13.-14.8.2002
Záběry z přítoku Hejlovky do Velké přehrady od místního chataře pana Čermáka.
(za Kletečnou před přehradou – viz. turistická značka)
V úterý a ve středu se opět přes korunu hráze Sedlické přehrady valila voda.
Bylo to úctyhodné množství i podle místních. Jinak suchým korytem se valila
voda, která sahala místy až k chatám na břehu. Ještě ve středu se byla v Želivě
voda rozlitá u jezu (poblíž restaurace Na Želivce, pod bývalým špýcharem) na
louce až ke státní silnici z Humpolce na Křelovice. Silniční most za Bolechovem
odolal nápru. Voda za soutokem před mostem (odbočka na Bolechov) byla rozlitá
do poloviny louky. Také čistička byla částečně pod vodou. Ze středy 14.8. na
čtvrtek voda opadla. Tak velký vzestup hladiny byl zapříčiněn především nasycenou
Sedlickou přehradou, která druhý nápor dešťové vody z obou svých přítoků nestačila
pobrat.
Naštěstí ve středu 14.8. přestalo pršet na většině Vysočiny a tak přehrady zpomalí
rozvodněné potoky a řeky. Sedlická přehrada přetéká, ale chtaty v jindy suchém
korytě Želivky (přehrada – elektrárna) nejsou ohroženy. Elektrárna také upouští
vodu. Podle informace hrázného na Trnávce (15.8. cca 10:30 hod.), také žádný problém z tohoto toku nehrozí,
je upouštěno přes přepady okolo 30m3/s.
Po vytrvalých deštích v oblasti Jižních Čech a krizové situaci na Vltavě a
Berounce, která se tzv. stoletou vodou řítí v těchto dnech na hlavní město Prahu
a dále, předpovídají v těchto dnech meteorologové další přívalové lijáky se
silným deštěm na Českomoravské vysočině. Po třicetileté vodě munulý týden se
lidé kolem Želivky a Trnávky opět obávají vzestupu hladin.
Informace od hrázných na Sedlické a Trnavské přehradě z rána (cca 9,00 hod)
13.8.2002:
„Tady na Trnávce pouštím teď maximum, asi 40 m3/s, tzn. asi 35 m3/s přes
přepady. Bude to horší, protože stále prší a prognózu vám v této chvíli nikdo
neřekne. Na Želivce to je ještě horší.“
Informace od chataře u Hejnického potoka (jeden z přítoků do Sedlické přehrady)
poblíž obce Kletečná: „Tady pořád leje, voda se valí z polí a koryto potoka
je dávno přeplněné. Proud vody vyvrací olše a vrby. Snad se něco nevzpříčí.“
Přehled přehrad a teorií Povodí Vltavy:
Vodní dílo Sedlice, tok : Želivka
Vodní dílo Sedlice na Želivce bylo postaveno v letech 1921 – 1927 za účelem
akumulace vody k špičkové výrobě elektrické energie.
Hráz je gravitační, zděná z lomového kamene a je obložena kamennými kvádry.
Na hrázi je vedena vozovka o šířce 3 metry, která je součástí silnice III. třídy
Sedlice-Humpolec.
Hráz má deset přelivných polí o celkové délce přelivné hrany 86 m. Přepadající
voda je tlumena ve vývaru nebo prostřednictvím kaskádových stupňů u obou úbočí
hráze.
Ovladatelný objem nádrže je 1,87 mil. m3, zatopená plocha 35 ha.
Z nádrže je odebírána voda pro hydroelektrárnu osazenou třemi turbínami Francis
– horizontální provedení.
délka hráze : 118 m
výška hráze . 14 m nade dnem údolí
kota koruny hráze : 454,30 m.n.m.
Vodní dílo Vřesník, tok : Želivka
Pod hydroelektrárnou VD Sedlice je nad obcí Želiv postavena vyrovnávací nádrž
VD Vřesník. Výstavba probíhala v letech 1925 – 1928.
Hráz je gravitační, zděná z lomového kamene a je obložena kamennými kvádry (obdobně
jako VD Sedlice).
Od roku 1983 je VD Vřesník rovněž energeticky využíván. Na pravém břehu byla
postavena malá vodní elektrárna osazená třemi turbínami Kaplan – vertikálního
provedení.
Vodní díla Sedlice a Vřesník má ve správě Povodí Vltavy od roku 1977.
délka hráze : 78,70 m
výška hráze nade dnem : 6,5 m
objem nádrže 130.000 m3
zatopená plocha : 8,8 ha
Představné nádrže v povodí vodárenské nádrže Želivka
Účelem představných nádrží je zachycení částí splaveninpřinášených vodním tokem.
Dále tyto nádrže biologicky snižují přísunživin a rozpuštěných i nerozpuštěných
látek do vodárenské nádrže Želivka. Tuto biologickou barieru v hydrosféře je
schopna vytvořit nádrž, jejíž hloubka je nad 10 m a doba zdržení vody v nádrži
je alespoň 20 dnů.
Uvedené předpoklady splňují nově postavené představné nádrže VD Trnávka a VD
Němčice. Povodí Vltavy, státní podnik převzalo do své správy i nádrže VD Sedlice
s vyrovnávací nádrží VD Vřesník, které však výše uvedené parametry nesplňují.
Jejich dočišťovací účinnost je odhadována na cca 40%.
Nádrže kromě zabezpečení minimálních průtoků jsou využívány i energeticky a
je na nich povolena řízená rekreace dle vydaných Statutů pro rekreaci a rybářství.
Vodní dílo Trnávka, tok : Trnávka
Vodní dílo na řece Trnávce postavené v roce 1977 – 1981 nad obcí Želiv tvoří
zemní homogenní hráz nasypaná z místních hlinito – kamenitých materiálů. Výška
hráze nad údolím je 19 m, koruna délky 200 m má kótu 417,00 m.n.m.
Sklony obou líců hráze jsou 1 : 2. V patě návodního líce navazuje těsnící prvek
na betonovou zídku založenou do skalního podloží. Z tohoto bloku byla provedena
v údolní nivě a obou úbočích jednořadá injekční clona. Na koruně hráze je provozní
(neprůjezdná) komunikace, vlnolam, chodník a na vzdušní straně je osazené ocelové
svodidlo.
Výpusti, přelivy, odpadní štola a vývar jsou součástí sdruženého funkčního objektu.
Spodní výpusti mají dvě odběrné etáže umožňující vypouštět vodu ode dna nebo
6 metrů nade dnem nádrže.
Součástí vodního díla je i slalomová dráha, jejíž vtok je hražen podpíranou
klapkou.
Na konci vzdutí nádrže je vybudován ponořený stupeň, umožňující zlepšit sedimentační
účinky nádrže.
Přehradní těleso : hráz nasypaná z hlinito-kamenitých materiálů
Délka hráze : 200 m
Výška hráze : 19 m nad údolím
Zatopená plocha : 84 ha
Vodní dílo Želivka, tok : Želivka, říční km 4,290
Vodní dílo Želivka (nádrž Švihov) bylo postaveno v letech 1965-1975, 4,3 kilometru
nad soutokem řeky Želivky se Sázavou.
Hlavním účelem tohoto díla, které je nedílnou součástí vodohospodářské soustavy
Želivka, je zásobování hlavního města Prahy a středočeské oblasti pitnou vodou
až do výše 5,25 m3/s. Z hlediska objemu vody v zásobním prostoru i z pohledu
odebíraného množství je VD Želivka největší vodárenskou nádrží nejen v České
republice, ale i ve střední Evropě.
Plocha povodí řeky Želivky je 1178 km2.
Pro ochranu vodárenské nádrže Želivka byla vyhlášena tři pásma hygienické ochrany.
Veškeré zásahy, výstavba, hospodaření na zemědělské a lesní půdě, nakládání
s odpadními vodami z obcí detailně řeší „Zásady pro zajištění hygienické
ochrany vodárenské nádrže Želivka“.
Vstup do I. pásma hygienické ochrany je zakázán, není zde povoleno provozovat
turistiku, vodní sporty ani sportovní rybolov.
Hráz je přímá, zemní s návodním hlinitým těsněním. Založena je na úrovni údolních
štěrků, ve svazích je zavázána pod původní terén.
Architektonicky zajímavá dominanta sdruženého objektu sestává ze dvou odběrných
věží, komunikačního pilíře a bezpečnostního šachtového přelivu. Odběr vody z
nádrže je etážový. Pět otvorů v každé odběrné věži umožňuje odběr vody v nejlepší
kvalitě z daných horizontů nádrže.
Délka hráze : 850 m
Šířka v koruně : 7 m
Výška hráze : 58,30 m
Zatopená plocha : 1432 ha
Délka vzdutí : 38 km
