Několik informací o židovké obci v Humpolci. Historie, rozhovor se správcem židovského hřbitova a další.
Historie
Lokální garant EHD MěKIS v Humpolci Vás zve tento víkend na DNY OTEVŘENÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK v Humpolci.
Archeologii a partnerské vztahy jdou podle archeologa Bohumíra Dragouna, který provádí vykopávky na hradě Orlík u Humpolce, skloubit vcelku dobře. Zanedlouho se žení, ale až ve svých šestatřiceti letech a samozřejmě plánuje, že založí rodinu.
Rok před vypuknutím první světové války odjel do Ruska „na zkušenou“i syn tehdejšího humpoleckého sládka Bohuslav Satran. Narodil se roku 1890 přímo v pivovaru, po absolvování školy v Humpolci navštěvoval průmyslovou školu a vyučil se po otci sládkem. V té době čeští sládci řídili výrobu v každém větším ruském pivovaru.
Mezinárodní den muzeí to humpolecké oslavilo vskutku žánrově, vypravilo se do minulosti. Archeologové, kteří v minulém roce prováděli vykopávky v okolí kostela svatého Mikuláše, posluchače seznámili s nálezy a dalším laboratorním průzkumem. Před zahájením přednášky poskytl zajímavé informace Petr Hejhal ze společnosti Archia Brno.
Město Humpolec oslaví v sobotu 7.5.2005 na Horním náměstí 60. výročí osvobození.
Dříve si lidé strojili stromeček jednoduše – červenými jablíčky, medovým pečivem, ořechovými skořápkami, perníčky, cukrovím, sušenými švestkami a podobně. Hojně využívali i slámu, šišky, papír, hobliny. Postupně přidávali barevné papírové řetězy slepované kváskem a obrázky s namalovanými vánočními motivy. Teprve 20.století přineslo skleněné a čokoládové ozdoby.
Vánoce jsou neoddělitelně spojeny s betlémem, kde svatá rodina pod velikánskou vlasaticí s pokorou přijímá dary od ovčáků i královských potentátů na počest zrození božského dítěte. A protože nikdy není na škodu dozvědět se něco, co ještě nevíme (nebo nevíme přesně), zaskočíme si trochu do minulosti.
O darech a dávání, kdo a kdy dárky nosí a jak to s těmi dary vlastně je … od P. Mariana Sokola – faráře humpoleckého
Předchůdci klasických smrčků, boroviček a jedlí byly pravděpodobně ovocem, pentlemi a cukrovinkami zdobené haluzky a pruty – tak zvané dary pastýřské, a to již při římských saturnáliích, pořádaných ve starověku. K nám se zvyk zdobit vánoční stromeček rozšířil z německých oblastí, odkud se v 17.století šířil po celé Evropě.