rady odborníků u příležitosti Dne stromu
1. Vhodné místo
Cesta na úřad
Aby váš strom měl šanci na dlouhý život, musíte předem vybrat vhodné místo.
To není jen tak, pokud zrovna nebudete sázet na vlastní zahradě. Vaše první
kroky tedy musí vést na příslušný úřad: nejlépe obecní či jinak místní. Tam
buď přednesete svůj návrh a zeptáte se, zda je vámi vybrané místo vhodné, komu
patří, jaké jsou pro ně dlouhodobé výhledy – zda tam nebude budována třeba kanalizace
nebo vodovod, přeložena silnice nebo cesta – zkrátka musíte společně vybrat
takové místo, kde váš strom bude mít šanci růst alespoň příštích 100 let. Druhou
možností je požádat úřad nebo zastupitele o vybrání takového místa. Konsultujte
proto i odbory životního prostředí, výstavby a dopravy…
I strom má své rozměry…
Jestliže takové místo najdete a bude vyhovovat po této úřední a technické stránce
neznamená to, že bude vyhovovat i stromu samému. Tady záleží nejen na půdních
podmínkách, ale i na tom, jak daleko bude mít strom pro vodu, když na něj po
létech zapomenete a nebudete jej zalévat a zda vůbec tam bude místo pro jeho
korunu. Nezapomeňte, že taková desetiletá lípa může mít půdorys koruny velký
třeba jen 1 metr, ve 25 letech ale už více než 3 m, v 50 už kolem 5 m a ve stovce
už potřebujete alespoň 8 – 10 m. V okolí by neměla být žádná stavba ani vedení
elektrického proudu nebo telefonu, ale ani pod zemí v dosahu koruny by neměly
být žádné inženýrské sítě.
…a nároky
Na tom ještě není dost: vašemu stromu musí odpovídat i klimatické podmínky.
Jiné stromy rostou ve vlhku, jiné na suchu, jedny v hluboké půdě, jiné ve skalní
štěrbině a ještě jiné na suťovité stráni. Vysadíte – li vedle sebe v mělké půdě
dub letní a dub zimní, nejbližší suché léto dubu letnímu, který pochází spíše
z údolních luhů ublíží, zatímco dub zimní si naopak bude v takových podmínkách
skoro libovat.
…Jehličnatý nebo listnatý?
Zvažte také, zda zvolíte strom listnatý nebo jehličnatý, opadavý nebo stále
zelený. I tyto vlastnosti upozorňují na určité podmínky, které strom vyžaduje.
Jen málo památných stromů u nás je jehličnatých, většinou jsou to opadavé listnáče.
Pozor také na to, zda v blízkosti nevede frekventovaná komunikace, která je
v zimě ošetřovaná solením vozovky. Roztoky takových solí stromům neprospívají
a ony chřadnou a dříve opadávají: na jehličnanech se brzy objeví zažloutlé nebo
rezavé jehličí, neklamná známka zasolení půdy nebo přímého dopadu solí na jehlice.
Naše nebo cizí?
A ještě něco: je jen na vaší vůli, jaký druh stromu zasadíte. Přesto, zvláště
ve volné krajině doporučujeme, aby to byl strom český nebo alespoň středoevropský.
Raději lípa nebo dub než americký tulipánovník či asijská hlošina, raději borovice
nebo modřín než americký zerav nebo himalájský cedr. Ale klidně to může být
třeba taková hrušeň, která je sice užitkovým stromem, ale současně je to dřevina
krásná a dlouhověká – pokud na ni nepadne třeba rez hrušňová, jako v roce 1999.
Napadení stromů ovšem předem sotva můžete odhadnout, lhostejno, zda jde o nákazu
houbovou či napadení škůdci, podobnými šumavským kůrovcům nebo klíněnce jírovcové.
Budete li o vysazené stromy dobře pečovat a pozorně a pravidelně je prohlížet,
mnoha chorobám tak můžete předejít.
2 .Kam a pro jaký strom?
Máte -li vybráno a schváleno místo a vybrán vhodný druh stromu, můžete pokračovat
dál. Už teď, před letními prázdninami se dohodněte s příslušnými okrasnými školkami
nebo se správcem místní lesní školky na tom, aby vám vhodný strom rezervoval,
případně jej během vegetační doby upravil. Strom, který budete vysazovat musí
mít určité rozměry. Nesmí to být proutek do pomlázky, ale strom, jehož kmen
je vysoký alespoň 150, nejlépe ale 180 cm. Ten kmen či ještě kmínek by měl mít
obvod v prsní výši alespoň 10 cm.
Prostokořenný
Získat jej můžete prostokořenný, tj. bez kořenového balu. Takový se snadno přenáší,
ale neměl by být dlouho vyjmutý z půdy. Nejlepší je, jde-li „ze země do
země“. Bude-li koncem října ještě olistěný, zbavte ho listí nebo větévky
alespoň o třetinu zkraťte. Před výsadbou mu prohlédněte kořeny, příliš dlouhé
zkraťte a poraněné začistěte. Budete – li používat jedinou svislou opěrnou tyč,
zatlučte ji do dna jamky dříve, než do jamky rozložíte kořeny stromku. Cena
takové sazenice se může pohybovat v desítkách korun.
Strom s balem
Někde budete mít k dispozici strom s kořenovým balem: zeptejte se, kdy byl dobyt.
I tady platí, že takový strom by neměl být dlouho někde skladován, protože jeho
kořeny byly při dobývání amputovány a sebelépe ošetřený bal i z té nejlepší
školky za čas proschne. Strom s kořenovým balem může stát i několik set korun.
Kontejnerovaný
Asi nejlepší – ale také nejdražší – jsou sazenice stromů předpěstované v kontejnerech.
U stromů vhodné velikosti, tj. kolem oněch 2 m celkové výšky, jsou takové kontejnery
velké jako sudy. Sazenice jsou dosti těžké, obtížně se s nimi manipuluje – ale
mají mnoho výhod: můžete je vysazovat téměř kdykoli, není třeba jim upravovat
kořeny a snad ani korunu a nevadí jim, jsou – li skladovány delší dobu. Jsou
ovšem dosti drahé, bě6ně stojí kolem 1000,-Kč i více. Samozřejmě, že přitom
záleží i na druhu a odrůdě.
3. Výsadba
Jamka
Na vybraném místě připravte pro strom jamku. Protože stromek bude mít v prvních
létech života na novém místě mnoho starostí s přizpůsobováním se novému prostředí,
vybavte jej do prvních let alespoň tak, že mu připravíte jamku dostatečně velkou,
tj. alespoň 1 m širokou a 80 cm hlubokou. Samozřejmě, že zkypřený prostor stromek
uvítá . Na dno jamky uložte trochu ornice nebo lepší půdy. Nemusí to být zrovna
kompost, naše stromy jsou skromné. Pak stromek umístěte do jamky a po stranách
dohazujte ornici nebo kvalitní půdu. Přitom se na stromek dívejte alespoň ze
dvou stran a kontrolujte, zda je kmínek stále svisle a občas jím zatřeste. Zem,
kterou kořeny zasypáváte tu a tam přišlápněte. Nezapomeňte, že stromek musí
být vysazen tak hluboko, jak rostl ve školce: neutopte jej, ani mu nenechte
vyčnívat krček.
Zavětrování
Důležitým úkolem je tzv. zavětrování, upevnění stromku tak, aby jej vítr nebo
nenechavý vandal hned tak nemohli vyvrátit nebo zlomit. Obvykle postačí jeden
kůl, u prostokořenných stromů zatlučený do dna jamky před výsadbou. Takový opěrný
kůl by měl sahat podle kmínku až do výše nasazení korunky. U stromů s balem
nebo kontejnerovaných tento způsob můžete použít bez rizika poškození kořenů
a rozbití balu. Tehdy můžete použít buď opět jednoho opěrného kůlu, ale zatlučeného
šikmo do strany ve směru převládajících větrů – nebo trojnožku. To je opěrný
systém ze tří kůlů, zatlučených svisle vedle stromku a jeho balu a nahoře vzájemně
spojených příčnými laťkami. Kmínek pak uvažte ke každému ze svislých opěrných
kůlů. Všechny úvazy provádějte volné, tzv. do osmičky. Použijte k tomu široký
– alespoň 2-3 cm – pevný úvaz. Po výsadbě nezapomeňte strom důkladně zalít tak,
aby zem pevně přilehla ke kořenům nebo k balu.
4. Informační tabulka
Chcete-li pořiďte ke stromu tabulku se jménem stromu, datem výsadby a příležitosti,
k níž byl vysazen – Tedy ke dni Stromů a dřeva 2000 a proveďte o tom zápis do
obecní kroniky.
A opět chcete-li oznamte výsadbu svého stromu na adresu:
Botanická zahrada Univeristy Karlovy v Praze,
Na Slupi 16, Praha 2, 128 00.
Soupis všech takto vysazených stromů rádi zveřejníme. A to nejdůležitější nakonec:
O strom se pečlivě starejte i v příštích letech. Okopávejte jej alespoň 2-3
příští roky a za sucha jej zalévejte. Poroste s Vámi a bude vašim následovníkům
o vás vyprávět.
Za něj i za ně vám děkují Martin Patřičným, výtvarník a Václav Větvička, ředitel
Botanické zahrady UK
