Vysočina – Desítky aut zaparkovaných na okrajích lesů a lidé doslova na každém kroku. Tak vypadá v posledních dnech Vysočina. Počasí přeje houbám a tisíce lidí je vyrazily sbírat.
„Obecně je letos úžasná hřibová sezona,“ pochválil si letošní léto
Bohumil Bušek z České mykologické společnosti. „Vyrostla řada druhů
vzácných hřibů, které se většinou na Vysočině nevyskytují,“ dodal.
Podobně jako u vína jsou i u hub dobré a špatné roky. „Největší roli v
tom hraje počasí a hlavně množství srážek v průběhu celého roku,“
vysvětlil pelhřimovský mykolog Jakub Šiška. „Nezáleží jenom na srážkách,
ale i na vlhkosti vzduchu a stálosti počasí.
To houbám prospívá. Naopak se jim nedaří, když je silný vítr. Ale
všechny aspekty, které jsou důležité pro růst hub, ještě pořádně
neznáme,“ připomněl Bušek.
Lidé, pro něž je sbírání hub příjemnou letní kratochvíli či možností zpestřit si jídelníček, mají
ovšem jasno. „Za hodinu jsem nevěděl, kam houby dávat. Rostou všechny
houby: hřiby, růžovky, lišky. Lesy jsou nasáté vlhkostí, den co den
vylézají nové houby, houbaření teď je jedna báseň,“ doslova básnil Rudolf Švaříček z Jihlavy.
Po dovolené do lesa
Švaříček se před pár dny vrátil z rybolovu v Norsku a hned vyrazil na
houby do lesů u jihlavských Popic. Na houby přitom narazil i ve
Skandinávii. „V Norsku je hub hodně, a nikdo je nesbírá,“ podotkl
jihlavský houbař.
Ne všechny národy jsou totiž tak nadšenými houbaři jako Češi.
„Tradice je hlavně ve střední a východní Evropě. Ale třeba i v Itálii,“
řekl mykolog Šiška.
Podle mykologů je houbaření především zálibou starších lidí. Mladé
dneska rozhodně víc zajímají počítače než houby, myslí si. „Ale najdou
se mezi nimi i tací, kteří do lesa vyrazí rádi,“ řekl Bušek, který se
nebojí, že houbařská záliba by v Česku vymizela.
Ne každý je ale z množství houbařů nadšený. „Lidi nosí i 150 hříbků,
ale u lesa je úplný blázinec, stojí tam i padesát aut, je to šílené,“
řekl starosta Opatova na Třebíčsku František Šenekl. Po mnohých
houbařích navíc v lese zůstává značný nepořádek. V lesích se tak
objevuje především množství PET lahví.
Podle některých hlasů navíc návaly houbařů mnohým druhům hub i škodí,
a ty tak mizí. To, jaké druhy hub nyní nacházíme, mají ovlivňovat i
změny klimatu. Zcela jasno v tom ovšem nemají ani mykologové, což
potvrdil i Bohumil Bušek: „Například o liškách se jeden čas myslelo, že
vymizely, ale pak se znovu objevily.“
Vrcholící houbařskou sezonu doposud nepocítili lékaři. „Letos jsme
zatím žádný případ otravy houbami nezaznamenali, ovšem hlavní houbařská
sezona teprve začíná,“ uvedla v pátek ředitelka Zdravotnické záchranné
služby Vysočiny Vladislava Filová.
Opatrnost je při sbírání hub vždy na místě.
Muchomůrka jízlivá zaměněná za žampiony, muchomůrka tygrovaná mylně
považovaná za růžovku, žampion zápašný sebraný v domnění, že se jedná o
chutný žampion (pečárku) polní. To jsou jenom některé z nástrah, jež na
Vysočině číhají zejména na méně zkušené houbaře .
Co doporučují odborníci, aby se nebezpečí otravy eliminovalo na
minimum? Nesbírat houby, které neznám. Pokud je ale přesto požiji, tak
co nejdříve vyvolat zvracení. Následně podle příznaků buď navštívit
praktického lékaře nebo zavolat záchrannou službu.
„Do nemocnice je dobré s sebou vzít vzorek vyzvráceného jídla pro
toxikologické účely, aby se zjistila konkrétní houba, jež otravu
způsobila,“ vysvětlila Filová.
Tak co houbaři? jak jste byli úspěšní o prodlouženém víkendu? Já teda katastroficky. Kromě pár lišek a páru babek absolutně nic. Zato borůvek jsou všude mraky. Takže prozatím smaženice nebyla, zato lívance s borůvkama ano. Ale radši bych ty kotlety na houbách. Byl jste někdo úspěný?