Klub českých turistů (KČT), který má v naší zemi aktuálně více než 33 tisíc členů, si v těchto dnech připomíná významné výročí. 11. května uběhlo 133 let ode dne, kdy vznikla z jejich iniciativy vůbec první značená turistická trasa. Takzvaní značkaři fungují dodnes, i když jim jejich dobrovolnou práci komplikuje kůrovec.
Začátky KČT Klub českých turistů je zájmové sdružení turistů vzniklé v roce 1888 za Rakousko-Uherska. V letech 1918 až 1938 byl nahrazen Klubem československých turistů. Za nacistické okupace byl jednou ze složek Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. V letech 1948 až 1990 existoval jako Svaz turistiky v rámci celostátní organizace Československý svaz tělesné výchovy a sportu. V roce 1990 obnovil samostatnou činnost a funguje dodnes. Rozlišujeme tyto druhy turistického značení – pěší značení – lyžařské značení – cykloznačení – trasy pro hypoturisty – trasy pro vozíčkáře „Hypoznačky nezabezpečuje KČT. První trasa pro vozíčkáře byla slavnostně otevřena v Kraji Vysočina v Humpolci dne 10.10.2020,“ sdělil redakci Drbny značkař Oldřich Vobr. Aktivity KČT se od začátku do současnosti příliš nezměnily. KČT dodnes sdružuje zájemce o turistiku a pobyt v přírodě, pořádá turistické akce pro členy i širokou veřejnost, značí turistické trasy všech typů, chrání přírodu, vydává mapy a časopis Turista. Časopis vychází dodnes Jeho první číslo vyšlo již v lednu 1889, tehdy ještě s názvem Časopis turistů. Později byl přejmenován na časopis Turista a pod stejným názvem vychází dodnes. Vůbec první značená trasa tedy vznikla jen rok od založení KČT. Vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Po 125 letech bylo toto značení obnoveno. Trasa je vyznačena historickou turistickou značkou, která se vyznačuje širším červeným prostředním pruhem a dvěma bílými krajními pruhy. Pokud byste se na toto místo vydali, tak cestou potkáte repliky dřevěných historických turistických směrovek a vývěsné turistické panely s informacemi o původní trase. Trasa měří 2,1 kilometru.
Důležité milníky 21. století V čele KČT v průběhu historie stála řada jmen. Když uděláme skok v čase a přesuneme se do našeho století, tak se můžeme zastavit v roce 2006, kdy 23. dubna byl předsedou zvolený Jan Stráský, čestným předsedou pak Jan Havelka, který organizaci vedl předchozích 15 let. Během celostátní konference v dubnu 2014 byl novým předsedou organizace zvolen Vratislav Chvátal. Již rok po založení Klubu českých turistů, tedy v roce 1889, začal vycházet klubový časopis, tehdy pod názvem Časopis turistů. Ten se přes varianty Turistika-Horolezectví nebo Turistika postupně ustálil na dnešní podobě Turista. V roce 2019 si KČT připomněl už 130. výročí vzniku časopisu. Klub českých turistů je členem Evropské asociace turistických klubů i Internationaler Volkssportverband (IVV). Pořádá turistické akce pro členy a i veřejnost (nejznámější je asi Pochod Praha-Prčice). V roce 2005 uspořádal v Plzni 9. mezinárodní turistickou olympiádu IVV. Dne 24. dubna 2014 se KČT stal řádným členem Českého olympijského výboru. Na celostátní konferenci KČT ve dnech 26. – 27. března 2022 bylo zvoleno nové vedení KČT. Předsedou se stal Jiří Homolka, místopředsedy Ladislav Macek a Ladislav Jirásko. KČT na Vysočině KČT dnes funguje ve všech krajích, Vysočinu nevyjímaje. Zde klub vznikl v roce 1992. V našem kraji má 21 odborů, konkrétně na Jihlavsku působí šest odborů – KČT odbor Tesla Jihlava, KČT Polná, KČT odbor Bedřichov Jihlava, KČT odbor Telč, KČT odbor Čeřínek Jihlava, KČT odbor Kamenná. Klub českých turistů se stará na území celé České republiky o údržbu značení více než 43 tisíc kilometrů pěších a lyžařských turistických tras, na kterých je instalováno přes 67 tisíc směrovek a tabulek. 1750 dobrovolníků musí během tří let projít všechny trasy (tj. každý rok třetinu), obnovit na nich všechny značky, případně doplnit chybějící, prořezat porost kolem nich, aby byly dobře vidět, zkontrolovat všechny směrovky na trasách a ty poškozené nebo ukradené navrhnout k výměně a doplnění. Dále musí prověřit stav vývěsních map těchto tras, prověřit schůdnost tras a také zajistit další práce, pokud dojde k narušení značení či schůdnosti. Také turisté na Vysočině se podílejí na organizování vycházek a výletů, a to nejen pro členy KČT, ale i pro neregistrovanou veřejnost. Zmínit můžeme třeba již tradiční silvestrovský výšlap na Javořici, který přerušila covidová pandemie. Velkou komplikací pro KČT, obzvlášť pro takzvané značkaře, je kůrovcová kalamita, která v ČR zlikvidovala velkou část lesů. To potvrdil redakci Jihlavské Drbny i Jaroslav Šlechta, předseda OV KČT Vysočina. „Obnovování značení pěších, lyžařských a cykloturistických tras je v období kůrovcové kalamity časově i finančně náročné. Jedna věc je to, že s pokácenými stromy mizí i naše značení. Tam, kde nelze přenést značení na jiný strom poblíž, musí značkaři osazovat jako náhradu ocelové kolíky. Druhá věc je to, že kácení napadených stromů na jedné trase probíhá v různých časových obdobích. Na takové trasy se proto musí značkaři vracet několikrát,“ vysvětlil redakci Drbny Jaroslav Šlechta. Další nepříjemnou komplikací pro fungování KČT byla covidová pandemie. Ta se podle Šlechty negativně promítla i v nárůstu nových členů. „Členská základna se kvůli covidu snížila. Důvodem byla nemožnost pořádání turistických akcí. V současné době má KČT oblast Vysočina ve 20 odborech organizováno celkem 1527 členů. Tři jihlavské odbory KČT mají dohromady 226 členů. Členskou základnu oblasti Vysočina tvoří 158 dětí do 18 let, 532 dospělých a 837 seniorů,“ vyčíslil Šlechta s tím, že všechny aktuální informace včetně kalendáře akcí lze najít na webu. Například v neděli 15. května zve KČT na událost Po jihlavských stopách Gustava Mahlera, jeho rodiny a přátel, 20. května na Pampeliškový pochod a 21. května na Tesláckého šotka.
