Budoucí jihozápadní obchvat Havlíčkova Brodu může být kratší, než se původně zamýšlelo. A také pravděpodobně nevyvede dopravu z místní části Šmolovy, což radnice požadovala. Varianty nové trasy nyní začali posuzovat odborníci, kteří připraví podklady pro změnu územního plánu.
„V současné době je preferovaná varianta co nejkratší a nejúspornější. Na silnici 34 na Humpolec má ústit kruhovým objezdem na místě nynější odbočky na Občiny. Znamená to však, že doprava bude i nadále proudit přes Šmolovy,“ oznámil havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
Jihozápadní obchvat má spojit výpadovky na Jihlavu a na Humpolec. Jeho trasa už byla naplánovaná v minulosti, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) i město už s ní počítalo, jenže při projednávání v zastupitelstvu města před rokem plán narazil.
Proti navrhované trase ostře vystoupili obyvatelé lokality Lipka. Ta je „přilepená“ z druhé strany silnice 34 ke Šmolovům, správně však patří pod dva kilometry vzdálené Poděbaby. Sídliště vzniklé v posledních dvou dekádách měla druhá část obchvatu ze severu a západu poměrně těsně obkroužit. Obchvat měl totiž překřížit silnici na Humpolec a znovu se na ni od severu napojit až za Šmolovami.
Trasa jihozápadního obchvatu Havlíčkova Brodu, s níž už před rokem počítalo město i ŘSD. Proti ale byl kraj a obyvatelé Lipky, kterou měla nová silnice těsně obkroužit. Nyní se hledá vhodnější varianta.
„Před patnácti až sedmnácti lety jsme tu koupili pozemky s tím, že to bude klidná lokalita. Někteří z nás přikoupili i polnosti a okolí upravili. V té době se o žádném obchvatu nemluvilo, nebyl v plánech. Teď bychom tu měli být jako uprostřed kruhového objezdu,“ zlobil se před rokem na zasedání zastupitelstva Zbyněk Špinar, jeden z obyvatel Lipky.
Do projednávání se tenkrát vložil i odbor zemědělství krajského úřadu. Ten navrhl vést obchvat i mimo již vytyčený koridor a zpracovat různé varianty trasy. Zároveň požadoval zadat zpracování strategického posouzení stavby a jejího vlivu na životní prostředí (SEA). Na této dokumentaci se už začalo pracovat.
Odklonit dopravu a být šetrný k přírodě
Podle představitelů radnice vše směřuje k tomu, aby nakonec byla vybrána ta nejkratší možná a nejúspornější varianta.
To by znamenalo, že by nová silnice mířila od kruhového objezdu u Selské jizby na silnici 38 přímo k silnici 34 naproti Občinám. Bylo by to něco málo přes dva a půl kilometru. Veškerý provoz mezi Havlíčkovým Brodem a Humpolcem by tak i nadále proudil přes Šmolovy, s čímž ostatně počítá více posuzovaných variant. Jenže to se zase příliš nelíbí obyvatelům osady.
„Námi preferovaná varianta je taková, která bude řešit zároveň obchvat Šmolov a na druhé straně bude znamenat co nejmenší zásah do přírody,“ vzkázal předseda osadního výboru Jiří Šebek.
Podle něj však bude odpor Lipky proti původní variantě zřejmě velmi silný. „Pokud by ji ŘSD a město chtělo protlačit silou, je pravděpodobné, že by došlo i třeba k pětiletému časovému prodlení. Je nám jasné, že každá varianta někoho omezí. Chceme však najít tu nejméně bolestivou,“ pravil Šebek.
„Já osobně preferuji jakoukoli variantu, která vyvede dopravu ven z Havlíčkova Brodu,“ odpověděl Honzárek, jak by si on sám jihozápadní obchvat představoval.
Obchvat musí zůstat v katastru Brodu
Obyvatelé Lipky před rokem navrhovali jinou variantu trasy obchvatu. Byl by posazen jižněji a na silnici 34 by se od východu napojoval až mezi Šmolovami a Michalovicemi. I tuto možnost odborníci posuzují, ŘSD ji ale považuje za nereálnou.
„Jestli má mít jihozápadní obchvat Havlíčkova Brodu naději na úspěch, musí celý zůstat v katastru města. V tomto případě by ho už přesáhl, což by narazilo na zásady územního rozvoje Kraje Vysočina. Stavba by byla neproveditelná,“ konstatovala ředitelka jihlavské správy ŘSD Marie Tesařová.
Pokud se skutečně nepodaří dopravu ze Šmolov obchvatem vyvést, bude i nadále mnoho jejich obyvatel ohrožovat hustý provoz. Problém je to zejména u autobusové zastávky, u níž musí cestující – včetně třeba malých dětí – rušnou silnici první třídy přecházet.
Šmolovy roky usilují alespoň o přesunutí zastávky dále do zástavby v obci. „Vždy to byla sáhodlouhá jednání, která vyústila jen v to, že si dopravci za zajíždění autobusů do zástavby řekli v součtu o stovky tisíc korun ročně navíc. To je neprůchozí,“ líčí Šebek.
Jaká varianta trasy bude ta nejlepší, by se mělo ukázat do půl roku, zhruba na konci léta. „Pokud to dopadne dobře, mohl by poté být zahájen proces změny územního plánu,“ nastínil další vývoj Libor Honzárek.
Podle hodně předběžného harmonogramu by v roce 2025 mělo být vydáno stavební povolení a o dva roky později by mohla začít stavba. O zprovoznění obchvatu se mluvilo v roce 2027. Vzhledem k úpravám projektu se však tyto termíny pravděpodobně změní, stejně jako původně odhadovaná cena 850 milionů korun.
