Magorovo září, kterým si Humpolec na Pelhřimovsku obvykle připomíná básníka, publicistu a jednoho z představitelů českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, letos připomene také básníka Jana Zábranu.
Obě osobnosti pojí vztah k Humpolci i perzekuce v době totality. Humpolec na ně zavzpomíná u příležitosti 10. výročí Jirousova úmrtí a nedožitých Zábranových devadesátin 24. září. „Akce se jmenuje Zábranovo a Magorovo září, na začátku bude puštěný záznam čtení ze Zábranova deníku Celý život v podání Lukáše Hlavici,“ řekla ředitelka turistického informačního centra Marcela Kubíčková. Účinkovat bude i publicista František Stárek, který připomene Jirousův vliv na samizdatový časopis Vokno, kde byl Stárek šéfredaktorem. „A za který si oba dva poseděli ve vězení,“ připomněla Kubíčková.
Mezi hosty akce, která se bude konat od 18:00 na Havlíčkově náměstí před budovou kina, bude spisovatel a scénárista Pavel Kosatík nebo redaktor a kritik Jan Šulc, vydavatel některých Zábranových knih.
Ivan Martin Jirous, přezdívaný Magor, se narodil v Humpolci 23. září 1944. Vystudovaný historik umění a výtvarný kritik byl signatářem Charty 77. Hodně času trávil na Vysočině v Prostředním Vydří, kde měl statek a kde žil. Zemřel 10. listopadu 2011.
Jan Zábrana se narodil 4. června 1931 v Herálci u Humpolce v učitelské rodině. Krátce po jeho narození se rodina přestěhovala do Humpolce. Jeho rodiče byli členy národně socialistické strany a na počátku 50. let minulého století je odsoudili za domnělou velezradu, mladého Zábranu humpolečtí komunisté vyhnali z jeho domu, znemožnili mu studovat. Žil v Praze, stal se překladatelem na volné noze, psal básně. Zemřel v roce 1984. „Kromě umění, literatury i komunistické persekuce, oba dva byli pronásledovaní komunistickým režimem, spojuje Jirouse se Zábranou hlavně neoblomná víra ve svobodu myšlení a projevu. Je to klišé, ale je to pořád aktuální, možná teď ještě víc,“ řekla Kubíčková.
Humpolec obě osobnosti připomněl už v červnu instalací takzvaného Poesiomatu, který přehrává i texty obou literátů. S rodinou Jana Zábrany spojil také letošní 100. výročí fungování městské knihovny, řekla mluvčí Slavíková. Dosud bezejmenná knihovna dostala jméno po Zábranově matce Jiřině, která bývala knihovnicí.
