Pátý ročník festivalu (a semináře) Film a dějiny, jehož organizátory a odbornými garanty jsou tři historici a jeden filmový teoretik, proběhne 12. – 19. srpna na hradě Orlíku u Humpolce. Opět půjde o přehlídku historických filmů, tedy hraných filmů dějově zasazených do minulosti. Ačkoli některé z vybraných snímků nejsou typickým zástupcem uvedeného žánru, dnes každopádně reprezentují dějiny, vypovídají o době, kterou inscenují, ale hlavně o době svého vzniku (pokud obě časové roviny víceméně nesplývají).
Letošní téma není prvoplánově líbivé. Je především závažné. Vždyť
zahrnuje i takovou mimořádně tragickou a zločinnou kapitolu, jakou byla
kolektivizace venkova v 50. letech. Promítneme např. Jasného Všechny
dobré rodáky (1968) a Kachyňovu Noc nevěsty (1967). V rámci semináře se
zaměříme na dvě „kauzy“: Babice (komentovaná projekce příslušného dílu
z 30 případů majora Zemana) a čihošťský zázrak (o nemž byl v roce 1950
natočen propagandistický dokument Běda tomu, skrze něhož přichází
pohoršení). Z ideologických filmů uvedeme např. Nástup (1952), který
sám O. Vávra pokládá za svůj „jediný ideologický film“.
Obraz starší doby v programu reprezentuje Bočanova Čest a
sláva (1968), která ukazuje český venkov za třicetileté války, nebo
Štinglův experimentální hraný dokument Mír jejich duši (2004), zasazený
do Pasek nad Jizerou, dějište Raisových Zapadlých vlastenců, kde
současní obyvatelé vystupují v rolích svých otců a dědů.
Odlehčení přinese předposlední festivalový den. Lipského
vynikající parodii Tajemství hradu v Karpatech (1981) nicméně doprovodí
Jařabovo zlověstné podobenství Vaterland – lovecký deník (2004), které
jako by první snímek převádělo do jiného, tedy vážného žánru (snad
jakási antiparodizace).
Zámerně jsme nezařadili Menzelovy komedie, neboť jsou
příliš známé, frekventované na televizních obrazovkách. Z technických
důvodů chybí Jasného Procesí k panence (1961), v zásadě přelomový film,
o který jsme naopak velmi stáli.
Zvolené téma je v neposlední řadě symbolické a poctivé.
Náš festiválek (anti-Vary) je totiž opravdu svým způsobem venkovský –
skromný, ale pohostinný. A přívlastek „středoevropský“? Pouhý relikt,
připomínka našeho neúspěchu, ale na druhou stranu i důkaz toho, že se
přece jen snažíme povyrůst. Právě závažnost letošního tématu nás
přiměla k pokusu o získání mezinárodního grantu.
Program:
obota 12. 8.: Vítejte na venkově
18.00: Drsný venkov jako „nová konvence“ ve filmové tvorbě 60. let (přednáší Petr Kopal)
doprovodná projekce: ukázky z filmů Ďáblova past, Markéta Lazarová, Čest a sláva
21.00: Pohorská vesnice (1928, r. M. J. Krňanský)
23.00: Všichni dobří rodáci (1968, r. V. Jasný)
Neděle 13. 8.: Venkov idylický
21.00: Naši furianti (1937, r. V. Vančura)
Pondělí 14. 8.: Venkov ideologický
17.00: Čihošťský zázrak a filmová propaganda (přednáší Petr Slinták)
doprovodná projekce: Běda tomu skrze něhož přichází pohoršení (1950, r. P. Freiman)
21.00: Přicházejí ze tmy (1953, r. V. Gajer)
23.00: Nástup (1952, r. O. Vávra)
Úterý 15. 8.: Žena na venkově
21.00: Frona (1954, r. J. Krejčík)
23.00: Noc nevěsty (1967, r. K. Kachyňa)
Středa 16.8.: Velký kolektivizátor
21.00: Velká samota (1959, r. L. Helge)
Čtvrtek 17. 8.: Starý dobrý venkov
18.00: Mír jejich duši (2004, r. P. Štingl)
21.00: Čest a sláva (1968, r. H. Bočan)
Pátek 18. 8.: Venkov mystický
20.30: Překvapení festivalu (r. M. Kučera)
21.00: Tajemství hradu v Karpatech (1981, r. O. Lipský)
23.00: Vaterland – lovecký deník (2004, r. D. Jařab)
Sobota 19. 8.: Venkov mýtický
16.00: Babice a Studna. „Venkovské“ díly v seriálu 30 případů majora Zemana (přednáší Petr Blažek)
doprovodná seminární projekce: Vrah se skrývá v poli (1977, r. J. Sequens), Studna (1977, r. J. Sequens)
21.00: Jan Cimbura (1941, r. F. Čáp)
23.00: Kuře melancholik (1999, r. J. Brabec)
Filmy:
Pohorská vesnice(1928, r. Miroslav J. Krňanský, 68 min., ozvučená verze): Adaptace stejnojmenné povídky B. Němcové. Děj:
Hrabě Březenský veze s sebou na svůj statek dráteníka Jana. Přenocují v
hospodě, kde je ráno přepadnou lupiči. Matka hraběte žije na statku s
neteří, komtesou Jelenou, která hraběte miluje. Jano se zase uchází o
půvabnou Dorlu z blízké vesnice. Miluje ji však také Pavel, synovec
pašeráka Sršána. Janovy námluvy zvyšují Pavlovu žárlivost. Sršán se
spolčí s jedním z banditů, kteří přepadli v hospodě hraběte, a chystají
spolu novou akci. Při májové slavnosti oznámí stará hraběnka Jelenino
zasnoubení s Březenským a ten požádá o Dorlinu ruku pro Pavla. Sršán
chce použít slavnosti k přepadeni hraběte, je však i s kumpány Pavlem
odhalen. Při zneškodnění bandy je smrtelně zraněn Jano, který bránil
hraběte svým tělem. Na podzim se pak konají dvě svatby – hraběte s
komtesou Jelenou a Pavla s Dorlou.
Všichni dobří rodáci (1968, r. Vojtěch Jasný, 113 min.):
Kronika moravské vesnice v letech 1945-1958. Podle některých odborníků se
jedná o nejlepší český film vůbec. Normalizátorům se ovšem nelíbil, takže na dvacet let putoval do trezoru.
Naši furianti (1937, r. Vladislav Vančura – Václav Kubásek, 98 min.):
Kdo bude obecním ponocným v jedné vesnici nedaleko Písku? Tento problém
a ještě mnoho jiných musí řešit obecní představenstvo, v němž soupeří o
prvenství starosta Dubský a první radní Bušek. Jejich rivalita zasahuje
do osudů jejich rodin i celé vesnice. Pečlivý přepis klasické předlohy
s dobrými hereckými výkony citlivě zvolených představitelů všech rolí.
Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení (1950, r. Přemysl Freiman, 12 min.):
Ryzí propaganda (označení nepřítele): „rekonstrukce“ čihošťského zázraku. Název je citátem z Písma (Mt 18,7).
Přicházejí ze tmy (1953, r. Václav Gajer, 60 min.):
Jižní Čechy v roce 1951: Konečně dramatické odhalení diverzní skupiny,
která se terorem snažila odvrátit vesničany od vstupu do JZD. Už dobová
kritika vytýkala filmu schematičnost a nepřesvědčivost kladných postav.
Nástup (1952, r. Otakar Vávra, 130 min.):
První měsíce poválečného osidlování českého pohraničí. „Natočil jsem jediný ideologický film –
Nástup“ (O. Vávra).
Frona (1954, r. Jiří Krejčík, 110 min.):
Chudá vesnická dívka se z lásky provdala na bohatý grunt, jehož
hospodář se marně snaží intrikovat proti družstvu, které vede její
otec. Podkladem filmového scénáře byla hra J. Zrotala, zkušeného
divadelníka, který se ve filmu občas objevoval v malých rolích. Carmen
Farkašová hrála pod uměleckým jménem Hana Čelková, až později používala
příjmení Hegerová.
Noc nevěsty (1967, r. Karel Kachyňa, 90 min.):
Baladický příběh úspěšného autorského tandemu Karel Kachyňa Jan Procházka se zaobírá následky
násilné kolektivizace na moravské vesnici počátkem 50. let.
Velká samota (1959, r. Ladislav Helge, 114 min.):
Hlavní hrdina (Julius Pántik) obětuje svou kariéru poctivé snaze
postavit upadající družstvo na nohy. Používá k tomu tvrdých a
neúprosných metod, pro něž však nenajde u svých spoluobčanů pochopení,
a tak se sám vyřazuje z lidského společenstva. I po letech přijatelný
pokus o společensky angažovanou tematiku. Autoři původně
nepředpokládali optimistický konec.
Mír jejich duši (2004, r. Pavel Štingl, 115 min.):
Mozaika volně zpracovaných vzpomínek, které probouzejí k životu skvělé
výkony desítek amatérských herců, chalupníků a hospodářů horských
usedlostí, kteří vystupují v rolích svých otců a dědů. Experiment na
pomezí hraného a dokumentárního žánru.
Čest a sláva (1968, r. Hynek Bočan, 86 min.):
Podzim 1647 v Čechách: potomek protestantského šlechtice se po dlouhém
váhání přidá k organizátorům předem prohrané protihabsburské vzpoury.
Historické téma je silně aktualizováno – provokativní zobrazení českého
národního charakteru nemá mnoho pozitivních rysů.
Tajemství hradu v Karpatech (1981, r. Oldřich Lipský, 97 min.):
Karpatia, Vyšné Vlkodlaky. Hrabě Teleke, doprovázený věrným sluhou
Ignácem, narazí na stopu po své zmizelé milence – operní pěvkyni Salse.
Tuší, že ji ve zříceninách Čertova hradu skrývá podlý baron Gorc, který
ke svým zločinným záměrům využívá epochální vynálezy šíleného vědce
Orfánika… Děj dobrodružné komediální parodie napsali Jiří Brdečka a
Oldřich Lipský na motivy románu Julese Verna, který obohatili o
humornou nadsázku, s níž představují obecenstvu neuvěřitelně fungující
fantastickou techniku (výtvarníkem zvláštních rekvizit byl Jan
Švankmajer) a originální karpatský folklór, pro který vymysleli zcela
nové nářečí.
Vaterland – Lovecký deník (2004, r. David Jařab, 97 min.):
Fantastický thriller? Antiparodie – převedení Tajemství hradu v Karpatech do
(smrtelně) vážné polohy?
Jan Cimbura (1941, r. František Čáp, 84 min.):
Životní příběh poctivého a zbožného jihočeského venkovana… Adaptace literární klasiky.
Karikovaná postava židovského krčmáře je ojedinělým projevem antisemitismu v protektorátních filmech.
Kuře melancholik (1999, r. Jaroslav Brabec, 114 min.):
Hlavní postavou baladického snímku natočeného podle scénáře Vladimír
Körnera, který byl napsán na motivy stejnojmenného románu Josefa
Šlejhara, je mladý statkář Alois (Karel Roden), jenž se marně pokouší
najít štěstí v osobním životě. Na pár let ho sice dosáhne se svou
krásnou ženou Marií, ale její tragická smrt ho zanechá samotného s
malým synem Lojzíkem. Doba zmateného přežívání je pak ukončena díky
svatbě s temperamentní šenkýřkou Rózou, ani to však nevysvobodí Aloise
z jeho nešťastného prokletí. Kuře melancholika natočil vynikající
kameraman Jaroslav Brabec a jeho vytříbené vizuální cítění se ve
výsledné podobě filmu velmi příznivě odrazilo. Některé záběry jakoby
sdělovaly více než jiné filmy za dvě hodiny. Rovněž tak Karel Roden a
Vilma Cibulková podávají velmi dobré herecké výkony. Příběh je časově
situován kamsi na počátek 20. století.
Zdroj a více info na http://www.filmadejiny.cz/
