dopis od Lídy Puldové
Tak ahoj, nebo snad Namaste?? Nebo Namaskar?? Uz ani nevim….
Jak jsem jiz napsala, New Delhi je rit sveta a vsechna spina, svrab a chudoba
se tu koncentruje. Indie je na tohle priserna… Zeme s tak obrovskym lidskym
potencialem si doslova libuje ve spine a jeste z toho dela prednost!!! Po asi
hodinove jizde riksou nocnim Delhi stojim v noci pred nadrazim – jak jen najit
tu spravnou kolej? Batoh reze do ramen, malomocni tahaji ze zeme za nohavice –
oni totiz treba nemaj nohy a jen takovy prkynko na koleckach a treba se odrazi
rukama, na kterejch maji rukavice z pneumatik…. no tak tu kolej mam. A pak, se
zpozdenim, prijizdi vlak, ze zamrizovanych oken trci ruce, nohy…ktery vagon je
muj??? To se na posledni chvili pise kridou na dvere a jeste ke vsemu v hindi..tak
to, Lido, lusti…Tak snad jo – mam svy lehatko kozenkovy s cislem 29. Pode mnou
matka s 3 detmi, nade mnou chrchlajici starec, naproti napodobne. Ale videt, ze
me leta praxe naucily – automaticky se snazim si opatrne sundat boty, abych
nahodou na nekoho neukazala podrazkou. Automaticky si prizamykam batoh ke
spruslim a davam si na nej hlavu. Na zachod chodim zasadne jen ve stanicich, kdy
vlak stoji a nekymaci se. Rano otevru oci a vidim u svyho obliceje se susit
zasedly, roztrhany, spinavy detsky kalhotky. Matce pode mnou se pocurala
holcicka. Resi se tu to velmi jednoduse – saticky ji vyzdimala rukou na zem a
kalhotky vesi na vesak vedle me. Chlapecci curaji za jizdy z okna. Prisla na
jedne z tisice zastavek snidane – zluta hrachova kase servirovana na listech a
smazene placky balene do starych novin. Po snezeni to automaticky hazu na zem
pod sebe. Je horko, tak asi 35. Ventilatory huci. Stojime na mezi, okolo voda,
buvoli, indicke zeny – jedno se jim neda uprit – ze jsou krasne a ze jim sari
moc slusi. Ta matka ma zelene s ruzovou, rovny nos, bohate vlasy cerne jak uhel,
ruce i nohy zdobene trpitivimi naramky, ktere chresti. Na cele trpytku, prsteny
na prstech od nohou, cervenou linku ve vlasech. Vsechny jsou jak nejake
utikajici vily. Co kdybych treba prijela v sari??
Ale co je s tim vlakem???? Hmm, ony jsou totiz zaplavy a dal se proste
nejede, vse je pod vodou. Z monzunoveho Nepalu crci voda dolu, do urodnich nizin,
teraji, a domy i chramy trci nad vodou jen strechami. Vsude mraky lidi ve
stanech. Jedu dzippem, jedu riksou, jedu vsim, jen ne dobytcim vagonem. To je
vagon plechovy bez oken, kde nahore trci hlavy. To ne. Tak jedu na sedaka,
drevene lavice pro tri pojmou i 6 Indu. Vsichni na me cumi. Zkousi anglictinu co
neumi. Kluci se drzi za ruce, matky koji. Muzi kouri. A vsichni na me cumi.
Nastesti se setmelo a nejde elektrina. Vsude okolo jsou lany vody, proto jsem
jela ted komplikovane jinym vlakem, protoze silnice jsou neprujezdne. Na hranici
s Nepalem jsu o pulnoci. Asi hodinove formality. Konecne se cpu nepalskym
dhalbatem – ryze, cocka, brambory – co kdybych jedla tech sest tydnu jenom ryzi???
No, ono tu stejne nic moc jinyho neni, uvidime, jak bude ma vule silna… No a
dalsi celodenni jizda do Kathmandu. Je tu krasne – zelena policka ryze jsou
terasovite umistena v kopcich a je krasne. Nad nimi hory a uplne dole bourici se
reka. Jsu rada, ze uz jsu tady. Ale zacina prset a tak prijezd do KTM nic moc.
Hrnu se riksou ke kamosovi Govindovi, vrele privitani, pozitri odjedu do Tibetu,
coz je dobre!!!!! Protoze jsem Govindu 2 roky nevidela, bude zitra velka oslava.
Budou i my narozeniny, tak to vse sfouknem zaraz. Budeme u neho doma, ma jednu
mistnost z betonu. Pani domu bude cudne zahalena sarim a na zemi bude
pripravovat jidlo – dhalbat. Budeme pit pivo a kroupat buraky a cekat, az se to
v 10 vecer konecne uvari. Bude nas tam asi kolem deseti, budeme sedet na zemi se
zkrizenyma nohama. Jeho deti se budou pocuravat na zemi a plazit se po nas.
Budemem mozna jist i rukama, ktere si po jidle umyjeme v cinovych lavorech. Tak
probehnou moje narozeniny……
Jo, mimochodem, on ten Govinda ma celkem slusnou kancelar s pocitacem, faxem
,atd…..
Odchazim spat, ty mas ted o 3,45 hodiny min nez ja.
Good night, jee, vlastne tady se rika: subaratri.
Lida Puldova
