I když to je již více než den od záplav které zaplavili pelhřimovsko v pondělí a úterý, dovolil jsem si vypůjčit tento název katastrofického velkofilmu pro tuto sérii článků informující o tom jaká je situace na Pelhřimovsku po poslední nadílce vody a jak pokračuje obnova zničených míst.
Voda se vrací zpět do koryta
Želiv/Brtná: Obce se pomalu vzpamatovávají z pondělního běsnění
živlů. V Želivě nejvíce bahna skončilo u kulturního domu. To už se
dobrovolným hasičům za přispění těžké mechanizace podařilo zcela
zlikvidovat. Veškeré síly teď všichni vrhli na úklid obce Brtná, která
byla pokryta vrstvou naplavenin a suti. "S úklidem nám pomáhá
zemědělské družstvo. Zapůjčilo nám mechanizaci. Sehnal jsem ještě
speciální bagr na gumových pásech, který upravuje nejen střed obce, ale
i řečiště potoka, aby se voda vrátila do původního koryta,"informuje
starosta Karel Chmel, který pokládá za prvořadý úkol odstranit nánosy
bahna a nečistot z komunikací, aby se lidé dostali do svých domovů.
Vzniklé škody už mapují pojišťovny. "V kulturním zařízení se bude
jednat pouze o likviditu úklidu, protože zde majetek nebyl poškozen.
Cesty, potoky ani kanalizace pojištěny nejsou, proto nezbývá než vše
uhradit z rozpočtu,"dodává Karel Chmel.
Pohovka odplavala po rozbouřené vodě
Brtná: Lůžko s peřinami, které stálo v rohu rekreační chalupy jež
strhla velká voda, si její majitel Josef Krejčí vyzvedl až včera. Proud
vody je nesl půl kilometru daleko. "Prudký déšť nás zastihl při
procházce u rybníku Nohavička za Pelhřimovem, kde bydlíme. Zavolal jsem
synovi, který pro nás dojel automobilem, nedalo se v tom jít. Hned jsem
také telefonoval bratrovi, který bydlí v Brtné. Ten mě varoval, abych
raději nejezdil, že je tam hrozná spoušť,"vzpomíná se slzami v očích
Josef Krejčí. Ještě týž večer v devět, kdy už voda opadla, se přijel
podívat na poničené stavení. Nebyl čas na chmurné myšlenky. Ihned s
manželkou vypustili a vymetli vodu z plných sklepů. Následně se pustili
do odstraňování nánosů bahna. Domů se dostali až v jednu hodinu po
půlnoci. Podle slov Josefa Krejčího celou noc nezahmouřil oka, protože
až pak mu vše začalo docházet. "Doufám, že bude svítit sluníčko. I přes
to musíme neustále topit, aby stěny vysychaly. Spadlý roh jsme zpevnili
trámy a teď se chystáme jej podezdít. Pak postupně zbouráme odtržené
zdi,"vysvětluje postup prací Josef Krejčí. Bratr, švagr i celé
příbuzenstvo si včera i dnes vzali v zaměstnání dovolenou a pomáhají s
úklidem a stavebními pracemi.
Pod viaduktem poplavou auta i příště
Pelhřimov: Obyvatelé Pelhřimova se modlí, aby už nepršelo. Jakmile
se totiž spustí déšť, není šance na únik. Městem se opět prožene divoká
řeka, jako se to stalo v pondělí a letos ještě v květnu. Přívalový déšť
tentokrát napáchal podle hrubých odhadů třímilionovou škodu na majetku
města. Povodeň nejvíce zasáhla jeho střed, neprůjezdné byly všechny
křižovatky a část ulic. Nejhůře dopadla Tylova ulice, odkud voda
odnesla většinu kostek z dláždění, a to měsíc po opravě škod, které
napáchala předchozí povodeň. Místní po pondělku navrhují místo kostek
položit asfalt. Problémy by se tak už nemusely opakovat. "Povrch musí
být z dlažby, protože ulicí prochází hranice městské památkové
rezervace. V ní podmínky jasně udávají i materiál povrchu
komunikací,"vysvětluje Josef Smílek z odboru školství a kultury.
"Město ovšem může požádat o změnu. My takovou žádost postoupíme
na Památkový ústav v Brně se žádostí o odborné vyjádření,"připouští
Smílek.
"Kraj nemůže do této situace mluvit. To je zcela v pravomoci
pelhřimovského úřadu,"uvedl vedoucí odboru kultury krajského úřadu
Horymír Kubíček. "V Náměšti, kde občanům také vadila hlučnost dlažby,
jsme se dohodli na postupné výměně za živičný povrch,"dodává Kubíček.
Městu působí největší starosti přívalová voda od Starého
Pelhřimova, která se valí přes Strachovské rybníky do ulice U Rendlíku
a tudy do Solní, kde skončí většinou v obchodním domě. "V současné době
necháváme zpracovat studii protipovodňových opatření. V minulosti jsme
měli největší problémy s vodou z Řemenovské ulice, kde už jsou
vybudovány protipovodňové hráze. Ty se plně osvědčily,"říká Jan Kuchař
z hospodářského odboru.
Hrozbou je prostor pod viaduktem na výpadovce k Jindřichovu
Hradci, kde i po opravách zůstává takzvaný lavor pod železničním
mostem. Podle ředitelky Ředitelství silnic a dálnic Marie Tesařové
problém v lokalitě vyřeší až pokračování stavby obchvatu Pelhřimova,
někdy po roce 2010. "Vymyslet se nic nedá, loni jsme tam provedli
odvodnění komunikace. Rozdíl mezi hladinou kanalizace a potoka je tady
minimální, přívalová voda se tam potom rychle dostane na silnici,"říká
Tesařová. Situace se tak může při příští povodni opět opakovat.
Sezbíráno z oblastního tisku
