Digilab versus klasika

Už i Humpolci si můžete nechat udělat fotografie z digitální předlohy

Po pádu komunismu byl zpracovatelský průmysl ve stavu, který byl po stránce technologické vskutku neveselý. Paradoxně však tato skutečnost napomohla tomu, že většina zpracovatelů používá relativně nové technologie a zařízení, protože jejich stáří většinou nepřesahuje 10 let. Nicméně digitální fotografie natolik rozvířila jinak poměrně poklidné fotografické vody, že většina zpracovatelů stojí či nedávno stála před rozhodnutím, zda nahradit či doplnit svůj klasický zpracovatelský proces i digitální cestou. Tato mnohamiliónová investice je pro mnohé zatím těžkým oříškem, protože zkušeností s chováním digitálních fotografů je relativně málo, přesto zřejmě právě v příštím roce se mnozí prostě budou muset rozhodnout. Proč?

Úpadek zpracování klasické fotografie
Klasická fotografie sice stále hraje dominantní roli nejen v prodejích fotoaparátů, ale zejména ve zpracovatelství, co se týče objemu zakázek. Je to logické, protože poměr digitálních a klasických fotografů je zatím jednoznačný. Přesto již v roce 2003 zažila řada zpracovatelů klasických fotografií nelehké časy a někteří na to dokonce doplatili takříkajíc „vlastním krkem“. Důvodem však nebyl nástup digitální fotografie, ale zcela drastické a nečekané pokřivení trhu. V okamžiku, kdy se začaly po republice objevovat billboardy propagující fotografii za 90 haléřů v drogériích a hypermarketech, logicky došlo k určitému odlivu zákazníků zejména v chudších regionech, což se mnoha lokálním minilabům stalo osudným. Obecně cenový tlak v klasické fotografii způsobil, že marže malozpracovatelů se výrazně snížily a kdo si nedokázal udržet náročnější movitou klientelu zaplakal nad výdělkem. Proto se logicky řada zpracovatelů začala poohlížet po alternativách.

Digitální fotografie neubere na objemu zakázek
Velmi důležitým poznáním je skutečnost, že ve výsledku digitální fotografie zřejmě nepřipraví zpracovatele o práci, ale spíš naopak. Digitální fotografie samozřejmě nemusí být vyvolána v laboratoři a nemusí z ní být pořízena byť jediná papírová kopie, přesto průměrný digitální fotograf zadává více zakázek než průměrný klasický fotograf. Uvědomme si, že v ČR vychází v průměru na jednoho obyvatele ročně pouhých 0,7 zpracovaných filmů. Přitom digitální fotografové pořídí stovky až tisíce fotografií, z nichž si typicky nechávají zpracovat více než 1%. Ve výsledku tedy generují více zakázek než klasičtí fotografové a celkový nepoměr je daný pouze malou penetrací digitální technicky.

Digitální fotografie znamená návrat marží
V neposlední řadě zatím nejlevnější digitální fotografie stojí na českém trhu výrazně více než nejlevnější klasická fotografie stejného formátu, přestože výrobní náklady vyšší nejsou. To znamená, že zpracování digitálních fotografií znamená návrat k dlouhodobě únosným ekonomickým podmínkám umožňujícím splácení techniky, školení personálu a udržování kvality zpracování. Nicméně je otázkou rozumu, času a etiky, zda tato situace vydrží. Čímž se dostáváme k úskalím.

Velkozpracovatelé již vsadili na digitál
Obě dvě největší české laboratoře (Fotostar a Fotolab) již v letošním roce daly digitální fotografii nejen zelenou, ale i zaslouženou prioritu. Snaží se rozšiřovat nabídku služeb a tlačit cenu dolů. Je to logické, protože při velkém objemu zakázek není investiční zátěž v ceně tak velká a technologicky je zpracování digitálních fotografií jednodušší a levnější. Dá se předpokládat, že oba dva tito hráči se budou snažit co nejlépe uchytit na vznikajícím trhu, což vede k cenové válce, ostré konkurenční soutěži a logicky lepším podmínkám pro zákazníky. Jediným slabým článkem jsou, a obávám se i v příštím roce zůstanou, sběrny. Zatímco vložit film do obálky zvládla opravdu každá trafikantka, manipulace s digitálními daty vyžaduje vybavení, znalosti a adekvátní obsluhu. Zde mají oba dva hráči ještě co dohánět.

Minilaby váhají
Majitelé klasických analogových minilabů zatím většinou dost bezradně přešlapují a rozhodují se. Tuší nové možnosti v digitální sféře, ale zároveň se zcela oprávněně obávají nestability trhu. Investice do digitálního zpracování je stále velmi vysoká a nikdo dnes nedokáže garantovat, že nedojde k propadu cen zpracování digitální fotografie ani to, jak rychle tento trh poroste. Nicméně čím déle tito zpracovatelé budou váhat, tím hůře se jim do rozjetého vlaku bude naskakovat.

Digilaby si mnou ruce
Ti, kdož již investovali do digitálních technologií a mají tu primární investici již za sebou, si mnou ruce. Digitálních zakázek prudce přibývá a začínají se stávat nezanedbatelným zdrojem příjmů. Navíc spokojený digitální zákazník je velmi loajální, protože ne všichni zpracovatelé jsou schopni nabídnout služby na dostatečné technologické i personální úrovni. Navíc si stále více malých zpracovatelů uvědomuje nové možnosti v oblasti velkoplošného tisku apod.

Digilaby vs. domácí tisk
Poslední zdánlivě velmi podstatnou neznámou je poměr mezi počtem digitálních fotografií tištěných doma a zpracovávaných zpracovatelem. Názory na to, které řešení převládne se různí, nicméně jedno je poměrně zřejmé. Minimálně v roce 2004 a zřejmě i v letech následujících poroste jak počet fotografií tištěných doma, tak zpracovávaných v laboratořích. To znamená, že si dnes obě technologie de fakto nekonkurují, ale vzájemně se doplňují.

Závěr
Rok 2004 dle našeho názoru jednoznačně ukáže, že digitální fotografie se budou zpracovávat do papírové podoby, že zakázek nebude ubývat ale přibývat a hlavně, že provozovatelé služeb mají druhou šanci uchovat si zdravý trh. Je otázkou zda tuto šanci promarní či nikoli, ale ať to dopadne tak či tak, v roce 2004 budeme chodit do digitálních laboratoří častěji a poměr mezi počty klasických a digitálních fotografií se výrazně změní. Z pohledu fotografů je důležité to, že ceny služeb budou i nadále klesat a hlavně se bude rozšiřovat nabídka služeb.

V Humpolci si můžete nechat udělat fotografie z digitálních podkladů, např. u firmy DV computer (podklady na CD nebo e-mailem) nebu Elektro Maryska (podklady na CD)