V jihlavské Tolstého ulici otevřelo Krajské asistenční centrum na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Lidé utíkající před válkou se tam mohou zaregistrovat a na jednom místě vyřídit veškeré náležitosti k pobytu. A to včetně víza, zdravotního pojištění, případně i ubytování.
Přepážky se otevřely ve středu v poledne, uprchlíci se však začali v budově shromažďovat již od rána. Hodinu před polednem čekaly na odbavení asi dvě stovky lidí.
Mezi příchozími byly převážně ženy a malé děti, maminky s kojenci v náručí. Některé děti plakaly, čekání bylo pro ně dlouhé. Přišli ale i starší ženy a muži. Doprovázeli je buď lidé, kteří jim na Vysočině nabídli azyl, nebo jejich muži a příbuzní žijící v Česku, aby jim administrativní proces v pro ně neznámé zemi svou přítomností usnadnili.
   
14 fotografií
|
Postávali, posedávali v křeslech a čekali na otevření přepážek. Někteří u stolečků vyplňovali formuláře. Do Jihlavy směřovali z různých částí kraje. Na některých byla vidět únava, zároveň úleva i nervozita a obavy z množství úředních úkonů, které museli vyřídit.
„Mají teď hlavně obavu z úřadů a celé té administrativy. Neví, kam jít, co vše si zařizovat. Když panikaří a neví, jak postupovat, tak se je snažíme uklidňovat a správně nasměrovat,“ přiblížila tlumočnice.
Přibudou i přebalovací pulty a koutky na kojení
Pro čekající byla k dispozici káva, čaj, drobné občerstvení, ale i dětský koutek s hračkami, aby čekání dětem lépe uteklo. V jednu chvíli si na koberci hrálo asi sedm dětí ve věku od tří do osmi let. Měly k dispozici dvě tabule, na které si mohly kreslit. Na jedné z nich byl dětskou rukou vyveden tank. S vybavením dětského koutku a se zajištěním občerstvení pomáhají vedle hasičů a Kraje Vysočina také dobrovolníci.
Zázemí pro čekající uprchlíky by se mělo ještě rozšířit. „Plánujeme zařídit přebalovací pulty a kojicí koutky, aby lidé měli maximálně možné pohodlí, protože nedokážeme nyní odhadnout, jak dlouhou dobu tady budou muset čekat,“ řekla náměstkyně hejtmana Hana Hajnová.
Ředitel krajských hasičů Jiří Němec předpokládá, že centrum bude do budoucna otevřeno 24 hodin denně sedm dní v týdnu, pravděpodobně ve směnném provozu. Zatím ale budou úředníci pracovat ve dvanáctihodinové režimu.
„Lidé zde budou moci případně i přespat, pokud se na ně během té doby nedostane řada,“ uvedla mluvčí hejtmanství Jitka Svatošová.
Utečenci musejí v centru projít několika přepážkami. První je stanoviště cizinecké policie. Vízum získají od pracovníků odboru migrační a azylové politiky, kde získají status uprchlíka. Dál si mohou vyřídit pojištění, díky kterému budou mít nárok na zdravotní péči. V jednání je i pracoviště Úřadu práce.
Na Vysočinu z Ukrajiny jen do úterý přijelo přes pět tisíc lidí.
Vzali to nejnutnější, na hranicích čekali 36 hodin Na vyřízení administrativy čekali v nově otevřeném asistenčním centru v Jihlavě také příbuzní Jaroslava Dudyjaka, kteří uprchli z válkou zmítané Ukrajiny. V pelhřimovském bytě, kde Jaroslav žije se svou ženou a dcerou, ubytoval v sobotu i manželku svého bratra a jejich dvě malé děti. Přišli ze západní části Ukrajiny. „Přestože to na hranice neměli tak daleko, ve frontě na hranicích strávili nekonečných 36 hodin. K nám do Pelhřimova je pak vzali dodávkou naši známí. Na cestu k hranicím si vzali jen to nejnutnější. To, co popadli. Každý měl jednu tašku. Ale to nevadí, vše dokoupíme. Musíme si pomáhat,“ popisuje Jaroslav. On sám žije a pracuje v České republice od roku 2005. Má zde i trvalý pobyt a jeho čeština je takřka bezchybná. I proto přijel se svými příbuznými, aby jim pomohl vyřídit víza a další úřední záležitosti. Rodina jeho bratra se v České republice zatím rozhlíží. „Všechno je pro ně nové. Nikdy tady nebyli. Moc jsme jim toho ještě neukazovali. Chodíme na procházky po městě, aby se trochu rozptýlili. Uvidíme, jak to budou mít děti se školou. Zatím nemáme žádné informace o tom, kam by mohly chodit. Zatím budou doma,“ říká. Jestli bude rodina jeho bratra chtít zůstat v České republice natrvalo, ukáže podle něj až vývoj situace na Ukrajině. „Mají tam všechno – bydlení, zázemí… Pokud by to šlo, asi by se chtěli vrátit,“ krčí rameny s tím, že na Ukrajině je stále zbytek jeho příbuzných. „Ti zatím vyčkávají. Boje u nich ještě nejsou,“ dodává. Že by situace na Ukrajině mohla takto eskalovat, podle Jaroslava Dudyjaka nikdo nepředpokládal. „Nikdo nemohl tušit, že Rusko na nás takto zaútočí. Je škoda všech rodin, všech vojáků, kteří tam válčí,“ říká se slzami v očích. Velmi oceňuje pomoc České republiky. „Ta solidarita je úžasná. Lidé pomáhají, dávají, co mohou. Jenom včera jsme na Ukrajinu odeslali dvanáct dodávek pomoci a to bylo jenom od lidí z Pelhřimova. Děkujeme také, že nás tady přijímáte, … ani nevím, co mám říct. Jste skvělí, Češi,“ vzkazuje. |
