Síť udržovaných běžkařských stop, která má ambici konkurovat Jizerským nebo Krušným horám, se vlní na pomezí středních a jižních Čech. V blízkosti sportovního areálu Monínec nad Sedlecem-Prčicí se můžete při dostatku sněhu rozběhnout na lyžích do dálky stejně dobře jako v pohraničních pohořích.
Možná jste
to ještě nikdy nezažili. Běžecké stopy se pohupují mezi zasněženými
loukami, občas vedou podél polních remízků nebo malým lesíkem, co chvíli
na obzoru vykoukne nějaká osada nebo vesnice. Žádné horské scenérie, žádná hluboká údolí ani strmé svahy. Běžkování na České Sibiři znamená pohodový lyžařský výlet typickou českou krajinou, malebnou, ale bez extrémů.Až do nedávna znali krajinu České Sibiře, vrchovinu mezi Voticemi a
Táborem, spíše skalní turisté či cyklisté, kteří vyhledávali klid a
samotu. Oblast vešla v širší povědomí teprve v souvislosti s rozvojem
sportovního areálu na Monínci, jehož součástí je i lyžařská sjezdovka.
Teď tu na vás čeká i parádní pavouk strojově upravovaných běžkařských
tras.
Jen se tak pohupovat krajinou
Běžkařské tratě na České Sibiři pokrývají dost rozsáhlé území od
železniční tratě Praha–Tábor až po obec Chyšky, od Monínce po
Jistebnici. Z asi deseti nástupních míst, z nichž u všech se dá zaparkovat, můžete vyrazit různými směry a kombinovat okruhy podle libosti.‚Centrální‘ parkoviště najdete u osady Libenice zhruba 8 kilometrů
jižně od Prčice, ale hlavním uzlem stop je oblast kolem Cunkova. Je také
možné dojet autem pod Monínec, vyvézt se lanovkou nahoru a napojit se
na stopy odtud. Přirozeným východištěm z jižního směru je pak městečko
Jistebnice.Stopy mají mírně zvlněný profil. Po úplné rovině nepojedete skoro
nikdy, ale narazit na kopec s převýšením větším než 50 metrů je taky
kumšt. Bude vás provázet výborné značení. Na většině úseků jsou
vyfrézované dvě stopy a pás na bruslení mezi nimi,
ale provoz lyžařů je tu tak malý, že to vlastně není ani moc potřeba.
Připojovací úseky, např. od nádraží ve Střezimíři, bývají udržované
skútrem nebo traktorem.Na parkovištích jsou k dispozici plánky tras. Většina stop se
pohybuje ve vzácně úzkém rozpětí nadmořských výšek 600 až 650 metrů, jen
v okolí Javorové skály (723 m) vystupují o trochu výše.
Dřevěné zvoničky a rázovité chalupy
Až vás přestane bavit polykat kilometry ve stopě, rozhlédněte se
trochu kolem sebe nebo si udělejte malou odbočku. Za návštěvu rozhodně
stojí Jistebnice, což je ostatně jeden z uzlů běžkotras. Věž zdejšího
kostela slouží jako krajinný orientační bod. Daleký pohled do kraje se
otevírá od poutního chrámu sv. Magdalény jižně od města, kam vás také
přivedou stopy. A v Jistebnici přijde určitě vhod hospoda – takovou
horkou čokoládu, jakou vám naservírují v podniku Kulturní dům, hned tak
někde nedostanete.Skoro v každé osadě či vesnici na České Sibiři najdete starou
roubenou chalupu, dřevěnou nebo kamennou zvoničku či vesnickou kapli.
Krásný soubor lidové architektury představuje osada Ounuz pod Javorovou
skálou. Stačí odbočit pár metrů ze stopy a ocitnete se v prostředí, kde
se natáčela pohádka Pyšná princezna. Malebná je i zřícenina Starého zámku u Borotína na východním okraji běžkařské oblasti.
Sportovci i pohodáři z vedlejší vesnice
Běžkařské stopy na České Sibiři udržuje Společenství obcí Čertovo
břemeno, na což vás decentně upozorní kasička u každého parkoviště. Do
ní můžete vhodit příspěvek na údržbu stop.Koncentrace lyžařů tu bývá i o víkendech v porovnání s Krkonošemi
nebo Jeseníky příjemně nízká a je zajímavé sledovat lyžařský provoz.
Občas kolem vás profičí jako vítr nadupaní sportovci v závodní výbavě,
za chvíli ale potkáte chlapíka možná z vedlejší vesnice na polarkách,
které ještě pamatují komunismus.Obrovskou výhodou stop na České Sibiři je jejich snadná dostupnost z
Prahy i z dalších měst. Například z Tábora dojedete do Jistebnice za
pouhou čtvrthodinu. A tak jediným handicapem v porovnání s pohraničními
horami zůstává větší závislost na počasí, protože i přes poměrně drsné
klimatické podmínky bývá na České Sibiři přece jen méně sněhu než na
horách.může se hodit
Jak se tam dostat
Cesta autem z Prahy na Českou Sibiř trvá něco málo přes
hodinu. Jeďte směrem na Tábor a u Votic odbočte vpravo do
Sedlece-Prčice. Pozor, silnice mezi Jetřichovicemi a Cunkovem se v zimě
neprohrnuje a při vyšší sněhové pokrývce tudy neprojedete ani se zimní
výbavou.
Dobrým východiskem běžeckých stop je i železniční stanice
Střezimíř na trati Praha–Tábor. Vlak jede z Prahy necelé dvě hodiny,
většinou musíte přesedat v Benešově.Užitečné weby
www.moninec.cz – v sekci "lyžování" je ke stažení i mapa běžkařských tras
www.certovo-bremeno.cz – stránky Společenství obcí Čertovo břemeno.Zdroj: iDNES