Navštěvujete humpolecké restaurace za účelem nasycení či potěchy vašich chuťových pohárků? A jak jste spokojeni? Pochutnali jste si někde tak, že na to ještě po týdnech vzpomínáte?
Nevím, čím to je, ale poslední dobou si dopřávám umu humpoleckých restauračních kuchařů čím dál tím méně. Tak nějak mě nedokáží ničím překvapit a zaujmout. A abych si jen došla zaplácnout břuch a neměla z toho dobrý pocit, tak to opravdu nemusím. Navíc jsem si vytvořila averzi na syrové červené zelí, kterým nás čeští kuchaři stále a donekonečna zásobují na našich talířích. Já vím, že ne vše je odsouzeníhodné. Například v Restauraci U Jiřího vás pokrmy určitě neurazí, v Hotelu Kotyza se také nechá velice dobře najíst, ale postrádám něco navíc. Nějakou nadhodnotu. A vadí mi některé nešvary, které úpěnlivě přetrvávají v našich restauracích ještě z totalitních dob.
Takovým typickým nešvarem je bohatý jídelní lístek čítající bezmála 150 položek. Nevím jak kdo, já si ale většinou do restaurací číst nechodím, a tak mě ani nebaví pročítat několikastránkové menu, když se stejně ve své podstatě jedná stále o jednu a tu samou úpravu masa, jen tu se přihodí slanina a žampióny, tu zase Niva se šunkou. U vytržení pak zůstávám nad originálními názvy pokrmů jako je např. „Babka kořenářka“ či „Kotleta Angličan“. Člověk tak rázem získá pocit, že zavítal do restaurace pro lidojedy.
Snad nikde se nesetkáte s nahřátým talířem, to do Humpolce ještě nedorazilo. Přitom by to mělo být samozřejmostí, aby vám jídlo nevystydlo, obzvlášť pak v případě, kdy dostanete porci gramáže určené pro vrcholového vzpěrače v tréninku (viz gigantické porce v restauraci Černý kůň) a její spořádání vám zabere více času.
O zeleninové obloze a´la 200g červeného zelí už jsem se zmínila. Restauratéři se domnívají, že je-li jídla na talíři hodně, je host spokojený. A má-li ho být hodně, tak pak toho nejlevnějšího, aby se vlk (host) nažral a koza (restauratér) zůstala celá (na tom utržil). Já si ale myslím, že chce-li člověk pojídat zeleninu, objedná si ji ve formě salátu, tudíž je zbytečné zahrnout mu polovinu talíře hráškem a kukuřicí z konzervy, syrovým zelím, strouhanou mrkví, rajčaty, okurkou a kapií, která navíc může v syrovém stavu působit zažívací obtíže. S něčím takovým jsem se nesetkala ani ve Francii – zemi, která je vyhlášená svým kladným vztahem k zelenině. Zde totiž na talíř s hlavním chodem dostanete pouze decentní kousek blanšírované brokolice či kulaté mrkvičky. Ovšem samostatně si můžete objednat z několika druhů salátů s všemožnými zálivkami.
V tomto směru kvituji snahu Hotelu Kotyza nedělat z hostů králíky pojídající syrovou vlákninu, ale jako oblohu zde podávají zeleninku al dente podušenou či restovanou na olivovém oleji. Ten jeden pláteček syrové mrkve, vetknutý pórek a list salátu Lollo Rosso se pak už nechá přežít. Kdyby si tu ještě odpustili zdobení okraje talíře sušenou petrželkou, když je běžně k dostání čerstvá, nebylo by co vytknout.
Jsem-li u té zeleniny, musím se pozastavit nad nabídkou vegetariánských jídel. Co myslíte, že si takový vegetarián může v Humpolci objednat? Smažený sýr a hranolky? Bingo! A jako obměnu smažený hermelín. Anebo lahůdku završující celý sortiment – gratinovanou brokolici se sýrem. (O objednávce rozvařených těstovin s jakousi smetanovo-česnekovou omáčkou či zeleninového rádoby risotta je lepší neuvažovat.) Být vegetariánem odkázaným na stravování v restauračních zařízeních Humpolce, dobrovolně ukončím svůj život, neb by byl prost uspokojení základních životních potřeb. Tím se mi připomíná historka, kdy si má dcera (striktní vegetariánka) objednala v Restauraci U Jiřího vegetariánskou pizzu (pravda, je to už nějaký ten pátek a víckrát již nedostala odvahu pokus opakovat). Přinesena jí byla původně mražená prefabrikovaná pizza, což nebyl kámen úrazu, neboť s tím tak trochu počítala (nakonec jsme nebyli v pizzerii). Tristní ale bylo to, když s výrazem odporu započala z náplně vytahovat kousky anglické slaniny.
S mraženou pizzou se dostávám k dalšímu nešvaru, který si dopřávají (nejen) humpolecké restaurace. Proč, když si objednám „Švejkův guláš s bramboráčky“, dostanu gulášovou omáčku připravenou z instantní směsi a mražené bramboráky z Makra? Kuchaři zapomněli vařit anebo se štítí čerstvých potravin? A tím si vybavuji zcela čerstvou událost, kdy jsem jednoho známého kuchaře (který donedávna vařil v jedné hojně navštěvované restauraci) oslovila, ať mi poradí nějaký dobrý recept na úpravu štiky. „To nevim,“ odvětil mistr oboru, „ryby smrděj, tak je nevařim.“ Proboha!! A co potom dělal s rybami, které má jeho domovská restaurace běžně na jídelníčku? Ohříval je v mikrovlnce?
V závěru se chci zmínit o „hotovkách“. Párkrát jsem okusila a dojem byl většinou neutrální ve smyslu „dalo se to sníst, aniž bych se osypala“. Je mi jasné, že za málo peněz nelze požadovat hodně muziky a kuchaři jsou v poledne při přípravě jídel za gastrostravenky tak vytížení, že na nějaké předvádění jejich kuchařského umění není prostě čas. Ale proč, když si objednám jakési hovězí nudličky, dojde k tomu, že se kráva transformuje v prase? (Viz nedávná návštěva Restaurace u Jiřího.)
Úplně nejděsivější zážitek v tomto směru mám z letošního léta, kdy jsem si jednu takovou hotovku dala v restauraci Černý kůň. „Řízek s bramborem,“ četla jsem si v jídelníčku, „prima, na tom se nedá nic zkazit.“ Leč člověk míní, kuchař mění. Což o to, řízek byl v pořádku, ale to ostatní ne. Brambory chutnaly jako když je někdo vyhrábl čuníkům z koryta a půl druhé kilo zeleniny, které bylo tradičně přiloženo, pamatovalo snad loňskou sezonu. Rajče nahnilé, okraje zelí zčernalé, rovněž tak mrkev uschlá na troud… Vyprávěla jsem o tom dodatečně jedné servírce z této restaurace, která osudný den neměla zrovna službu. „Ty sis tam dala brambory?“ zděsila se ona mladá dáma. „To nikdy nedělej, nedávej si v hospodě vařený brambory. Jedině hranolky nebo krokety, tam máš záruku, že budou čerstvý.“ (No, čerstvý těžko, když jsou mražený, že? To není jako v Bulharsku, kde vám hranolky připraví podomácku opravdu z čerstvých brambor.) A když jsem si postěžovala na zeleninu, jenom mávla rukou s tím, že tu jim tam vrací kdekdo každou chvíli. No aby ne, když se nespotřebovaná nakrájená zelenina po celodenní oxidaci v sálavém teplu kuchyně vrazí večer do mrazáku a druhý den se rozmrazí a použije.
A v úplném závěru si dovoluji mít poznámku k nápojům. Jsem pijákem červeného vína, žel na pijáky vína se v Humpolci moc nemyslí. Tedy ne zcela – celou lahvinku skutečně dobrého moku si lze objednat. Ale dvoudecku? Z těch červených se rozlévá povětšinou Frankovka neurčeného původu za cenu neodpovídající kvalitě. Anebo se rozlévá dokonce víno zkvašené, jako se mi to stalo dvakrát v restauraci Papa´s Garden anebo jednou na baru Hotelu Kotyza. Popřípadě se nerozlévá žádné víno jako v případě Tropico baru, protože prostě a jednoduše není na skladě. A jindy jsme byli se společností v Karamba Café baru a objednali si celou láhev jakostního Cabernetu Sauvignon. Problém nastal, když jsme si nadmíru spokojeni chtěli dát repete, neboť restaurace měla v zásobě právě jen tu jednu láhev.
Postesknout si musím také nad servírováním kávy. Například v Hotelu Kotyza lze dostat espresso slušné úrovně, byť se jedná spíše o luongo. Má aroma, odpovídající pěnu a příjemnou chuť. To vše ale dokáže zkazit přiložená tradiční smetánka v plastovém obalu, přičemž se smetanou to má společný jen název, neboť se jedná o rostlinný tuk. Je až takový problém podávat k dobré kávě malý koflíček horkého mléka, které k opravdovému pressu správně patří? Ráda bych si připlatila…
A co vy? Jaké máte zkušenosti se stravováním v humpoleckých restauracích? Pokud se nechcete podělit se svými zážitky a názory přímo zde, hlasujte alespoň v naší nové anketě na hlavní stránce.
„Fakta o jídle a jeho přípravě může nastudovat a pochopit kdokoliv se zdravým rozumem. Pokud však nemáte vrozený kuchařský cit, jediné co lze očekávat, je, že vaše výtvory budou poživatelné. Budou-li snad někdy pamětihodné, půjde spíš o štěstí. Pan Wolfe říká, že tajemství velkého vaření není jako u jiných umění uloženo v mozku. Tvrdí, že nikdo neví, kde se vlastně nachází.“
Fritz Brenner – kuchař Nera Wolfa (Rex Stout)
No přece na Orlík…:-)
Lukáši, souhlasím, na Orlíku dělají výborný Ham and Eggs. Můžu doporučit. Až na to, že si nevidíš přes tu mlhu do talíře. 🙂
Martin
Ale vtip je právě v tom, že to není ham and eggs, ale šunka s vejci, nebo třeba vejce se slaninou…. Prostě tradiční česká kuchyně( i když zrovna ham and eggs do ní asi moc nepatří), bez zbytečných rádobyzlepšení… Proto se tam dá najíst kdykoliv.
Myško, Ty se snad nepoučíš! 🙂
Díky za super článek, mě se moc líbil …. ale Ty to tu zase schytáš! :))))
Jinak mě osobně, když už si musím vybrat, chutná docela u Jiřího. A na steak si nejraději dojdu do Karamby. Tam je vždycky dělali docela super. Pokud jim teda ale zrovna nedojde hovězí, což už se mi tam stalo několikrát, a což je podle mého docela tristní problém. Jo a v Karambě mají ještě velice chutný a vynikající hamburger. Kdo je má rád, určitě si tu na něm pochutná. Upozorňuji, že se nejedná o žádnou uschlou placku, ala McDonald, nebo stánek na rohu, ale o pořádku kus hovězího chutného masa. Takový pravý hamburger, jaký jsem zažil snad jen v americkejch hospůdkách ….
Taky naprosto souhlasím s tou zeleninovou oblohou. To je taky dílo …. 🙂
Jóó, nepoučitelná – tak taková jsem já. A na starý kolena s tím asi už těžko něco udělám. Ale svůj názor snad ještě říct můžu, ne? 🙂
Ja osobne jsem spokojen jak u Jiriho i u Kotyzy. Jiřího Pfeffersteak nemá chybu, i když se za to dnes už těžce platí, není to tak dlouho co stál 170 Kč a dnes je to o stovku více, ale stojí to za to, mnam 😉 U Kone dvakrat moc spokojeny nejsem, nechodim tam nejak moc casto, ale kdykoliv jsem tam v posledni dobe byl, nebyl jsem priliz nadchnuty…No a tim asi slusny vyber konci. Nevim jak je na tom nyni, po renovaci treba Kalich? Asi by bylo v Humpolci vhodne otevrit nejakou slusnou hospudku(restauraci)….,coz?:-) PP
Tak jsem z toho jelen. Az doted jsem si myslel, ze Myska a misa je jedna a ta sama osoba, a ze jde o zenu. A najednou je tu komentar, ktery je psany v muzskem rode. Dokaze mi to nekdo sveta znaly osvetlit? Jirka K.
To jsi si myslel dobře. Skutečně jde o jednu osobu. To tady jen někdo někomu vlezl na počítač a zapomněl si zkontrolovat, jak a kdo je pihlášen. Žejo PP? :))))
Jojo presne tak, jsem si nevsiml ze je misa prihlasena, asi se neumi odhlasovat 🙂 Ja bych se i prihlasil, ale nejak se mi to nedari, muzu akorat do adminu… PP
V Karambě jsem měl steak jen jednou a byla to pěkná FLAXA.Nic proti Karambě, asi se nezadařilo.Budu to muset jít otestovat znovu.
V Humpolci teda po restauracích moc nejím, mám toho v Praze až dost, ale nedávno jsem večeřel v Karambě steak a dobrej byl určitě a navíc to jídlo taky moc hezky vypadalo. + Hezká a příjemná obsluha tak mi nic nechybělo. Upozorňuji, že jsem na Karambu dost vysazenej (v tom dobrým slova smyslu, prostě se mi tam líbí). Takovej pěknej pravej hamburger se můžeš dát třeba v Karlíně v Gate, a dej si tam i hranolky, já hranolky už několik let nejím (divné hranolku z produkce nějaké chemičky či co), ale tady jsou fakt výborný. A hospoda je to taková americká, hodně in, tam se ti bude líbit :-).
Jo a na jídelním lístku jsem v Karambě napočítal 7 jídel označených jako vegetariánská (a smažák mezi nimi nebyl).
V Humpolci do restaurací na jídlo moc nechodím, protože nemají pořádně co nabídnout. Mám rád asijskou kuchyni a tu v našem městě postrádám. Zkoušeli jste už jíst hůlkami? 🙂
Na druhou stranu, česká kuchyně je známá. Můj kamarád z Polska si při návštěvách naší krásné země neobjednává nic jiného než smažený sýr s tatarskou omáčkou. Říká mi, že u nich se taková dobrota nesežene.
K doplnění, poslední dobou lidé pějí chválu na restauraci v hotelu Na Plovárně, kterou provozuje p. Slavík.
No jasně, jíst hůlkami je zábava, já je používám tak dvakrát denně asi dva roky (ale za tu dobu jsem se to pořádně nenaučil). Jo a kvalitní asijskou kuchyni za normální ceny aby člověk hledal lupou.
Oprava. Samozřejmě používám hůlky tak 2x týdně, ne denně.
Díky za hezký článek! Naprosto souhlasím s tou zeleninou. Velice často cestuji do zahraničí a stravuji se pouze v lepších restauracích, ale opravdu nikde není zvykem dávat na jeden talíř k řízku ještě takovou hromadu zeleniny. Zelenina jim však na jídelním lístku nechybí ve formě dobrovolně volitelného salátu ve více druzích a tyto saláty si domorodci nikdy nezapomenou k hlavnímu jídlu objednat. Většinou ho konzumují ještě před samotným hlavním jídlem, případně ho jedí současně. Co je zajímavé, nikdy jsem neviděl, že by tento salát dojídali až po hlavním chodu. To ho raději nechají nedojedený. Musím říci, že na rozdíl ode mne, neboť takový čerstvý míchaný salát s olivovým olejem mi to chuťové buňky nedovolí.
Rád si připlatím za porci bez neobjednané oblohy :-). Protože nechci tu slevu zadarmo 🙂
Martin
Výsledný dojem z jídla a z restaurace má člověk také z chování obsluhy. Nejlepší zkušenost s obsluhou mám z hotelu Kotyza, kde zejména pánové dokážou být velice příjemní a častokrát i vtipní. Pak se mi líbí U Jiřího a oslavy dokáže velice dobře zorganizovat Černý Kůň.
A pak ještě jeden příklad na závěr.
S přítelkyní jsem zašel i do Karamby, že si dáme oba nějaký steak, ale bohužel bylo dole kromě baru obsazeno, tak jsme se rozhodli jít do patra, kde nikdo nebyl, ale majitel nám na prvním schodu sdělil, že tam za náma nikdo chodit nebude, a protože já jíst steak na barové židli a baru odmítám, šli jsme na tataráka ke Kotyzovi. Nikomu se do restaurace nevnucuji, když o mě nestojí.
Martin
S tou obsluhou u Kotyzy naprosto souhlasím. Personál je opravdu skvělý a člověk nemá pocit, že otravuje, ale přesně naopak. Všichni číšníci zde jsou úžasní.
nejlepší večeře je v Třeboňce-utopenec s cibulí a pivo Regent 🙂
Pokud se nechcete toulat jen po restauracích v Humpolci, navrhuji zajet si do Jiřic do Sedláckého dvora. Včera jsme si dali Mlynářův steak – opravdu hovězí, šťavnatý, výborný – a pečenou panenku a byli jsme fakt maximálně spokojení. I s příjemnou obsluhou. Možná už Humpolci roste konkurence … Navíc je pak možno využít relax v sauně nebo ve vířivce 🙂
P.S. Moje fakt poslední zkušenost od Koně: kuřecí salát (miska rozkrájené oschlé zeleniny a deset kostiček kuřecího masa o velikosti 1x1x1 cm).
doporučuji Motel FARMA před Pelhřimovem. Ceny jsou mastné,pití také ale vaří slušně..A hlavně vstup je bezbariérový,což je v Humpolci nereálné…
No ještě lepší je Restaurace Na Vrškách v Horních Pasekách. je to stejně daleko jako na Farmu Poříčí, stejně dobře tam vaří, ale ceny levnější. Personál výborný a atmosféra s výhledem do přírody jakbysmet. Doporučuji.
¨Zdá se mi, že autorka článku vůbec netuší nic o dobrém jídle natož o dobrých restauracích. Já bych této paní doporučil aby vyjela někdy ze svojí vesnice někam do většího města a navštívila vyhlášené restarace a potom zde hodnotila humpolecké restaurace. její neznalost je až žalostná.
Já osobně cestuji po celé republice a mám dost skušeností se staravováním po celé republice.
Ne jsem žádný kamioňák a tak se stravuji i v tzv lepších restauracích.
Musím uznat, že autorka článku má pravdu. Pokud mám potřebu v Humpolci někam zajít tak volím postup.
Pokud jde o rychlost a výkon cena kvalita (rychlovka) tak volím Orlík
Pokud jde o klid k nějakému jednání bez nutnosti se hodně najíst, tak vede Kotyza.
Pokud jde o nějakou večeří tak jdu ke koňovi.
Kam rozhodně nechodím
Je Papas, zde mám velmi špatné vzpomínky na kvalitu obsluhy. Opakovaně mi tam pokazili rodinnou oslavu a už se nehodlám mačkat v 8 lidech u stolu s pípou i když jsem si rezervoval stůl pro 8 lidí dlouho předem.
Žalostná neznalost čeho? Nějak tomu vašemu komentáři nerozumím.
Restaurace ve větších městech v ČR jsem navštívila, zrovna tak v zahraničí, a právě proto mám možnost srovnávat.
To je v pohodě – jenom nám někdo chce ukázat, že na hvězdičku z Michellinu si Humpolec bude muset ještě počkat. Prostě můžeme hodnotit jenom to co máme a kdo to nechápe, ať si zajede do Allegra 🙂 Jinak souhlasím s výše uvedeným – příjemná obsluha a dobré jídlo = Kotyza nebo Jiří, Karamba – jídlo dobré, obsluha horší (tj. klidně vás vystěhují od stolu v půlce jídla s odůvodněním, že tady měla být rezervace, ale oni jí na stůl zapomněli dát). Kůň se v poslední době trochu pohoršil a do Papas by mě nikdo nedostal (v málokteré hospodě hosté obtěžují tak moc jako tady, tu historku se zarezervovaným stolem, který nakonec nebyl, jsem zažil taky).
ženská já bych tě asi praštil mužeš bejt rada že se mas kde nažrat.. příde mě že vubec nevis..ukaž me špičkovou restauraci kde delaji hranolky čerstve. ty nedelaj ani v top hotel praha..i ambiente tomu nestrháva body.. zapřemýšlej nad sebou.
Moc ráda bych zareagovala na tento článek,protože mě přímo šokoval.Komentáře té slečny nebo paní mě naprosto dostaly.Jsme vážně jen v Humpolci a ne v Praze ani ve Francii…Nedovolila bych si to srovnávat.Myslím si,až na vyjímky,je obsluha v Humpolci milá a pánové u Kotyzy obzvlášť.Samozřejmě vše se vším souvisí,cena,kvalita,rychlost obsluhy,…..atd.Každopádně maličkost,kterou si neodpustím k autorce článku,u Kotyzy nejsou bramboráčky z Makra,vím to.Někdy je dobré si své názory probrat s majitelem nebo alespoň s personálem resturace,dopředu než něco napíšu.
Jinak jestli můžu,tak na závěr řeknu já své favority.Neřešte pořadí jak to píšu.Hotel Jirmásek/Orlík/,Hotel Kotyza,Hotel Na Plovárně a Hotel Černý kůň.
Jinak úplně na závěr k autorce,Váš názor samozřejmě respektujem,jen abych se tady někoho nedotknula,to bych vážně nerada.
Všichni se mějte a nezanevřete na ty naše hotýlky a restaurace v Humpolci.
Drahá paní P…..
pokud se Vám nelíbí jak se vaří v Humpoleckých restauracích
tak tam nelezte , sedněte si doma na PRDEL a uvařte si sama!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Zajímavé počteníčko http://www.reflex.cz/Clanek34693.html
A ještě jedno http://ekonomika.idnes.cz/kdyz-v-hospode-misto-kuchare-vari-amater-ffp-/test.asp?c=A080620_996368_test_pin
Hmmm, tak včera jsme si byli sednout s kolegy mé přítelkyně z Německa na té zahrádce co je na dvoře restaurace Černý kůň a musím říct naprostá spokojenost. Dlouho jsem tu nebyl, normálně na plotně se tu nevaří, ale připravují se tu všelijaké dobrůtky na grilu. Oproti minulým rokům se tu nabídka o něco rozšíříla, takže jsem byl potěšen, když jsem na lístku našel třeba grilovaného pstruha, nebo hovězí steak a to dokonce ve dvou variantách.
Měl jsem trochu strach, jelikož připravit dobrý steak na grilu je umění, a hlavně to chce opravdu dobré maso. Ale riskl jsem to a byl jsem více než příjemně překvapen.
Steak byl pěkný flák masa (na těch 180 korun co za něj chtějí bych řekl až nadstandartně veliký), akorát propečený, jak si ho představuji pod pojmem medium a co víc, byl jako dort. Masíčko bylo jemné, krásně se krájelo a v puse spůsobovalo mainkou extázi, prostě pro mě po dlouhé době opět vynikající zážitek ze steaku v Humpolci. Navíc hovězí steak z grilu je vždy nejlepší.
Další plus: steak byl doplněn nějakou restovanou zeleninkou (brokoliška, mrkvička, květáček), která byla také velice jemně a dobře připravená. Možná trochu kritiky by snesla pepřová omáčka, která by mohla být asi výraznější. Další plus dávám že ke steaku si bylo možno dát bílé pečivo, místo tradičního chleba, což si taky nepamatuju že by zde dříve bylo možné. Pečivo bylo čerstvé.
Přítelkyně kolegové byli také spokojení. Padl tam taky steak, nějaká krkovička, kuřecí špíz a klobáska a všichni si to pochvalovali. I k obsluze bych mohl říct jen samé plusy: příjemná a velice rychlá. I když se měla co otáčet a lidí tu byly spousty, nikdy jsme nemuseli čekat na drinky, a i jídlo se podávalo vcuku letu.
Takže mi nezbývá než návštěvu zcela jistě doporučit. Jistě není to nějaký vrchol gastronomie, ale na Humpolec si myslím přijemné spestření jídelníčku.
Ale doporučuji sem vyrazit včas. Hučelo to tu, lidí spousty a byl problém najít volné místo.
Takže jediná vítka je snad k tomu, že mě dneska ráno malinko bolela hlava. Ale mám dojem, že za to nemohla kvalita vypité Becherovky, nýbrž její kvantita. V kombinaci s dobrým Bernardem 11 to byla chutná, ale smrtící kombinace. :)))
Axl
výtka, sakra Axle, vždyť je to jednoduchý. Vytýkám, tedy mne neco rozlobilo – jsem TVRĎAS, píšu tvrdý Y 8D
Co restaurace KALICH ???
Mě, když něco rozzlobí, tak zase píšu dvě „Z“. 8D
… nojo, ja si priste dam pozor, az budu zas nekoho opravovat z jazykovedy, abych mel plne baterky v klavesnici. Ta potvora semtam sezere pismenko, a jeste lepsi je, kdyz samovolne vyrabi preklepy…. Koneckoncu, je to TA klavesnice 🙂 Jak pravil jeden moudry pan: „Jak to ma kola, nebo kozy, budou s tim drive ci pozdeji problemy.“
MEA CULPA, MEA MAXIMA CULPA, uznavam a kaju se, mam si to po sobe precist.
A jeste si nepohlidam, kdy jsem a nejsem prihlaseny – jazykovedec Frantisek.
Já jsem tě poznala – podle „8D“, to tady nikdo jiný neužívá.
😉