Historie

Jedním z posledních politických uprchlíků z Československa byl Kubánec Rolando Saumell Acosta s těhotnou manželkou Sárou a ročním synem Lumírem. Případ je pozoruhodný mimo jiné tím, že se stal až po 17. listopadu 1989 – poté, co se komunismus v Československu zhroutil a disident Václav Havel byl zvolen prezidentem.

Dne 26.1.1969 se podařilo třem chlapcům z Libé ve věku 16,16 a 14 let, překonat signální stěnu a dostat se na území tehdejší NSR. Emil Mackovič, Miloslav Cícha a Robert Nožina, připravili pohraničníkům bezesnou noc.

Slovo autora: „Máme k dispozici několik videokazet se záběry starých ročníků Zlaté podkovy v Humpolci. Sestříhali jsme krátkou ukázku z jednoho finále, u kterého ale neznáme rok. Všimněte si, že spřežení jezdila mimo jiné v areálu autokrosového tratě Pod Vilémovském lomem a úplně na konci doporučujeme pozornost všem.“

Nastal podzim a mně se vybavila doba dávno minulá. Na polích nebyla všudypřítomná řepka, ale brambory. A my, studenti, jsme vyráželi každým rokem na jejich sběr pod heslem „Ani brambor nazmar“. Vysokoškoláci jezdili na chmel, my na střední jezdili na brambory.

Vagony s kanonem a kulomety, vojenská nemocnice nebo vůz, který sloužil jako kovárna. Do Humpolce po pěti letech přijel Legiovlak. Představuje, jak měli českoslovenští legionáři v Rusku své vlaky vybavené i to, jaké útrapy podstoupili, než se vrátili domů.

Do Humpolce přijede Legiovlak, unikátní souprava 14 zrekonstruovaných vozů, které představují věrnou repliku legionářského vlaku, v němž žili a bojovali příslušníci naší zahraniční armády v Rusku v letech 1918–1920.

V Humpolci se ve čtvrtek 19. září od 15 hodin uskuteční u budovy kina pietní položení Kamenů zmizelých – Stolpersteine.

Na vlakové nádraží v Humpolci se po pěti letech vrátí Legiovlak. Výstavu na kolejích lidé budou moci navštívit čtyřiadvacátého září. Legiovlak na Pelhřimovsku zůstane šest dní.

Srdečně vás zveme na přednášku Hany Sar Blochové – Bohem vyvolený český král Přemysl Otakar II., která se koná 5.6.2024.

Vědců s českým původem, kterým by byly věnovány samostatné kapitoly v zahraničních učebnicích, není příliš mnoho. Přesto však lze mezi našimi krajany takové najít. Jedním z nich byl antropolog Aleš Hrdlička..