupráci p. Haška a p. Bernarda dle tradičního postupu vaření bývalého pivovaru na Lipnici. A musím řici, že to pivo je opravdu super. Jak se říká „jako křen“! Můžete si ho dát zde točené. Lahvové si zde nekoupíte, ale rádi vám samozřejmě natočí do džbánku. Nebo při nejhorším i do nějaké té pet lahve. Ale opravdu doporučuji, mě moc chutnalo.
Manželka bohužel šoférovala, a tak si místo pivka objednala jejich domácí bezinkovou limonádu. A ta byla stejně vynikající jako to pivo. Nebo možná ještě lepší. Opravdu moc dobrá limonáda, a pokud sem dorazíte a budou jí mít, tak ji prostě musíte zkusit.
Spisovatel Jaroslav Hašek strávil v Lipnici nad Sázavou závěr svého života. Pod místním mohutným hradem vznikla také podstatná část celosvětově proslulého románu Osudy dobrého vojáka Švejka.
Hašek zemřel v Lipnici 3. ledna 1923 v pouhých 39 letech. Pochován je na místním hřbitově, v červenci 2008 mu byla poblíž jeho oblíbeného hostince U České koruny odhalena socha. Jeho vnuk Richard Hašek, rodák z Prahy, lipnický hostinec se svou rodinou na přelomu tisíciletí zrekonstruoval. Richardův syn Martin Hašek v něm působí jako kuchař.
Závěrem: Podnik neurazí, ale ani nenadchne. Jsou tisícovky horších a stovky lepších. Standardní jídla za poměrně vyšší ceny. Což je asi z důvodu chybějící konkurence. Restaurace Pod hradem, kam jsme chodili na jídlo v mém mládí když jsme sem jezdívali na festivaly již nefunguje a je zavřená, a tak v celé Lipnici jinou klasickou restauraci nenajdete. Najedli jsme se, úplně zklamaní jsme nebyli, ale že by jsme se sem vraceli na jídlo, tak to určitě ne. Tři hvězdičky z pěti, více dát nemůžeme.
Webová prezentace restaurace: https://www.hasektour.cz/
Restaurace se také objevila v prvním díle pořadu České televize Příběhy starých hospod z Vysočiny: https://www.ceskatelevize.cz/porady/14292423175-pribehy-starych-hospod/221544160170002/
Za mě se jedná z hlediska hospodské kultury, kvality jídla, piva, přístupu atp. jednoznačně o špičku na Vysočině. Je zde přítomen i onen Genius loci, tak že každá návštěva je opravdovým zážitkem. Doporučuji!
Narváno tam jistě mají,když bohužel asi konkurence jiná na Lipnici nepůsobí.
Na Lipnici je prý také nějaká nově opravená trafostanice. Víte, kde ji najdu?
https://mapy.cz/s/gojaruhevu
v prubehu let vyzkouseno nekolikrat, moje hodnoceni 2,5 z 5ti.
V pátek jsem byla v Konzoomu, na základě doporučení z tohoto servru. Servírovali hovězí líčka s hráškovým pyré a zeleninkou.
Byla to delikatesa.
Kdo jste tam nebyl, zajděte, lepší jídlo v Humpolci a okolí nenajdete.
Souhlasím, teké si občas oběd objednám a pecka! Doporučuji…
Za 248,- Kč… zlatej Jirmásek, tam zajděte.
Za kvalitu se plati a pochybuji, že si u Jirmáska dám hovězí líčka s hráškovým pyré😂😂😂
Mimochodem teď dělali v Konzoomu i skvělýho smažáka s domácí tatarkou, smaženýho na přepuštěným másle, se štouchaným bramborem od místního zemědelce. Jednoduše pecka.
Konzoom je gurmánský ráj!
Souhlasím
Kdyz je zajem a odbyt, tak ten hovezi ksicht s hrachovkou muze stat i 500 Kc. Kdyz to bude naopak, tak bude rad ze to proda za 100 Kc. Vyse ceny je velmi relativni pojem zalozeny predevsim na poptavce.
Jj vždy je to o nabídce a poptávce
hovezi ksicht si delam doma sam. Uz jen ten proces vareni je radost. Teda vzdycky na podzim. Leje se do toho totiz vino a tak to stridam – do vypeku, do sebe, do vypeku….. az nacnu druhou lahev
presne. Nabidka vs. poptavka. Podle me je to na Humpolec – bohuzel – dlouhodobe neudrzitelne.
Tak si přejme, aby to vydrželo a aby lidé začali dávat přednost kvalitě před kvantitou.Jasně,pokud budu rubat 10 hodin někde v lese, asi dostanu větší chuť na guláš s osmi nebo V+K+Z, ale mám li trochu čas si posedět a vychutnat, pak v Konzoomu fakt umí.A teď prosím není to nic vůči pracantům v lese,jde jen o konstatování,že enormní výdej musí být kompenzován enormním příjmem.
Otázkou je zda když je vyšší cena tak jestli je i ta kvalita
Jj slyšel jsem a četl jsem i zde podobné řeči jak kavárna 8smička je předražená, ale stahují se za ní zákazníci z celé republiky. S Konzoomem to bude podobné, foodbloger Hejlík jí doporučil a jezdí tam lidé co kolem jedou po dálnici. Správný podnikatel v gastru se nekouká jen na humpoleckou klientelu, ale snaží se využít i blízkost dálnice a tah na Hradec a ČB, který vede přes Humpolec.
Kvalita a kreativita v Konzoomu jsou ukázkou moderní gastronomie.
Chápu, že to není pro každého a zároveň né každý má příjem, že si to může dovolit. Ale je zde X% lidí, kteří mají výdělky a chutě poznávat neustale nové věci a nepotřebují to 3h sami vařit, jelikož si raději sednou do auta udělají výlet a dají super jídlo nebo dezert. Život je pestrý a když máte peníze, tak si ho chcete užít. Tak to vždycky bylo, je a bude.
Dělňasové neocení Michelinskou restauraci nebo Ferrari nebo kabelku z Pařížskě, ale garantuji vám, kdyby ty peníze měli a uměli vydělat, tak by se to rychle naučili.
Když máte 40 hrubýho a hypotéku na krku či splátku úvěru, tak vám nezbývá ani na Jirmáska.