Náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství Lukáš Vlček jednal v závěru března se zástupci zemědělských subjektů hospodařících v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov a řediteli Školního statku Humpolec i České zemědělské akademie v Humpolci.
„Jsem si vědom skutečnosti, že zemědělci nejsou jen producenti v oblasti rostlinné a živočišné výroby, ale jsou i významnými tvůrci krajiny, zaměstnavateli a těmi, kdo se významně spolupodílejí na udržení života na venkově. Na pozemcích, které zemědělci obhospodařují, jsou mimo jiné prameniště vodních toků nebo se jedná o pozemky v ochranných pásmech vodních nádrží s pitnou vodou, takže zemědělci svým hospodařením ovlivňují i zadržování vody v krajině,“ sdělil v úvodu náměstek hejtmana.
Celkem 16 zemědělských subjektů hospodařících na 12 600 ha zemědělské půdy ve II. a III. ochranném pásmu VN Švihov se dobrovolně zapojilo do pilotního projektu s názvem Podpora opatření ke snížení dopadu zemědělské prvovýroby v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce, který připravilo ministerstvo zemědělství společně s Povodím Vltavy, s. p. Tento 3letý projekt bude na konci roku 2021 ukončen, proto se náměstek hejtmana Lukáš Vlček zajímal o průběžné výsledky a podmínky. Ocenil snahu zemědělských subjektů, které se na základě dobrovolného vstupu do projektu rozhodly, že sníží používání chemických přípravků během pěstování plodin a některé vybrané chemické látky vůbec nepoužijí. Dále upraví agrotechnické postupy, aby se každý rok střídaly různé plodiny, přičemž jedna plodina nepřekročí 20% zastoupení na ploše. Vybrané zemědělské podniky se také zavázaly, že budou k hnojení používat organickou hmotu.
Pozadu v nových trendech nezůstává ani Školní statek Humpolec s Českou zemědělskou akademií v Humpolci. Společně představily pilotní projekt s názvem Agdata v zemědělství, který zahájily v roce 2020. Jedná se o smart technologii s využitím GPS, meteostanic a nového software. Tímto projektem zavádí nový způsob výuky s praktickým využitím na polích. „Budoucí generaci zemědělských hospodářů v krajině je třeba získat novými způsoby s využitím moderních technologií a na konkrétních příkladech dobré praxe, tuto generaci přesvědčit o významu zemědělství na Vysočině,“ sdělil závěrem Lukáš Vlček.
Je to jako v Kocourkově od zdi ke zdi.. Proč v Senožatech v ochranném pásmu postavili BPS? To nevěděli o vodní nádrži Švihov? Proč v tomto pásmu začali ve velkém pěstovat brambory? Postaví haly a vše k ničemu…Vše zaplatí daňový poplatník. Kdyby takto hospodařili naši předci, tak potěš koště… :/