Humpolecká 8smička opět stírá rozdíl mezi centrem a periferií. Výstavou dvacítky současných českých fotografů nazvanou Skrze tebe vidím sebe: Dialogy o portrétu.
Velké dějiny obyčejného lidství – podtitul fotografického cyklu Negativy z popelnice, který na skupinové výstavě v soukromé humpolecké galerii 8smička prezentuje Martin Wágner, působí pateticky. Když si ale emoci odmyslíme, má všednodennost na přehlídce 22 fotografů nazvané Skrze tebe vidím sebe docela významné zastoupení.
Čtyřicátník Wágner, který je nejmladším členem prestižní skupiny českých fotografů dokumentaristů 400 ASA, pověsil na galerijní stěnu pětadvacet snímků anonymních amatérů, které působí, jako kdyby se vysypaly z rodinných alb vyhozených na skládku. Ty fotografie skoro páchnou a nejsou zrovna pohledné. Ovšem neklamou. Jako kdyby ilustrovaly tezi z románu Odysseus Jamese Joyce, že bůh je křik z ulice.
