Jako kdyby majitelé odešli včera. Tak vypadá interiér slavné Medovy vily v Humpolci na Pelhřimovsku. Návštěvníci si mohou unikátní památku na architekta Josefa Gočára prohlédnout už za pár dní.
Město Humpolec vilu symbolicky bez velkých oslav otevřelo už ve středu 23. dubna. Až z Třebíče se přijel na vilu podívat Milan Jonák. „Vilu znám jen teoreticky. Dozvěděl jsem se, že se otevře i pro turisty. Vila je nádherná. Mám rád stavby z období funkcionalismu. Také u nás v Třebíči máme na Gočára krásnou památku,“ řekl Deníku Miklan Jonák.
Návštěvníci mají možnost vilu navštívit v rámci komentovaných prohlídek, ale počet vstupenek je omezený. Zájemce vilou provede Natálie Brzoňová. „ Zájem je už teď velký. Nedělali jsme žádnou velkou reklamu, přesto se během několika dnů prodalo 170 lístků,“ poznamenala průvodkyně.
Návštěvníci si mohou prohlédnout přízemí, kde byla kancelář a zasilatelství továrníka Otakara Meda a hlavně první patro s původním bytem.
Medovu vilu koupilo město Humpolec od majitelů skoro za 25 milionů korun. „Nebylo to ale jednoduché. Zastupitelé dlouho váhali mezi hodnotou vily a kupní cenou. Nakonec koupi schválili,“ popsal jednání starosta Petr Machek. Jak dodal, vila je pro město náročná investice, ale cenu má obrovskou. „Je to symbol minulosti Humpolce a jeho soukenické výroby. Město se proslavilo právě díky soukenickým továrnám,“ zdůraznil starosta.
Jenže slavná minulost je dnes už opravdu jen minulost. Po roce 1948 prošly továrny znárodněním, ale ještě horší rána přišla v divoké privatizaci v 90. letech 20. století, kdy areály továren zanikly, někdy se ani nevrátily původním vlastníkům. Proto je podle starosty Machka nutné památky jako je Medova vila opatrovat a udržovat.
Komentovaná prohlídka Medovy vily:
- Sobota 3. května
- Středa 14. května
- Středa 28. května
- Středa 4. června
- Sobota 7. června
- Středa 18. června
- Sobota 21. června
- Středa 25. června
- Sobota 19. července
- Sobota 26. červenceZdroj: Město Humpolec
Vilu stvořil rodině Medových přímo na míru architekt Josef Gočár. Jeho originální návrh se ještě dneska skrývá v prvním patře v příborníku obývacího pokoje továrníka Meda. Pro vilu bylo velkým štěstím, že po únoru 1948 tehdejší národní výbor nenechal rodinu Medových vystěhovat, jenom zabral spodní kanceláře pro zdravotní středisko.
Medovi bydleli podle průvodkyně Brzoňové ve vile dál. Proto se byt továrníka od počátku 20. století moc nezměnil. Žilo zde někdy až dvanáct lidí najednou a jen díky tomu se v patře zachoval originální nábytek. Rodina zřejmě neoplývala majetkem a nebo lpěla na minulosti. „Nábytek je skutečně původní, včetně knihovny, lustru, a dokonce i ústředního topení,“ upozornil mluvčí humpolecké radnice Jiří Aujezdský.
Na stole zůstal historický psací stroj, v knihovně pár tužek, drobnosti ve skříních, fotografie, na věšáku v chodbě deštník a klepadlo na koberce, jako kdyby se měli majitelé každou chvíli vrátit a ptát se, co u nich v bytě dělá tolik cizích lidí. Vila nabízí podle starosty Machka obrovský potenciál k využití. Od kulturních a společenských akcí po čistě komerční aktivity. „Například možnost přespání v továrníkově bytě, nebo menší svatby,“ nastínil některé možnosti.
To se ale neobejde bez peněz
Jednou z možností, jak vilu dále využít, jsou dotace. Národní památkový ústav v Telči se o vilu zajímá. Jakmile se stane například národní kulturní památkou je zde možnost dosáhnout na zajímavé dotační programy. „Samozřejmě počítáme i s prostředky z rozpočtu města,“ dodal starosta.
Kromě vily je tady i nádherná zahrada, která rovněž potřebuje údržbu. „Před otevřením jsme nechali vykácet náletové dřeviny až sedmdesát let staré. Rodina Medových na údržbu zahrady nestačila a ani neměla zájem ji udržovat, když si jejich majetek přivlastnil stát,“ poznamenal Machek.
Historie Medovy vily:
- V době, kdy si humpolecký podnikatel Otakar Med rozmýšlel výstavbu svého vlastního rodinného domu, měl za sebou architekt Josef Gočár (1880–1945) již bohatou tvůrčí minulost.
- K nápadu oslovit Gočára, aby mu navrhl v Humpolci jeho rodinný dům, přispěla návštěva vzorové osady moderního bydlení v Praze na Babě, kde Gočár projektoval několik staveb. A tak slovo dalo slovo a v Humpolci, na dnešním Tyršově náměstí, se v letech 1933–1934 začalo budovat. Vznikla velkorysá a nepřehlédnutelná funkcionalistická stavba, jež se později, v roce 1958, stala kulturní památkou.
- Dům sloužil nejenom k bydlení rodiny Otakara Meda, ale v přízemí bylo i sídlo Medovy firmy „zasilatelství látek“. Vstup do vlastního bytu je v prvním patře, kde prostoru dominuje obývací pokoj s průběžným oknem po celé délce stěny a s navazující knihovnou a pracovnou s balkonem. Za zmínku stojí i dřevem obkládané schodiště, terasy nebo rozlehlá zahrada. Otakar Med si ovšem vily moc dlouho neužil. Za druhé světové války byl za účast v odboji poslán do koncentračního tábora.
- Po návratu a komunistickém převratu o dům přišel a do přízemí bylo umístěno zdravotní středisko. Rodina mohla v domě nadále bydlet. Dochoval se zde i původní nábytek.
- Otakar Med se dožil navrácení majetku. Zemřel v roce 1996 ve věku téměř 95 let. Zdroj: Slavné vily Kraje Vysočina
