Je to tady. Nejslavnější a nejlepší hokejová liga – kanadsko-americká NHL padla! Komisionář Gary Bettman to oznámil na speciální tiskové konferenci, kterou vedení soutěže uspořádalo v New Yorku. „Je nám skutečně líto, ale situace není východisko,“ prohlásil šéf ligy. Bude to tak poprvé od vzniku této soutěže, kdy nikdo nad hlavu nezvedne slavný pohár sira Stanleyho.
Veškeré schůzky a jednání byly k ničemu. Hráčské odbory nepřistoupily na podmínky, které jim byly předkládány. Klinická smrt zámořské soutěže nebrala konce. Situace nabrala spád v závěru minulého týdne. Tehdy Bettman přišel s prvním ultimátem. "Do neděle musí být jasno!" Z tvrdého postoje však ještě couvl. V pondělí večer se sešel viceprezident ligy Bill Dally s Tedem Saskinem, výkonným ředitelem NHLPA. Dally přišel s návrhem platového stropu ve výši 40 milionů dolarů, jež by nebyl závislý na příjmech klubů. Saskin na to reagoval modelem se stropem ve výši 52 milionů. Za celou dobu stávky to bylo poprvé, kdy hráči přistoupili na tolik diskutovanou hranici mezd. Úspěch to ale nepřineslo.
Obě znesvářené strany učinily ještě jeden ústupek. Liga přihodila dva miliony, odbory slevily o tři. "To je konečná verze. Jestli ji nepřijmete, sezonu ruším," vyhlásil Bettman.
A tak se i stalo.
Současná krize má své počátky před deseti lety. Už v říjnu 1994 bylo odloženo zahájení ročníku a jednání mezi vedením soutěže a hráčskou asociací dlouho nevedla k dohodě. Až po 103 dnech výluky byl podpisem nové kolektivní smlouvy zachráněn alespoň zbytek sezony. Jenže ta měla jen šestiletou platnost. Podařilo se ji sice ještě prodloužit, ale v září 2004 definitivně vypršela. Bylo jasné, že nový ročník NHL nezačne. Majitelé klubů nebyli schopni dál nést neúnosně vysoké smlouvy hráčů. Jednoduše řečeno jim na to liga nevydělávala.
Spirála přeplácení hokejistů se od roku 1994 vyšplhala z 558 tisíc na 1,79 milionu dolarů průměrné roční mzdy. To by vůbec nevadilo, kdyby tomuto tempu stačily i týmové výnosy. Dvě třetiny klubů se dostaly do ztráty, Buffalo nebo Ottawa v nedávných letech dokonce zbankrotovaly. Vedení soutěže zveřejnilo údaje, ze kterých vyplývá, že týmy v sezoně 2002-03 prodělaly 273 milionů dolarů, loni to bylo 224 milionů. Studie zjistila, že hráči na svých výplatách obírají ligu zhruba o 75 procent jejích celkových příjmů. Nový ekonomický model se proto zdá být jedinou cestou z nesnází.
Velkým problémem je nezájem amerických diváků. Ti upřednostňují americký fotbal, baseball a basketbal. Zájem o hokej navíc stále klesá. A podle toho se řídí i média. NHL má s televizními stanicemi ujednané značně nevýhodné smlouvy. Ročně přijde do kasy každého týmu jen 5,7 milionu dolarů a klub tak z velké části zůstává závislý na příjmech ze vstupného a prodeje suvenýrů. Navíc nová smlouva s televizními společnostmi NBC a ESPN zaručuje každému jen dva miliony ročně.
Poněkud jinak je na tom hokej v Kanadě, kde platí za jasný sport číslo jedna. Ale v celé NHL je dnes z 30 týmů jich pouze 6 kanadských. A tak kanadští diváci i televizní společnosti dávají přednost minoritnějším ligám, jako je třeba AHL (hráná v Americe i v Kanadě) nebo CHL (Canadian Hockey League). A tak kanaďané výlukou NHL tak netrpí, jako ten zbytek amerických hokejových fanoušků.
Poslední Největší pohromy v dějinách NHL
1919: Na Ameriku zaútočila chřipková epidemie, 1. dubna byla zrušena série o Stanley Cup. Řadu hráčů odvezli do nemocnice. Joe Hall z Montreal Canadiens zemřel. Pohár se prvně a naposled v dějinách NHL neuděloval.
1968: Po srážce se soupeřem 13. ledna upadl centr Bill Masterton z Minnesoty. Uhodil se do hlavy, dva dny nato zemřel na poranění mozku. Nikdo jiný v NHL nezemřel v přímé souvislosti se zápasovým úrazem.
2002: Prudce vypálený a tečovaný puk trefil v hledišti sedící divačku Brittanii Cecilovou do hlavy. Stalo se 18. března v Columbusu. Dva dny poté třináctiletá dívka zemřela, stala se první obětí letícího kotouče v NHL.
Zrušení letošní sezóny je dobrá zpráva pro většinu evropských klubů. Ligy o své hvězdy z NHL nepřišly a ty tak budou zasahovat i do bojů play-off světových lig. Většina evropských hokejových fanoušků pak věří, že blížící se mistrovství světa ve Vídni a následující olympijské hry budou velice prestižní a plné hvězd. Těší se tak na odvety za poslední Světový pohár a olympiádu. Ale pravděpodobně tomu tak nebude. Evropské týmy sice asi budou našlapané hvězdami z NHL, ale Kanada a USA pravděpodobně na MS 2005 ani olympijské hry v Turíne své hvězdy nepošle. Zmražený ročník v zámoří totiž také znemožní hráčům z NHL účast na olympijských hrách v roce 2006. Kanada by pro ně musela povolat hráče z nižších lig a Evropy. A právě ty chce otestovat i na MS 2005. Kanada má přitom v případě pro rakouský šampionát k dispozici velké trumfy. Všechny evropské soutěže končí na jaře ještě před mistrovstvím. Volné by byly hvězdy jako Dany Heatley, Rick Nash nebo Joe Thornton, které hrají ve Švýcarsku. Jiní kvalitní krajánci působí ve Švédsku. Ale kolébka hokeje musí chtě nechtě uvažovat v dlouhodobém horizontu.
"Chceme na mistrovství světa hráče, o kterých víme, že pojedou na olympijské hry do Turína," řekl prezident kanadské hokejové reprezentace Bob Nicholson. A právě v tom je problém. NHL totiž zatím nemůže Mezinárodní hokejové federaci (IIHF) svou účast na OH v Turíně 2006 potvrdit. Uvolnění hvězd totiž také spadá do oblasti, o které se zaoceánská soutěž musí nejdříve dohodnout s asociací hráčů NHLPA. Pokud by z účasti nejlepších hráčů v Turíně sešlo, jeli by Kanadu na šampionát v Rakousku reprezentovat spíše hráči z nižších soutěží jako AHL a ti, kteří se dlouhodobě usadili v Evropě. "Nechceme zahálet a promýšlíme jiné scénaře," uvedl nový kanadský kouč Marc Habsheid. "Naštěstí i v nižší soutěži AHL a v Evropě hrají špičkoví hráči."
Kanaďané neříkají naplno, že postaví výhradně "B-tým". V konečné nominaci se pár hráčů z NHL zřejmě objeví, nebude to však valná většina tak, jako to bylo na předchozích šampionátech. Tím mužstvo, které mezinárodní scéně momentálně platí jako nejlepší, značně sníží své šance. V současném čtyřletém olympijském cyklu vyhrála Kanada, co se dalo: hry v Salt Lake City 2002, mistrovství světa 2003 a 2004, světový pohár i nedávné juniorské mistrovství světa.
"Pokud se mě zeptáte, který turnaj považuji za důležitější, pak určitě olympijské hry," vysvětluje Nicholson, proč kanadský hokejový svaz může pojmout příští mistrovství spíše jako přípravu na daleko více sledované svátky zimních sportů.
Podobně uvažují i Američané. Šéf tamního hokeje Art Berglund řekl, že při naznačeném vývoji bude chtít jeho svaz postavit pro rakouský turnaj podobný tým jako o rok později v Itálii. "Stále ale doufáme, že i s lockoutem v NHL budou moct nejlepší hráči do Turína odjet," řekl Berglund. "Oni sami by jet chtěli."
