Kde jinde by se měly uvádět Postřižiny Bohumila Hrabala než na Vysočině? Tuto řečnickou otázku si položili dramaturgové Horáckého divadla v Jihlavě, když přemýšleli nad tím, jaké hry zařadí do repertoáru nadcházející divadelní sezony. Premiéru inscenace filmové klasiky viděli diváci o víkendu.
Titul známý i z filmového zpracování režiséra Jiřího Menzela má k Vysočině blízký vztah.
„Nejenže se Menzelův film natáčel v dalešickém pivovaru a v Počátkách, ale rané Hrabalovo dětství je spojeno s nedalekou Polnou. Jeho matka Maryška se seznámila s budoucím manželem Františkem Hrabalem (nevlastním otcem spisovatele) právě v polenském pivovaru, kde oba pracovali. Svatbu měli v polenském chrámu,“ vysvětluje dramaturgyně divadla Barbora Jandová.
Hra navíc zapadá do tématu nadcházející sezony. Horácké divadlo totiž zařadilo do svého repertoáru především komedie a tituly plné laskavosti, naděje a snů o lepších světech.
„Hrabalovo vypravěčství, pábitelství, posedlost životem a glorifikace obyčejného života a obyčejných lidí – to byly další aspekty, proč nabídnout tento titul našim divákům,“ dodává Jandová.
spisovatele Bohumila Hrabala v Horáckém divadle v Jihlavě. | foto: ČTK
Titul známý i z filmového zpracování režiséra Jiřího Menzela má k Vysočině blízký vztah.
„Nejenže se Menzelův film natáčel v dalešickém pivovaru a v Počátkách, ale rané Hrabalovo dětství je spojeno s nedalekou Polnou. Jeho matka Maryška se seznámila s budoucím manželem Františkem Hrabalem (nevlastním otcem spisovatele) právě v polenském pivovaru, kde oba pracovali. Svatbu měli v polenském chrámu,“ vysvětluje dramaturgyně divadla Barbora Jandová.
Hra navíc zapadá do tématu nadcházející sezony. Horácké divadlo totiž zařadilo do svého repertoáru především komedie a tituly plné laskavosti, naděje a snů o lepších světech.
„Hrabalovo vypravěčství, pábitelství, posedlost životem a glorifikace obyčejného života a obyčejných lidí – to byly další aspekty, proč nabídnout tento titul našim divákům,“ dodává Jandová.
Premiéru inscenace Postřižiny lidé zhlédli v sobotu. V hlavních rolích vystoupily dvě nové posily souboru Horáckého divadla. Správce pivovaru Francina hraje Zbyšek Humpolec. Jeho ženu Maryšku pak Sára Venclovská. Bodrého strýce Pepina ztvárňuje známá tvář souboru Josef Kundera.
„Do role Pepina jsem obsadil výrazně staršího člověka, než je Francin. Byl to záměr a přišlo mi to vtipné,“ říká režisér představení a zároveň umělecký šéf souboru Michal Skočovský. Zalíbily se mu i fyzické dispozice obou herců. Zbyšek Humpolec totiž měří téměř dva metry.
Mobilní scéna umožní hrát na dvoře pivovarů
Scéna, jejímž autorem je rovněž Skočovský, je mobilní a po předchozích zkušenostech s covidovými omezeními vymyšlená tak, aby titul bylo možné hrát i jako venkovní představení, například na dvoře pivovarů.
„Chtěli jsme se vyhnout realismu a popisnosti. Nechtěli jsme na scéně stavět pípy a točit pivo. Na příběh se budeme dívat očima malého Bohouška Hrabala – tedy malého dítěte, jehož vzpomínky často neodpovídají realitě,“ líčí dramaturgyně.
Diváci vidí představení v dramatizaci Petra Svojtky a Jiřího Janků, které vzniklo v roce 2008 pro Městská divadla pražská.
„Chvíli jsme přemýšleli o tom, že napíšeme vlastní text. Pak jsme přečetli tři dramatizace a nakonec vybrali tuto. Má ironii, nadhled a přitom pořád ctí Hrabala. Je to nejhranější dramatizace u nás,“ připomíná Jandová.
Start nové divadelní sezony zahájilo Horácké divadlo již v sobotu dopoledne před samotnou premiérou, a to dnem otevřených dveří. Zájemci se mohli podívat do zákulisí a setkat se tam s herci i dalšími zaměstnanci divadla.