Novou turistickou atrakci si užijí už brzy návštěvníci Humpolce na Pelhřimovsku. Jedná se o slavnou Medovu vilu. Její dveře se otevřou už na jaře. „Medovu vilu město Humpolec oficiálně získalo závěrem února. Vilu plánujeme ke komentovaným prohlídkám otevřít v průběhu dubna,“ upřesnil mluvčí radnice Jiří Aujezdský.
Návštěvníci si prohlédnou vilu v jejím aktuálním stavu, tedy bez jakýchkoliv úprav, výmalby či stavebních prací. „Pro začátek chceme vilu ukázat ve stavu, jak byla za minulého režimu upravena, tedy v přízemí vestavbou ordinací pro dětské lékaře, tak jak si ji mnozí pamatují. V horním patře návštěvníky zaujme mezonetový byt s velkým množstvím originálního vybavení. Zároveň připravujeme edukativní výstavu o rodině Medových, architektu Gočárovi i o humpoleckém soukenictví,“ doplnil Aujezdský.
Podle zdravotnice Libuše Chladová je dobře, že Medova vila patří městu. „Z vily se může stát atrakce pro turisty. Humpolec jich moc nemá. Vybavím si jen muzeum nebo skanzen Zichpil a ještě hrad Orlík, ale ten je až za městem a Bernardovu rozhlednu,“ dodala.
Zastupitelé města se rozhodli vilu koupit za 24,5 milionu korun. Po plánované rekonstrukci má sloužit jako kulturní historická památka na dobu první republiky kdy Humpolec podnikatelsky vzkvétal.
Funkcionalistickou vilu v Humpolci na Pelhřimovsku si podle návrhu Josefa Gočára nechal postavit obchodník s látkami Otakar Med v letech 1933–1934. Dům sloužil jako rodinné i firemní sídlo. Následně byl po roce 1948 zkonfiskován. Po revoluci byla vila navrácena rodině Medových a byla nabídnuta k prodeji. Autoři knihy Slavné vily kraje Vysočina jako jednu ze dvou nejvýznamnějších staveb 20. století na Vysočině.
Podle starosty Petra Machka je Medova vila, dílo architekta Josefa Gočára, cenná a jedinečná. Město v ní získalo hodnotnou památku. Přirovnal koupi Medovy vily ke koupi hradu Orlík, který Humpolec získal v minulosti od státu. „Vila má sloužit veřejnosti. Jednou z možností je funkcionalistickou vilu pojmout jako společensko-kulturní centrum odkazující na historii soukenictví. Vila musí žít, sice město zatíží, ale mnohé přinese,“ zdůraznil starosta a upozornil, že vilu je možné mnohostranně využít, včetně zahrady pro potřeby okolních škol.
Historie vily
V době, kdy si humpolecký podnikatel Otakar Med rozmýšlel výstavbu svého vlastního rodinného domu, měl za sebou architekt Josef Gočár (1880–1945) již bohatou tvůrčí minulost.
K nápadu oslovit Gočára, aby mu navrhl v Humpolci jeho rodinný dům, přispěla návštěva vzorové osady moderního bydlení v Praze na Babě, kde Gočár projektoval několik staveb. A tak slovo dalo slovo a v Humpolci, na dnešním Tyršově náměstí, se v letech 1933–1934 začalo budovat. Vznikla velkorysá a nepřehlédnutelná funkcionalistická stavba, jež se později, v roce 1958, stala kulturní památkou.
Dům sloužil nejenom k bydlení rodiny Otakara Meda, ale v přízemí bylo i sídlo Medovy firmy „zasilatelství látek“. Vstup do vlastního bytu je v prvním patře, kde prostoru dominuje obývací pokoj s průběžným oknem po celé délce stěny a s navazující knihovnou a pracovnou s balkonem. Za zmínku stojí i dřevem obkládané schodiště, terasy nebo rozlehlá zahrada. Otakar Med si ovšem vily moc dlouho neužil. Za druhé světové války byl za účast v odboji poslán do koncentračního tábora.
Po návratu a komunistickém převratu o dům přišel a do přízemí bylo umístěno zdravotní středisko. Rodina mohla v domě nadále bydlet. Dochoval se zde i původní nábytek. Otakar Med se dožil navrácení majetku. Zemřel v roce 1996 ve věku téměř 95 let.
Zdroj: Slavné vily Kraje Vysočina
Vítám snahu o otevření,ale k větší turistické atraktivitě chybí parkování. Okolí je přetížené auty kolem ČZA a Hálkovky, k tomu v blízké budoucnosti výstavba školní budovy. Takže šance na turisty s výjimkou cyklistů je minimální.
Dá se tam značka s hodinami a Bude kde parkovat, za 2 hoďky si to návštěvník prohlédne
Opravdu není turista schopný zaparkovat o 100 m dál a projít si třeba větší část města? Nebude moc lidí, kteří pojedou přímo do Humpolce jenom kvůli Medově vile a navíc pouze, pokud zaparkují přímo před ní.
Kde je o sto metrů dál? To je kardinální otázka,která se nabízí. Ul. Masarykova extrémně přetížená, zastavit je problém už v sedm hodin, ul. Školní obsazená, nejbližší parkoviště za budovou fary. Nebo pár míst před COOP Kamenice.
Že turista půjde pěšky z rozhledny pivovaru k Medově vile je iluzorní. Ale bylo by to krásné.
Pak ještě zbývá to v uvozovkách obrovské parkoviště podél obchodní zóny Klokan, taky pěkná procházka. Vhodná pro opravdové fajnšmekry chtivé historie.
S parkováním je to v Humpolci celkem nedořešené mělo by se s tím do budoucnosti na to myslet
Jsem vyloženě zvědav kolik osob přijede očuchávat zatuchlý barák po někom, o kom nikdy předtím neslyšeli.
Proto si myslím, že nedostatečná kapacita parkovacích míst v Humpolci dokáže plně uspokojit ty davy.
Ale nechápu, jak lidi mohou tleskat investici do Machkova mauzolea, když někde nemají ani chodníky, o stavebních pozemcích ani nemluvím, ale město má barák….
Věková hranice demence opět padla na samé dno
Já se dojedu kouknout 🙂
Je zcela bezne, ze turiste ke svym zajmovym bodum dochazeji. 1 – 2 km jsou zcela normalni, coz
je v te nasi dire po granatu vsude v pohode.
Už nám sehnali dva zubaře, i když ty dámy o tom, že je sehnalo město, nic neví. Tak teď budeme mít muzeum vybydleného baráku za 25 mega.
To přidejte. Studie a projekt minimálně 10M, rekonstrukce 70-100M. Ale nebude to tak bolet, protože to rozkrájejí salámovou taktikou na více akcí.
Rozmáhá se nám tu takový nešvar. Když soukromý vlastník nechce nebo už nestačí na svůj podnik či bydlení, nabídne objekt městu. A město za jakéhokoliv vedení kupuje, protože,kdyby nekoupilo, objeví se znalci historie a každý je chytrolín, který ví a všude byl.
Bylo to v případě Spolkového domu a nyní Medovy vily. To by bylo řečí, kdyby se tehdy i nyní zastupitelé pro koupi nerozhodli. Strach z tržnice, ubytoven, město nepodporuje historii a mnohé další nářky.
Takže je to velmi těžké být zastupitelem a rozhodnout,aby veřejnost byla spokojená. Vždy bude někdo proti. Že Medova vila není nijak turisticky zajímavá a možná ji ocení jen architekti a lidé z oboru bylo předem známo. Že Spolkový dům je obří komplex spojený s Husovkou a rekonstrukce je třeba to věděli také všichni. Možná by nebylo špatné na obě koupě udělat referendum. Ovšem to by zase odpůrci řekli, že máme zastupitelskou demokracii a že rozhodují zvolení občané.