Minulost v novém kabátě. Začala rozsáhlá proměna známé Děkanské zahrady v Pelhřimově. Patří k ní úpravy zeleně i celková obnova areálu. Prvním krokem je kácení některých stromů. Místní i návštěvníci Pelhřimova se nyní musejí smířit s omezením vstupu do dolní části zahrady. Místo, kde se do práce pustili dřevorubci, odděluje od zbytku zahrady vysoký plot.
Zdeněk Štěpán kousek od zahrady bydlí. Přes zahradu si krátí cestu. „Já si myslím, že těch stromů je škoda. Podle pařezů to byly pořádné kusy. Mohly tu ještě pár let být,“ poznamenal Štěpán.
Součástí samotné obnovy zahrady je i výsadba nové zeleně, která podle mluvčí radnice Andrey Unterfrancové zahrnuje 1 270 čtverečních metrů keřů, 1 704 čtverečních metrů podrostů, množství trvalek, parkový trávník a hlavně pětatřicet nových stromů.
Děkanská zahrada se má stát místem pro setkávání. Místní rarita, voliéry s papoušky, v zahradě i nadále zůstane. Komplex třinácti voliér je podle chovatele Libora Růžičky domovem pro papoušky vpravdě exotických jmen. Například kakaduy bílé, amazoňany velké, žaky velké, papoušky patagonské, aratingy sluneční a další.
Také Milada Vlčková si přes zahradu často a ráda krátí cestu domů. „Zahrada je spojená s naším rodákem, knězem Františkem Bernardem Vaňkem. Četla jsem jeho román. Přečtěte si ho, je moc pěkný. Snad se úpravy zahrady povedou tak, aby se to faráři Vaňkovi, pokud se tam shora na nás dívá, líbilo,“ řekla Deníku. Podle jejího názoru je Děkanská zahrada ideální místo pro matky s dětmi. „Jen aby z toho po přestavbě nebyla kolonáda,“ poznamenala s úsměvem Vlčková.
V úspěch revitalizace zahrady věří pelhřimovští radní. V Pelhřimově se o tom mluví už od loňska. „Samozřejmě je třeba navázat na historické hodnoty, zachovat přírodní charakter,“ popsal plány radnice před zahájením obnovy pelhřimovský místostarosta Zdeněk Jaroš.
V současné době je v Děkanské zahradě i minigolf. Ten chce radnice přesunout jinam. Do parku u kostela svatého Bartoloměje přibude naopak tři sta let stará historická kašna z Růžové ulice.
V zahradě je i několik uměleckých děl. Mozaika Kristovy hlavy, boží muka nebo památník již zmíněného Františka Bernarda Vaňka, českého vlastence, kněze a spisovatele, jehož jméno je s Děkanskou zahradou i městem celkově úzce spjato. Památník stojí uprostřed zahrady, ve starobylém domku, v němž pelhřimovský děkan rád pobýval a tvořil. Tam rovněž napsal román Na krásné samotě.
Radnice si nechala vypracovat na proměnu Děkanské zahrady studii. „Stojí za ní ateliér Za Mák s mottem Minulost v novém kabátě. Cílem je scelit podobu Děkanské zahrady a vytvořit její odpovídající napojení na městskou zástavbu. Obnova se bude týkat dolní části Děkanské zahrady,“ zdůraznila na začátku prací mluvčí radnice Andrea Unterfrancová.
Historie Děkanské zahrady v Pelhřimově
• Založena byla již v roce 1603 jako součást fary.
• Obnově a větší péči se jí opět dostalo až ve 30. letech 20. století zásluhou pelhřimovského děkana Františka Bernarda Vaňka.
• V zahradě se nacházel jediný objekt – zahradní domek, k jehož obnovení došlo v roce 1932 v duchu tehdejší památkové péče.
• Děkan F. B. Vaněk (1872–1944) je pro Pelhřimov a jeho kulturní historii významnou osobností. V zahradním domku je památník věnovaný jeho osobě. Děkan zde rád pobýval a psal své články a kázání.
• Zařízení domku bylo zrekonstruováno téměř do původní podoby.
Zdroj: MÚ Pelhřimov
