Leoš Šimánek opět v Pelhřimově a Jihlavě

Ze zasněžených Australských Alp přes nesčetné národní parky, k největšímu skalnímu monolitu světa – Uluru, na Bílou nebeskou pláž. Nová velkoplošná panoramatická live-diashow cestovatele, spisovatele a fotografa Leoše Šimánka zavede milovníky dálek, přírody a dobrodružství na jižní polokouli. Jmenuje se „Austrálie – Křížem krážem“ s podtitulem „Zimní putování po červeném kontinentu“ a přiblíží přírodní krásy sice malého kontinentu, zároveň ale i velice rozlehlé země. Na Leoše se můžete zajít podívat a poslechnout si jeho poutavé vyprávění 17.10. v Jihlavěm, nebo 19.10. tradičně v Pelhřimově. Diashow doplňuje stejnojmenná fotografická kniha, v pořadí autorova již šestnáctá publikace.

JIHLAVA
(Ne) 17. 10., 15.00 a 19.00 hod. — nové místo konání: Dělnický dům, Žižkova 15

PELHŘIMOV
(Út) 19. 10., 19.00 hod. — Kulturní dům Máj, Třída Legií 1115

Kolem světadílu za čtvrt roku

Dvouhodinovou diashow tvoří sedm set snímků
zachycujících hlavně fascinující australskou přírodu.
„Austrálie byla pro mě ‚nesjetý‘ kontinent,
chodil jsem kolem ní jak pes kolem horké kaše,“
říká doslova Leoš Šimánek. „Cestu k protinožcům
jsme si naplánovali na Havajských ostrovech.
Bavili jsme se tam o Austrálii, kde nás lákalo
potápění, které není na Havaji zrovna nejlepší, až manželka
Lenka navrhla: zůstaneme v Austrálii tři měsíce
a projedeme ji celou. Takhle jsme to udělali, objeli
jsme kontinent po směru chodu hodinových ručiček
od Australských Alp na jihu, po západním pobřeží,
do Darwinu, k Uluru a skončili jsme na východním
pobřeží u Velkého bariérového útesu. Ideální čas
na cestu je v době našeho léta, kdy panuje
v Austrálii zima a na severu země neprší. Využili jsme zkušeností
z Nového Zélandu a cestovali jsme v kempru,
obytném automobilu, takže jsme nemuseli den co den stavět stany
a měli jsme stále po ruce vybavení pro naše
nejrůznější aktivity.“ Podnikali horské túry, jezdili na 
kolech, kánoích, koních i plachetnici.
Potřebovali jak horolezeckou, tak i potápěčskou výzbroj.
„Nebyla to moje první cesta na druhou stranu
zeměkoule. Byl jsem v některých částech Austrálie
již před lety, překvapilo mě však velké množství
dalších přírodních unikátů,“ přiznává cestovatel.

Na Klokaním ostrově s lachtany

První seznámení s velkými rozdíly počasí
a podnebí přinesl úvodní pobyt v hornaté jihovýchodní části:
ve Sněžných horách a Australských Alpách. Tady
se vydali Šimánkovi mimo jiné na nejvyšší vrchol kontinentu,
horu Mount Kosciuszko vysokou 2228 metrů. Byla
to náročná túra na sněžnicích. Za den však stihli pokořit vrchol
a vrátit se do setmění do údolí. O dva dny
později si už dokonale užívali pohodu na novém sněhu v lyžařském
středisku
Falls Creek.

S Indickým oceánem se seznámili na jihu
na pobřeží státu Victoria při putování na západ. Obrovská délka
jižního pobřeží nabízí, podobně jako jiné části
„červeného“ kontinentu, tisíce úžasných výhledů, zátok, ostrůvků,
seskupení skalisek a dalších čarokrásných
výtvorů přírody. K nejpůsobivějším patří nápadně barevné pískovcové
pilíře
Twelve Apostles (Dvanáct apoštolů): některé
vystupují šedesát metrů nad hladinu oceánu. K tamním zajímavostem
se řadí
Kangaroo Island (Klokaní ostrov). „Ostrov má
po klokanech jméno a člověk na ně naráží na každém kroku.
Jsou tam ale i lachtani šedí, po nichž
je pojmenován jeden ze zálivů,“ upozornil cestovatel.

Žraločí záliv a mušličková pláž

K Austrálii patří neodmyslitelně porosty
blahovičníků (eukalyptů). V jihozápadním cípu světadílu navštívil Leoš
Šimánek
s rodinou rozsáhlé lesy v národním parku Warren.
„ Eukalypty tam rostou až o výšce osmdesát metrů, podle mě jsou
nejvyšší na světě. V koruně jednoho z těchto
velikánů se nachází vyhlídka, která slouží v době sucha lesníkům
k včasnému
odhalení lesního požáru. Vylezli jsme si na něj
a následovně zjistili, že při větru jsou na vrcholu až několikametrové
výkyvy koruny stromu, takže lézt dolů bylo
složité, protože se kmen kymácel jako stožár plachetnice. V západní
Austrálii
je přírodních zajímavostí a rarit nespočetně.
V národním parku Nambung se nacházejí až čtyřmetrové pískovcové sloupy
zvané Pinnacles. Ty ve středověku objevili
Holanďané a považovali místo za opuštěné město, jenže to bylo jinak: po 
staletí vanoucí vítr odvál okolní písek
a obnažil v něm právě tyto tajuplné sloupy. Jinou úžasnou záležitostí
je Shark
Bay (Žraločí záliv) se zcela neobvyklou pláží.
Tu vytvořily miliardy lastur mušliček srdcovek ve vrstvě až deseti
metrů. Ty spodní časem zkameněly. Nachází se tam
lom, kde je místní obyvatelé pilami řežou na bloky, které pak používají

na stavby svých obydlí. Těžko kde jinde se může
někdo pochlubit, že žije v domě z mušlí,“ přidal Leoš Šimánek
další „perly“ do bohaté mozaiky rarit
u protinožců.

–Žíhané skalní dómy“ nabízí pohoří Bungle Bungle
na území nedávno zřízeného národního parku Purnululu.
Barevně pruhované skály připomínají obrovské
včelí úly, mezi nimiž vznikl kaňon, ve kterém dokonce rostou vysoké
palmy.
Pohled ze sportovního letadla na tyto skalní
útvary byl víc než úžasný.

Skákající krokodýli

V Darwinu, na severu Austrálie na pobřeží
Arafurského moře, jim jeden známý poradil atrakci: nebezpečné mořské
krokodýly
skákající pro návnadu vysoko nad hladinu řeky.
Vyrazili tedy člunem po Adelaide River a pozorovali tam až čtyřmetrové
exempláře. „Pak jsme vyjeli po silnici k jihu
do tak zvaného Rudého středu, kde není nouze o červené zbarvení
skalních útvarů. Ještě před Uluru jsme odbočili
k Devils Marbles – Ďáblovým kuličkám, dalším zvláštním skalním
formacím. Zaujaly nás oblé tvary skal a balvanů,
jeden jsme si pojmenovali Kolumbovo vejce. Konečně jsme dorazili
k Uluru neboli Ayers Rock, což je nevídaný
skalní monolit z červeného pískovce. Co vyčnívá nad terénem je jen
‚špička ledovce‘, většina se skrývá pod zemí.
Nikde na světě neexistuje něco podobného. Na vrchol, do výšky
348 metrů nad okolní planinu, je výstup
ve čtyřicetistupňovém vedru velmi náročný. Nevídané jsou proměny barev
hory.
Při západu slunce skála krvavě zrudne a ráno
je oranžová,“ líčí cestovatel dojmy ze světového unikátu ve vyprahlém
středu kontinentu.

Potápění bylo zlatým hřebem

Týdenní jízda v hrozných vedrech z vyprahlé
oblasti Uluru na východní pobřeží Tichého oceánu k Velkému bariérovému
útesu
byla doslova utrpením. Čekal je tam však „zlatý
hřeb“ putování: kouzelné pláže a nádherné potápění. „Z oblasti
Mission Beach jsme vyráželi na rif. Podmořský
živočišný svět je tam fascinující: čtyřmetrové manty, rejnoci, žraloci,
nádherné, ale zároveň jedovaté perutýny…
Před útesem je perfektní šnorchlování mezi korály a spoustou
pestrobarevných
ryb. Tam trávila manželka s dcerou čas, kdy jsem
se se synem potápěl s přístroji na venkovním korálovém útesu. V diashow

tvoří celou jednu pasáž právě potápění
a podmořský svět. A na úplný závěr představení jsem zařadil úžasné pláže
v národním
parku Whitesunday Islands: je to skupina
ostrůvků s nesčetnými zálivy a s desetikilometrovou Bílou nebeskou
pláží, možná
vůbec nejkrásnější na světě. Leteckými záběry
tohoto souostroví mé diashow končí,“ svěřil se Leoš Šimánek.

Příští rok? Na základě nesčetných přání diváků
má Leoš Šimánek v plánu uvádět nově zpracovanou diashow o Novém Zélandu.

Samozřejmě se nebude opakovat původní verze
promítaná před několika lety, autor do ní zařadil celou řadu nových
snímků,
které návštěvníci projekcí dosud neviděli.
Do budoucna uvažuje cestovatel o ostrovech v Indickém oceánu:
„Pracuji na tom, už jsme byli na Maledivách
a Mauritiu. Dále se mimo jiné chystáme na Seychely a Réunion, kde 
je jedna z nejaktivnějších sopek světa – Piton
de la Fournaise.“

Více přímo na stránkách Leoše Šimánka: http://www.leossimanek.cz/