Víte, že u Humpolce stával lovecký zámeček Annaburg? Existence zámečku se téměř vytratila z lidské paměti, znovu jej výrazněji připomněl až regionální historik František Pleva v jeho knize Vrchovina neznámá. Ani on však již nevěděl, kde přesně stál. Až díky pátrání v dobových mapách vyplynulo, že se nacházel asi 600 m západně od kamenické hájovny, pod východním svahem vrchu Obora, v místě křižovatky lesních cest.
Dodnes se z něj moc nedochovalo. Přímo v místě zámku vede lesní cesta, v níž jsou kameny z jeho základů. V místě hospodářské části zámku je les, v němž jsou znatelné obrysy staveb ze základových kamenů a z cihel s izolační lepenkou. To vše svědčí o rozebrání zámeckých staveb za účelem dalšího upotřebení materiálu. Možná jste tak již mnohokrát prošli zámečkem, a ani o tom nevíte.
Přesněji, stával uprostřed lesa Obora, který se rozléhá mezi Plačkovem a Kamenicí.
Zámeček dal postavit Bedřich Leopold Milner, jenž sice nebyl šlechticem, nýbrž synem velkostatkáře ze Škvorce u Prahy, ale byl bohatší než někteří jeho šlechtičtí současníci, a proto si mohl dovolit zakoupit roku 1891 zámek a velkostatek Herálec.
Bedřich na Herálecku zavedl chov výnosného „Haličského kapra“, šlechtil obilniny až vyšlechtil tzv. „Milnerův oves“, zavedl moderní způsob hospodaření…, zkrátka velkostatek zvelebil, a navíc byl, hlavně jako český vlastenec, oblíben i heráleckými obyvateli, kteří jej dokonce zvolili čestným občanem.
Krom hospodaření se však Bedřich také věnoval oblíbené kratochvíli panstva a honorace, lovu, pro nějž z někdejší bažantnice u vsi Kamenice zřídil hájovnu s přilehlou oborou. V oboře pak roku 1896 nechal vystavět lovecký zámeček, který věnoval své ženě Anně, dceři Jana Schebka, významného pražského podnikatele a podporovatele českého vlastenectví. Dokonce jej po ní pojmenoval Anniným hradem – Annaburgem, a do jeho průčelí vsadil kružbu s monogramem A. M. Určitě si jej ale užil více, než jeho drahá polovička, neboť ta podle tehdejšího společenského mravu na zámečku jen končila výlety a čekala na manžela, až se vrátí z lovu, kdežto Bedřich v něm spolu s kumpány pořádal lovecké obřady a oslavy.
Podobu zámečku známe jen díky dvěma fotografiím, které však téměř shodně zachycují jeho východní stranu. Díky nim alespoň víme, že měl kamenné základy, hrázděné přízemí (postavené z dřevěné konstrukce vyplněné cihlami) a sedlovou střechu s podkrovními pokoji. Vyveden byl ve stylu neogotickém, evokujícím dávné hrady. Na délku měl kolem 22 m a jeho nejširší část měřila 8 m. Vedle zámečku stála stodola, na níž navazovala hospodářská stavba.
Zámeček však neměl dlouhého trvání. Roku 1913 herálecký statek zdědila Marie Terezie Milnerová, která se provdala za Rudolfa Fügnera, majitele uhelných dolů u Teplic. Ta ještě po matce dostavěla rodinou hrobku poblíž herálecké rybárny, ale o náročnou údržbu zámečku asi zájem neměla. Přesná doba zániku Annaburgu není dosud známa, ale schází na pohlednici s heráleckými dominantami z roku 1922 a na leteckém snímkování z roku 1949 už je v jeho místech jen mýtina s náznaky základů zámecké stodoly a hospodářské budovy, které možná zámeček o nějaký čas přežily.
Poblíž zámečku se nachází drobný rybníček, který s ním zřejmě souvisel, i když primárně asi sloužil jako napajedlo pro zvěř v oboře. Určitě k zámečku patřila kamenická hájovna, původně bažantnice, ze které byla obora spravována. Donedávna ji zdobil prostý novogotický štít, který byl zhotoven zřejmě v době výstavby Annaburgu. Dnes je při hajovně westernové městečko Stonetown. Samotný les Obora sice z jedné strany ruší dálnice D1 a z druhé strany trať Humpolačka, a přímo v něm zle hospodaří „brouček“, ale i tak je to kus přírody, v němž se daří rostlinstvu, houbám a zvířeně. Kdysi jsem zde, zadumán na vycházce, zahlédl neslyšně zaběhnout do mlází dva větší psy. Když jsem čekal na jejich lidský doprovod, nedočkal jsem se. Asi o dva dny později byl na dálnici v těchto místech sražen vlk.
Takže, Karkulky, pozor na něj, jinak vy ostatní, až zase bude klidný, slunečný den, vyražte se projít do kamenických lesů, detektoráři už se nemusí namáhat s přístroji;-)
Fotografie Annaburgu
ve sbírkách Muzea Dr. Aleše Hrdličky. Je na ní zachycena východní strana zámečku, které dominoval vstupní rizalit s gotizující kružbou, v níž se překrývala písmena A a M – Anna Milnerová. Za zámečkem, zcela vpravo, je vidět průčelí zámecké stodoly.
Pohlednice vydaná O. Hlavsou v Praze roku 1909
Zámeček na ní vypadá stejně jako na fotografii výše. Kamenické hájovna však má gotizující štít a okna, které později vzaly za své.
Hajný na snímku je pan Karel Koláčný, přišli sem na vyžádání majitele heráleckého panství a bydleli v malé hájovně Slavníč č.50.
Letecký snímek z roku 1949
Malá trojúhelná parcela vlevo je v místě zámeckých hospodářských staveb, z nichž jsou znát obrysy. Uprostřed je mýtina, dnes zalesněná, s dodnes dochovaným rybníčkem.
Zámeček na katastrální mapě evidenční z let 1892 až 1942
Annaburg je do ní zakreslen dodatečně. Stál na parcele s číslem 63, dnes zrušené. Hlavní lesní cesta se mu očividně musela přizpůsobit velkým obloukem, který je v jejím průběhu dodnes znát.
05 Annaburg na Mapy.cz.
06 Místo zámečku v roce 2022.
Na okraji lesa uprostřed snímku jsou pozůstatky zámeckých hospodářských staveb. Cesta vpravo vede přímo místem hlavní zámecké budovy Annaburgu. Cesta uprostřed snímku vede směrem k Plačkovu a dále do Humpolce
Díky za tenhle seriál, vynikající práce. Klobouček!
Není pravdou, že by lidé o existenci tohoto letního sídla majitelů heraleckého panství nevěděli. My jako klucí z Plačkova jsme to místo dobře znali a prozkoumávali tam základy.