Kromě Chotěboře společnost SeneCura na Vysočině provozuje ještě domov pro seniory v Telči. Ve výstavbě jsou pak obdobná zařízení v Humpolci a ve Žďáře nad Sázavou. Není vyloučeno, že v budoucnu přibudou i další.
Těšila jsem se sem. Zatím se mi tu líbí a věřím, že si brzy zvyknu, říká Růžena Kocúrová, zatímco se rozhlíží po svém novém bydlení. Je totiž první klientkou chotěbořského SeniorCentra.
Pokoje jsou v tomto zařízení buď pro jednoho, nebo pro dva. Paní Kocúrová má ten jednolůžkový. „Jsem zvyklá žít sama, takže jsem za to radši,“ svěřuje se. Přesun do domova důchodců pro ní není zas taková změna. „Bydlela jsem v paneláku, to je podobné,“ dodává.
Spolu s ní se ve středu v domově ubytoval ještě jeden muž. „Aktuálně máme k dispozici dvacet míst v Domově pro seniory a dalších dvacet v Domově se zvláštním režimem pro klienty s Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence. V budoucnu se bude kapacita postupně navyšovat až na celkových 120 míst,“ přibližuje Michaela Kopřivová, mluvčí společnosti SeneCura, která zařízení v Chotěboři provozuje.
Orientaci po zařízení jim usnadní hned několik pomůcek. „Jednotlivá oddělení máme pojmenovaná po ulicích Chotěboře. U pokojů pak senioři kromě cedulky se svým jménem mají i malé vitrínky, do nichž si dají věci, které mají rádi a které snadno poznají,“ popisuje ředitel chotěbořského SeniorCentra Jan Špidlen.
Pokud by se senioři přeci jen ztratili či se jim něco přihodilo, mohou si zavolat pomoc speciálním náramkem. „Ten nosí při sobě a v případě potřeby se jím spojí s personálem. Funguje to podobně jako tlačítko v nemocnicích, jen je to přenosné,“ vysvětluje Špidlen.
Na výběr mají i několik aktivit. Mohou využít například posilovnu či některý z programů SeneCury. „Klienty nenutíme, ale snažíme se je maximálně zapojit. Jednou za rok jim navíc plníme speciální přání. V jednom domově si třeba jeden pán chtěl jít zaplavat s panem ředitelem,“ vzpomíná regionální ředitel SeneCury Martin Krňávek.
Právě zmíněné fitnesscentrum ale nebude pouze pro klienty SeneCury. „Bude otevřené všem občanům Chotěboře starších sedmdesáti let,“ nastiňuje Kopřivová.
Za seniory se však čas od času podívají i děti z Chotěboře. „Naše vize je mít domov otevřený a být mezigenerační a komunitní. Na vzájemné spolupráci jsme domluvení s místními školkami, Juniorem a liduškou. Chceme našim klientům pobyt u nás co nejvíce zpříjemnit,“ informuje Špidlen.
Vedení společnosti myslelo i o na rodiny svých klientů. „Máme tady totiž rodinný pokoj, kde mohou přespat. Slouží především pro blízké paliativních klientů, kteří s nimi chtějí ještě strávit nějaký čas. Využít ho ale může kdokoliv,“ podotýká ředitel.
Ačkoliv vše zní téměř idylicky, stavba chotěbořského domova ze začátku mezi místními budila emoce. Teď už se podle slov ředitele situace uklidňuje. „Lidé vidí výsledek, pár se jich tu bylo i podívat, tak snad už to berou smířlivěji. Domov je navíc skutečně jen pro seniory z Vysočiny a cena je daná zákonem. Jsme tedy podobně drazí jako kterékoliv krajské zařízení,“ ujišťuje Špidlen.
Kromě Chotěboře společnost SeneCura na Vysočině provozuje ještě domov pro seniory v Telči. Ve výstavbě jsou pak obdobná zařízení v Humpolci a ve Žďáře nad Sázavou. Není vyloučeno, že v budoucnu přibudou i další.
