V současné době udržuje Klub českých turistů (KČT) přes 43 tisíc kilometrů pěších tras v Česku a asi 120 kilometrů turistických tras pro vozíčkáře. Cílem členů klubu je, aby byly značené bezbariérové trasy v každém kraji. Turistické značky v Česku maluje asi 2000 dobrovolníků. KČT v červnu oslavil již své 133. narozeniny.
„Chceme, aby bylo v krajích více tras pro handicapované“
„Budování tras pro vozíčkáře je během na dlouhou trať. a protože handicapovaný občan má mnohdy omezené možnosti pohybu po republice, tak chceme, aby bylo v krajích více možností, kde si užít turistiku,“ předseda Klubu českých turistů Vratislav Chvátal.
Vznik tras pro handicapované financuje KČT díky sponzorským darům a penězi získanými prodejem suvenýrů s motivem turistických značek. Nyní je v republice podle informací na webu KČT 22 turistických tras určených pro osoby s handicapem. Zatím nejvíce těchto tras je v Moravskoslezském a Jihočeském kraji, kde jsou vyznačené tři trasy pro handicapované. Po jedné trase je nyní ve Zlínském a Ústeckém kraji a na Vysočině.
Trasy jsou dlouhé od tří do 12 kilometrů a KČT je dělí do tří kategorií, které popisují obtížnost trasy. Nejpřístupnější trasy jsou značené modře, na černých, nejobtížnějších, trasách musí turisté zdolat největší stoupání. První vozíčkářská trasa vznikla u brněnské přehrady v roce 2008. Dosud poslední se podle předsedy Klubu českých turistů otevřela na podzim roku 2020 u Humpolce.
O značení tras se stará kolem 2000 dobrovolníků
Turistické trasy v Česku nyní podle Chvátala značí kolem 2000 dobrovolníků KČT. Ti se starají o to, aby byla každá turistická značka do tří let od posledního značení opětovně namalovaná. Samotné značení v terénu je normováno a značkaři mají dané teritorium, na němž značení pravidelně obnovují, vysvětlil předseda organizace.
Podle Andrey Pondělíčkové z organizace PEFC, která propaguje udržitelné lesní hospodářství a je partnerem KČT, se během minulých měsíců, kdy se Česko potýkalo s pandemií covidu-19, výrazně zvýšila návštěvnost lesů v republice. Zájem lidí je proto podle Pondělíčkové potřeba využít k šíření osvěty mimo jiné ohledně toho, co lze v lesích vidět a proč je důležité je chránit. PEFC k tomu chce přispět projektem Letemlesem.