Návštěvníci si prohlédnou vilu v jejím aktuálním stavu, tedy bez jakýchkoliv úprav, výmalby či stavebních prací. „Pro začátek chceme vilu ukázat ve stavu, jak byla za minulého režimu upravena, tedy v přízemí vestavbou ordinací pro dětské lékaře, tak jak si ji mnozí pamatují. V horním patře návštěvníky zaujme mezonetový byt s velkým množstvím originálního vybavení. Zároveň připravujeme edukativní výstavu o rodině Medových, architektu Gočárovi i o humpoleckém soukenictví,“ doplnil Aujezdský.

Podle zdravotnice Libuše Chladová je dobře, že Medova vila patří městu. „Z vily se může stát atrakce pro turisty. Humpolec jich moc nemá. Vybavím si jen muzeum nebo skanzen Zichpil a ještě hrad Orlík, ale ten je až za městem a Bernardovu rozhlednu,“ dodala.

Zastupitelé města se rozhodli vilu koupit za 24,5 milionu korun. Po plánované rekonstrukci má sloužit jako kulturní historická památka na dobu první republiky kdy Humpolec podnikatelsky vzkvétal.

Medova vila v HumpolciMedova vila v HumpolciMedova vila v Humpolci na Pelhřimovsku

Funkcionalistickou vilu v Humpolci na Pelhřimovsku si podle návrhu Josefa Gočára nechal postavit obchodník s látkami Otakar Med v letech 1933–1934. Dům sloužil jako rodinné i firemní sídlo. Následně byl po roce 1948 zkonfiskován. Po revoluci byla vila navrácena rodině Medových a byla nabídnuta k prodeji. Autoři knihy Slavné vily kraje Vysočina jako jednu ze dvou nejvýznamnějších staveb 20. století na Vysočině.

Podle starosty Petra Machka je Medova vila, dílo architekta Josefa Gočára, cenná a jedinečná. Město v ní získalo hodnotnou památku. Přirovnal koupi Medovy vily ke koupi hradu Orlík, který Humpolec získal v minulosti od státu. „Vila má sloužit veřejnosti. Jednou z možností je funkcionalistickou vilu pojmout jako společensko-kulturní centrum odkazující na historii soukenictví. Vila musí žít, sice město zatíží, ale mnohé přinese,“ zdůraznil starosta a upozornil, že vilu je možné mnohostranně využít, včetně zahrady pro potřeby okolních škol.

Historie vily

V době, kdy si humpolecký podnikatel Otakar Med rozmýšlel výstavbu svého vlastního rodinného domu, měl za sebou architekt Josef Gočár (1880–1945) již bohatou tvůrčí minulost.

K nápadu oslovit Gočára, aby mu navrhl v Humpolci jeho rodinný dům, přispěla návštěva vzorové osady moderního bydlení v Praze na Babě, kde Gočár projektoval několik staveb. A tak slovo dalo slovo a v Humpolci, na dnešním Tyršově náměstí, se v letech 1933–1934 začalo budovat. Vznikla velkorysá a nepřehlédnutelná funkcionalistická stavba, jež se později, v roce 1958, stala kulturní památkou.

Dům sloužil nejenom k bydlení rodiny Otakara Meda, ale v přízemí bylo i sídlo Medovy firmy „zasilatelství látek“. Vstup do vlastního bytu je v prvním patře, kde prostoru dominuje obývací pokoj s průběžným oknem po celé délce stěny a s navazující knihovnou a pracovnou s balkonem. Za zmínku stojí i dřevem obkládané schodiště, terasy nebo rozlehlá zahrada. Otakar Med si ovšem vily moc dlouho neužil. Za druhé světové války byl za účast v odboji poslán do koncentračního tábora.

Po návratu a komunistickém převratu o dům přišel a do přízemí bylo umístěno zdravotní středisko. Rodina mohla v domě nadále bydlet. Dochoval se zde i původní nábytek. Otakar Med se dožil navrácení majetku. Zemřel v roce 1996 ve věku téměř 95 let.

Zdroj: Slavné vily Kraje Vysočina