Ptačí chřipka se v poslední době skloňuje ve všech pádech. Po objevení třetího případu labutě nakažené virem H5, u dvou dokonce s potvrzeným nebezpečnějším virem H5N1, začíná některé lidi zachvacovat panika. Objevují se výzvy k hubení volně žijících vodních ptáků a k preventivní likvidaci ptačích hnízd. V některých případech lidé také žádají ochránce přírody i o přemístění čapích hnízd z komínů v okolí jejich domů. Že se ptáci obecně ocitli v nemilosti, pocítily i humpolecké labutě žijící na rybníku Cihelna. Zatímco v jiných letech je sem občané města ochotně chodívali krmit, v současnosti labutě hladoví a za potravou se vydávají do okolí rybníku.
Bohužel právě v tomto období a počasí potřebují labutě a ostatní ptactvo pomoc ve větší míře než jindy. Je dobré si také uvědomit, že každý živočich ve zdravé kondici a dostatečně nasycený lépe odolává všem nemocem. Tento čas je především kritický pro drobné zpěvné ptáky, přitom se objevují názory, že je nebezpečné sypat ptáčkům do krmítek. Semenožraví jsou zatím bez větších šancí získat potravu, pochopitelně zatím si na své nepřijdou ani hmyzožraví ptáci. Je nutné dále přikrmovat, doporučována jsou rozličná semínka a lůj, aby potravní nabídka byla co nejbohatší.
Samozřejmě, že nelze v žádném případě nebezpečí ptačí chřipky podceňovat, ale určitě není dobré vyvolávat paniku, která tuto nemoc provází. Při dodržování hygienických zásad je nebezpečí nákazy ptačí chřipkou v tuto chvíli pro člověka minimální. Lidé by se neměli dotýkat uhynulých ptáků a bezpodmínečně by každý měl nahlásit větší úhyn drůbeže, rodiče by měli poučit děti, aby nesahaly na mrtvé ptáky. Každý by si měl dávat velký pozor při přípravě pokrmů z drůbežího masa.
Veterinární správa informovala starosty jednotlivých obcí a měst, jaká opatření platí v situaci, když bude na jejich území zjištěna nákaza a jaká mohou nastat rizika v případě krizového stavu. Většina domácností v Humpolci už do poštovních schránek dostala leták s informacemi i radami ohledně ptačí chřipky. Leták obsahuje základní informace o nemoci, rizicích jejího přenosu a příznacích, ale i doporučení o ochraně. Navíc je zřízena i speciální informační telefonní linka 800 100 415, kde se lidé mohou dozvědět další cenné rady, případně vznést dotazy na možná rizika spojená s ptačí chřipkou.
Labutě z rybníku Cihelna se vydaly za potravou do humpoleckých ulic
Chuděry, hned o víkendu jim tam něco donesu. Stačí, že na ně každý rok útočí toulaví psi a kočky a vypadají jako polooškubaná stvoření, teď ještě tohle.
Nekašlaly náhodou když jsi je fotila, nebo máš dobrý ZOOM na objektivu?
labute jsou ale nenazrani ptaci. od poloviny listopadu dostavaji KAZDE rano, spolu s hejnem kachen vyzivnou a hodnotnou stravu v podobe rozmaceneho peciva a misy psenice. Mohu mistoprisezne prohlasit, ze krome dvou dnu jim tam mama nosila poctive snidani celou zimu (a ty dva dny jsem zaskakoval ja :-)) F.
Ano, měli bychom uvědoměle všechny ptáky v okolí vybít. Přesně jako v době Čínské kulturní revoluce pod vedením velkého Maa vybíjel lid ptactvo, protože nebezpečně sezobávalo zrní, jinak potřebné pro pracujíví lid.
Je to úplně na hlavu. Ročně zemře ve světě podstatně více lidí při nedobrovolném pádu z výšky a taky se nepálí žebříky.
Nějak se zas nezobrazuju. Takže Karel
Mozna by stalo za to rozsirit mezi bezmozky zarucenou zpravu o nebezpecnosti krmeni lidi behem chripkove epidemie, mnohym by prospel nekolikadenni pust a nektere bych zakazal krmit uplne, coz by zase prospelo jejich okoli. JK
Vážení přátelé, tady se sklízí pouze plody neuvážených činů některých spoluobčanů-krmičů, díky nimž se labutě(ale zrovna tak holubi-ve větších městech) a jiní ptáci stali našimi rukojmími, kteří se, čím více jsou krmeni, stávají tím více „čekateli“ na váš sáček s rohlíky. Pravidelné dokrmování jim dovolilo se nebývale množit a některé druhy dokonce zbavila nutnosti sezónní migrace. Dalším minusem je v minulosti až hysterická snaha ochranářů o zamezení regulace ze strany člověka, v těchto pokřivených podmínkách nutné(viz kontraproduktivní ochrana některých dravců). I ptáci mají své choroby, je-li jich více, je tedy i vyšší procento nemocných kusů…. Nehledě na obchodní potenciál problému… Až se farmaceutické firmy a media uspokojí, nikdo si na tuto banální nemoc nevzpomene. Otázkou zůstává, jaká nemoc bude vyzdvihnuta za rok, za dva. Každopádně to poslouží jen státu, protože opatření jistě povedou směrem povinného hlášení počtu chovaných kusů u malochovatelů(Dosavadní limit se vztahoval myslím na 200 ks drůbeže, kdy byla povinnost je přihlásit jako chov), a potom logicky nějakého chytráka na MF napadne slepičky zdanit:-).
Lukas