Jak nakoupit v supermarketu zdarma? Znáte to, jdete na nákup jen pro máslo, dojedete k pokladně, a ouha –
platíte 2000,-. Všechny ty slevy, soutěže, obaly. Zase vás dostaly. Ale jde to i opačně: jdete pro nákup za 2000,- a nezaplatíte nic… Humpolák má pro vás exkluzivní návod.
Celé řešení této zdánlivé záhady spočívá v zákoně o ochranně spotřebitele – konkrétně Zákon 634/1992 Sb. §12, odstavec 2 písmeno a,b. který zní takto: (2) Informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, nesmí zejména vzbuzovat zdání, že: a) cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti, b) stanovení ceny závisí na okolnostech, na nichž ve skutečnosti nezávisí, c)… Je to sice právničtina, ale pro mnou objevený způsob nákupu má dalekosáhlé následky. Jedete si s košíkem, když v tom vidíte z regálu číhat tyčinku Mars a na obalu je nápis 30% zdarma. Jak to funguje Nejprve si definujme pojmy : cena = zdarma (0 Kč). Co za tuto cenu dostaneme? 30% tyčinky Mars. Vezmeme tedy pravítko, a pečlivě změříme velikost výrobku. Získaný údaj vydělíme číslem 3,33 a to co nám vyjde odměříme, nožíkem uřízneme a vložíme do košíku. Jedeme dál. Nyní vidíme prášek na praní – a světe div se! Výrobce nabízí 1Kg zdarma! Vezmeme tedy pytel, dojdeme k nejbližší váze na ovoce a do připraveného igelitového sáčku pečlivě odvážíme 1Kg pracího prostředku. Pokračujeme, a odlijeme si do za tímto účelem připravené plastové lahve třetinku z láhve Pepsi-Coly. Možná, že už v této chvíli si vás všimne ochranka. No, abych řekl pravdu, je to celkem pravděpodobné. Ovšem vy se nenechte zmást. To, co děláte, je přímo v souladu se zmíněným paragrafem a máte na to právo (samozřejmě pouze u výrobků, které slovo „zdarma“ obsahují!) Proč? Na výrobku jsou uvedeny dvě ceny. Jedna je za těch 70% (např.10 Kč) a druhá za těch 30% (0 Kč). Dle paragrafu uvedená cena nesmí budit dojem, že je nižší než ve skutečnosti. Píše se tak o ceně obecně, takže zákon platí pro všechny na výrobku uvedené ceny. Pokud za zmíněných 30% někdo něco chce, tak tím porušuje zmíněný zákon. Majitel obchodu vám sice bude tvrdit, že těch 30% dává výrobce zdarma k těm 70%, ale nenechte se odradit, protože pokud ano, je cena těch 30% ve skutečnosti „za něco“, což je vždycky víc, než zdarma – a to je v rozporu se zákonem. Nutnost si k těm 30% zdarma koupit i těch zbylých 70% odporuje navíc i písmenu b) neboť tím je „cena zdarma stanovena v závislosti na nákupu i těch zbylých 70%“. Ale tyto dva díly věci na sobě ve skutečnosti nezávisí. Kdyby ano, nebyly by tam přece uvedeny dvě ceny (jedna za těch 70%, druhá za těch 30%). Už jste si někdy kupovali třeba grafickou kartu a měli cenu na každém čipu? A museli si jí dopočítat celkem? Ne. Protože součástky na sobě závisí, takže si prostě koupíte za jednu cenu všechno a ono to funguje. Co dál? Kromě toho, že ode dneška nakoupíte spoustu věcí do rodiny zdarma, máte možnost získat i věci pro své koníčky – např. výrobci počítačů dost často nabízejí zdarma modem, repro-soustavu, vypalovačku, tiskárnu, výrobci aut rozdávají klimatizace, potahy, pneumatiky… Stačí jen nevyhazovat do koše letáky jako dosud, ale naopak – pečlivě si je pročíst a co nejdříve vyrazit k prodejci vyzbrojen pravítkem, nožíkem či šroubovákem. Nebo si myslíte, že mu bude milejší žaloba za porušování zákona o ochraně spotřebitele? No…
Haha Axle ty seš magor :))
A proc magor?? Ty zakony jsou opravdu takhle postavene. A jestli tam neni mezirka, bylo by to mozne.
Frantisek nelenil a napsal na COI, jestli mi odpovedi, hodim Vam to sem:-)))
Magor možná jsem. Ale všimni si prosím souvisejícího tématu, do kterého ten článek patří. 🙂