aneb jak řekl klasik: "… teď se odkopal!"
Odpověď Václava Klause na dopis intelektuálů:
Vážený pan
Ludvík Vaculík
Veletržní 21
170 00 P r a h a 7
V Praze dne 14. ledna 2002
Vážení signatáři otevřeného dopisu,
obdržel jsem od Vás dopis se třemi otázkami. Na Váš dopis odpovídám, i když
jsem přesvědčen, že jeho smyslem není získat mou odpověď, ale rozpoutat další
mediální akci. Všiml jsem si, že se Vaše sestava téměř shoduje s tou, která
před rokem obsadila Českou televizi a rozpoutala kampaň, která měla svou akci
zakrýt snahou o zabránění údajného politického ovládnutí tohoto média. I nyní
se snažíte z politických důvodů poškodit mé jméno v očích české veřejnosti.
Přesto doufám, že se někteří z Vás pokusí nad mými odpověďmi zamyslet.
1. Není pravdou, že jsem obsah dohody nezveřejnil. Já i protistrana jsme ho
zveřejnili již téměř před čtyřmi lety, a to navzdory tomu, že šlo o občanskoprávní
spor, tedy o soukromou kauzu. S televizí Nova jsem se dohodl, že od své žaloby
ustoupím poté, co se tato televize v nejsledovanějším čase třikrát omluví za
svou lživou informaci o mé údajné švýcarské vile. Odvysílání těchto omluv pro
mne bylo přijatelnější, než se léta soudně přít o satisfakci. Tato dohoda neobsahovala
žádná tajemná ustanovení, ze kterých by televizi Nova vyplývaly vůči mně nějaké
jiné závazky.
2. Považuji za správné a lidsky férové, že jsem přijal Vladimíra Železného,
a to zcela veřejně. Nemyslím si, že se člověk, který je vyšetřován, musí ocitnout
v naprosté izolaci a opovržení. Lidové soudy a jejich rozsudky patří minulosti.
Nechme jednat nezávislou justici a do doby jejího pravomocného výroku pohlížejme
na každého, jako by byl nevinný. Odmítám se podílet na organizovaném ostouzení
a šikanování kteréhokoli člověka a na kriminalizaci mediální oblasti.
3. ODS a věřím, že žádná politická strana nepůjde do voleb s návrhy, jak
financovat výsledky různých arbitráží. Vy dáváte najevo, že si přejete, aby
Česká republika v tomto sporu dopadla co nejhůře. Vy strašíte veřejnost a případnou
prohru chcete připsat svým politickým neoblíbencům. Chybí mi Vaše starost o
arbitráž kolem IPB či o jiné spory. Vaše iniciativa je průhledně účelová. Na
rozdíl od Vás se já budu vždy snažit, aby český stát v podobných sporech uspěl,
protože mi více záleží na této zemi než na tom, abych získal novou záminku k
útoku na své politické soupeře.
Vážím si veřejné aktivity každého občana. Vaši iniciativu ale považuji za politickou
a lobbyistickou hru. Cítím ji jako ohrožení svobody své a svobody v celé naší
zemi. Věřím, že ji tak pochopí i celá naše veřejnost.
Pan Vaculík řekl v Lidových novinách, že mi chtěl ve čtvrtek dopis předat osobně
a prý mu na mém sekretariátu řekli, že jsem zaneprázdněn. To je lež, můj sekretariát
nekontaktoval a nikdo s ním nemluvil.
S nadějí na aspoň trochu porozumění,
Václav Klaus
Text dopisu intelektuálů Klausovi:
Vážený pane předsedo,
dovolujeme si položit Vám tři otázky v souvislosti s fakty, která se jich týkají.
1. Proč jste dosud nezveřejnil obsah mimosoudní dohody, kterou jste uzavřel
s Vladimírem Železným v roce 1998?
2. Domníváte se, že je správné, aby předseda Poslanecké sněmovny, třetí nejvyšší
ústavní činitel této země, demonstroval veřejně podporu člověku, jehož činnost
je předmětem tolika různých vyšetřování, soudních i arbitrážních řízení?
3. Půjde vaše strana do voleb se slibem, že případný dluh, který České republice
vyplyne z takzvané švédské arbitráže, nebudou muset hradit občané ze svých daní?
FAKTA
Mezinárodní arbitráže:
1. Londýnská arbitráž (CME vs. Železný) – ve svém rozsudku ze dne 9. února
2001 uložila řediteli Novy Vladimíru Železnému "okamžitě zaplatit CME 23,350
miliónu dolarů". K dnešnímu dni tato částka s úroky z prodlení přesáhla
28 miliónů dolarů.
2. Stockholmská arbitráž (CME vs. Česká republika) – mezinárodní arbitrážní
porota dne 13. září 2001 uznala "povinnost odškodnit CME za škodu, kterou
utrpěla porušením dohody ze strany České republiky, vyplacením spravedlivé tržní
investice, jaká byla před rokem 1999". V uvedeném roce Vladimír Železný
svévolně přerušil spolupráci s ČNTS. Vlastník společnosti CME Ronald Lauder
požaduje náhradou částku v hodnotě přibližně 20 miliard korun.
3. V nesouhlasném stanovisku arbitra delegovaného ministerstvem financí Jaroslava
Hándla je mimo jiné uvedeno: "Původcem poškození, které utrpěla CME, byl
výlučně Vladimír Železný a hlavní zavinění je na jeho straně".
Soudní rozhodnutí v České republice:
1. Dne 22. února 2001 vydal Obvodní soud pro Prahu 1 předběžné opatření, kterým
rozhodl o zablokování majetku Vladimíra Železného. O měsíc později Obvodní soud
pro Prahu 6 omezil rovněž předběžným opatřením právo bývalé manželky Vladimíra
Železného Marty Železné nakládat s movitými věcmi, které jí připadly v rozvodovém
řízení.
2. Dne 12. dubna 2001 byl Vladimír Železný obviněn z trestného činu poškozování
věřitele. Toho se měl dopustit vydáním směnky v hodnotě téměř miliardy korun
lichtenštejnské společnosti Astrona Foundation. Tak se podle obvinění pokusil
obejít výkon nálezu mezinárodní arbitráže, která jej zavázala zaplatit částku
ve stejné výši společnosti CME.
3. Dne 13. dubna 2001 byl Vladimír Železný obviněn z trestného činu krácení
daně, poplatku a jiné podobné dávky. Jednalo se nejméně o částku 6,800.000 Kč
v souvislosti s dovozem obrazů ze zahraničí.
4. V téže době vyhověl Obvodní soud pro Prahu 1 návrhu finančního úřadu, jemuž
Vladimír Železný údajně dluží na daních za rok 1997 téměř 55 miliónů korun,
a zakázal mu nakládat s jeho podílem ve společnosti CET 21.
Vážený pane předsedo,
očekáváme Vaše odpovědi. Zařadíme je do Zprávy o stavu demokracie, kterou připravují
naše občanské iniciativy.
V Praze dne 6. ledna 2002
Za správnost podpisů ručí:
Ludvík Vaculík
Veletržní 21
Praha 7
Podpisy:
Rudolf Battěk – sociolog
Dagmar Battěková – důchodkyně
Václav Bělohradský – filozof
Tereza Brdečková – spisovatelka, publicistka
Jan Burian – spisovatel, písničkář
Milan Cieslar – režisér
Jiří Dědeček – básník, písničkář
RNDr. Slavoj Černý, CSc. – fyzikální chemik
Antonín Dekoj – předseda NOO ČT
Ondřej Doležal
Karel Dub – místopředseda NOO ČT
Jan Dus – farář
Táňa Fischerová – herečka
Ladislav Frej – herec
Renata Gallová
Ing. Vladimír Gall
Věra Galatíková – herečka
Jiří Grygar – astrofyzik
Margareta Hrůza
Jan Hřebejk – režisér
Ivana Janská
Petr Jarchovský – scenárista, vysokoškolský pedagog
Erazim Kohák – filozof, člen Rady ČT
Adam Komers – redaktor
David Kořínek – vysokoškolský pedagog, MU Brno
Ludmila Kremlíková
Bohumil Kremlík
Prof. Miroslav Kutílek – pedolog
Jiří Menzel – režisér
Ivo Možný – sociolog
Jiří Musil – sociolog
Alena Müllerová – dramaturgyně
Petr Nikolajev – režisér
Jakub Patočka – šéfredaktor Literárních novin
Jiří Pavlica – hudební skladatel
Jiří Pehe – politolog
Marek Pivovar – dramaturg Národního divadla moravskoslezského, Ostrava
Jan Plachý – novinář
Zdeněk Plachý – hudební skladatel, režisér
Ivo Plaňava – psycholog
Petr Pospíchal – Brandýské fórum
Petr Oslzlý – ředitel CED, vysokoškolský pedagog JAMU Brno
Tomáš Reichel – redaktor
Břetislav Rychlík – režisér, publicista
Monika Rychlíková – dramaturgyně
Doc. PhDr. Pavel Říčan, CSc
Martin Skyba – scenárista, režisér
Ladislav Smoljak – herec, scenárista
Jiří Stránský – spisovatel, předseda PEN klubu
Jan Svěrák – režisér
Zdeněk Svěrák – herec, scenárista
Jaroslav Šabata – politolog
Monika Šatavová – Institut demokracie pro všechny
RNDr. Jana Šimsová
Jana Šmídová – novinářka
Jiřina Šiklová – socioložka
Doubravka Svobodová – ředitelka Divadla na Zábradlí Praha
Jarka Stuchlíková – novinářka
Pavel Štingl – režisér
Anna Švehláková – lékařka
Stanislav Tesař – muzikolog
Helena Třeštíková – režisérka
Jan Urban – novinář
Ludvík Vaculík – spisovatel
Jiří Vítek – podnikatel
Michal Viewegh – spisovatel
Zdroj: Neviditelný pes
