Ne nadarmo se říká, že jsme národ houbařů. Vždyť řada z nás má ráda procházky v lese, ať už jen tak, na borůvky nebo s košíkem na houby. V naší zemi vyráží na houby dokonce až 70 procent Čechů. Houbaření je populární i na Vysočině, v jejíž lesích najdeme všechny tradiční jedlé houby. Této zálibě typické pro Čechy teď přeje i počasí, o tom svědčí aktuální příspěvky lidí na sociálních sítích, kde teď prim hrají košíky plné hub.
Se svým úlovkem se před pár dny na Facebooku pochlubila také Daniela Francálková z Dolní Cerekve, která houbaří odmalička. „Jsem rodačka z Kostelce. Tak vždy jsem chodívala na houby tam. Ale pak jsme se přestěhovali do Cerekve a od té doby chodím jen v Cerekvi,“ svěřila se Drbně Daniela Francálková. Přesné místo ale, asi jako každý správný houbař, neprozradila. „Ano, mám svá místečka, která ale nikomu neřeknu. Poněvadž pak už by to nebylo mé tajné místečko,“ směje se Francálková, která podle svých slov do košíku sbírá, co zrovna roste, tedy pančáky, kuřátka, pravé hřiby, babky.
„Takže klasika. Když najdu kotrč, tak předám mamce a udělá z něho výbornou polévku na způsob dršťkové. Z praváků dělám řízky a zbytek dám do mrazáku.V zimě pak houby dávám do omáček, polévek a pod maso. Houbaření je moje vášeň, vždy se odreaguji a vyčistím si hlavu,“ dodává Daniela Francálková.
Už od dětství se houbaření věnuje také Simona Novotná z Jihlavy. Tuto zálibu zdědila zřejmě po tatínkovi, který je velký houbař. „Chodíme 30 let na skoro stejná místa, takže z toho, že bych se v lese třeba ztratila, strach nemám. Jen sem nikdy nešla na houby úplně sama, vždy radši s někým, pro lepší pocit,“ řekla Drbně Jihlavačka Simona Novotná.
Do lesa raději s někým
Ta teď do lesa chodí minimálně dvakrát týdně, někdy i častěji, aby si udělala zásoby na zimu. „Už máme hodně usušeno i v mrazáku. Sbíráme klasiku – hřiby, pančáky, lišky, křemenáče, kozáky, klouzky, strakoše, babky, bedle a růžovky,“ jmenuje houbařka z Jihlavy s tím, že jejím oblíbeným místem jsou lesy, respektive po kůrovcové kalamitě spíše zbytky lesů v okolí Čeřínku na Jihlavsku. „Houby jsou úplně úžasné do všeho, jelikož denně pořád vařím, obědy a většinou i teplé večeře, tak houby přidávám skoro do všeho. Naposledy jsem vařila úžasnou kulajdu a hovězí na houbách,“ dodává Novotná.
V lese je teď po vydatných deštích častěji také Alena z Jihlavska, která většinou do lesa nejde cíleně na houby, přesto má na svém kontě za poslední dny už několik košíků plných hub. „Houby nacházím při procházkách se psem, letošní sezona je opravdu vydařená,“ hodnotí Alena, která si nepřála uvést své příjmení. Také ona si nejčastěji vybírá procházky v okolí Čeřínku, případně popojede k Lovětínu. I ona sbírá klasické druhy hub, více experimentovat se bojí. „Z hub nejčastěji děláme řízky. Pak třeba smaženici, část usušíme, zavaříme, děláme i směs na špagety, čalamádu,“ jmenuje žena z malé obce na Jihlavsku.
Manuál správného houbaře
1. Zapomeňte na igelitku nebo košili, sbírá se pouze do košíku. Pokud ulovíte „babky“ (hřib žlutomasý), tak se vám z nich v košili či sáčku může stát zapařená houbová kaše.
2. Do lesa vyrazte brzy ráno, konzervativní houbaři začínají třeba i ve 4 hodiny ráno, aby byli v lese první.
3. Pokud je les vyprahlý, tak v něm v tu dobu nerostou houby.
4. Sbírejte houby, které opravdu bezpečně znáte. Otrava jedovatou houbou za dobrou večeři opravdu nestojí.
5. Doporučuje se hledat houby tak, abyste měli slunce v zádech. Plody jsou tak lépe vidět.
6. Při sběru hub se snažte co nejméně poškodit podhoubí. To se děje nejen hrubým vytržením plodnice z půdy, ale i zuřivým prohledáváním nejbližšího okolí, jestli houba někde nemá „bratříčka“. Podhoubí neprospívá ani dupání po lese.
Skoro každý den teď do lesa vyráží také Václav Kratochvíl z Pacova. „Jsem v důchodu, proto můžu na houby kdykoliv během dne. Nejradši jdu ale hodně brzy ráno, to se sbírá nejlépe a také je pak během dne dost času na to houby zpracovat. A moje oblíbené místo? To přece nemůžu prozradit, aby mi ho někdo nepřebral,“ svěřil se s úsměvem Václav Kratochvíl.
Kam na Vysočině na houby?
Určitě dobrou zprávou pro houbaře je to, že dnes a zítra meteorologové předpovídají déšť. Houbařská sezona tak ještě určitě jen tak neskončí, i když lesy v důsledku kůrovcové kalamity v našem kraji rapidně prořídly. V košících houbařů v našem kraji nejčastěji skončí hřiby – hlavně dubové, hnědé, žlutomasé a smrkové, pak muchomůrky růžovky nebo bedly. Dobrou pomůckou pro houbaře může být webová stránka nahouby.cz, kde si houbaři sdílejí své aktuální úlovky. Podle nejnovějších příspěvků se daří houbám zejména v lesích na Jihlavsku a také na Žďársku, ale třeba i na Havlíčkobrodsku v okolí Lipnice nad Sázavou. Houbaři zmiňují třeba i Humpolec na Pelhřimovsku.
Kolik kde napršelo?
Růst hub ovlivňují dva hlavní faktory – teplota a dostatečná vlhkost. Všem, kteří chtějí být ve správnou dobu na správném místě, doporučuje mykolog Zdeněk Pelda sledovat údaje Hlásné a předpovědní povodňové služby Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou k dispozici podrobná data za poslední týden. Zde je možné sledovat, v jakých lokalitách kolik napršelo a podle toho je pak snadné se rozhodnout, kam vyrazit na houby.
Pomocníkem pro houbaře může být také takzvaná houbová mapa, která vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech (index API30) v kombinaci s průměrnými teplotami posledních 7 dní.
Jak ovlivňuje počasí růst hub?
„Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září,“ říkají meteorologové.
Jak změna klimatu ovlivňuje houby?
Klíčovým faktorem pro růst hub je vodní bilance. Zvyšující se teploty spojené s klimatickou změnou zvyšují výpar a tím snižují množství vody dostupné pro houby. V budoucnu lze očekávat negativní dopad tohoto jevu na růst hub.
Byli jsme dnes, dost nuda, jen sbírání, za hodinu vrchovaté košíky včetně očištění.
Doporučuji jít v lednu, bude to pro vás větší zábava