Drobné pozastavení nad tím, co jsme zas za poslední rok vyváděli s přáním lidem vůle (rozuměj lidem, kteří ještě nějakou vůli mají) do roku nového.
Přesně před 365 dny přišel na svět poté, co jeho narození předpověděli již před mnoha staletími vědci. Neměl jméno, pouze číslo jako v porodnici. Zato jeho jméno-číslo bylo známo již dávno a nikdo nepochyboval, že se skutečně narodí. V těch dnech jeho narození většina lidí doufala a věřila, že bude určitě lepší, než jeho příbuzný, který náhodou v těch dnech umřel a kterého spousta lidí proklínala. Snad, že moc zlobil, vůbec s ničím jim nepomohl, ba dokonce na některé byl i drzý. Vůbec spousta lidí na něj i neoprávněně svalovala své trable a neúspěchy. Dokonce říkali: "už aby byl pryč, nepřinesl nám nic dobrého, ten co přijde po něm bude určitě lepší." Jenže ten byl taky pěkný pacholek. Většině lidem vůbec nepomohl s odvykáním kouření, některým pomohl do hrobu a takřka všem se prostřednictvím jiných lidí vysmíval do tváří a lhal. Také kradl. Někomu něco (někoho) vzal a dal to (ho) druhému. Například v naší rodné kotlině se v tom čase hodně některým lidem rozdávalo. Ti si toho spratka náramně pochvalovali. Našli se však i kverulanti, kterým ten štědrý dárce před tím hodně bral a ti ho neměli rádi. Ti už se nemohou dočkat až natáhne bačkory a jeho nový příbuzný jim zas něco vrátí. Nevrátí. Na druhou stranu se za jeho éry stala spousta pěkných věcí. Z jednoho mašinfíry se stal advokátní koncipient, zlomený malíček vybojoval ve Vídni zlato, nezodpovědní flákači dostali v létě na louce přes držku, Vladko obdržel jedenáct melounů, Rolling Stones ještě neumřeli, vyšel šestý díl Harryho Pottera, jeden chlápek z Wallesu se oženil, do zeměkoule se opět nestrefil žádný obří asteroid, Franta se stal předsedou našeho milovaného Humpoláka, americký prezident si už neplete papeže s dalajlámou, na ptačí chřipku umřelo podstatně míň lidí než na přežranost, Vít Olmer nenatočil žádný film, Frantíci se vykašlali na evropskou ústavu a oslavili to obrovskými ohňostroji na předměstích Paříže…
Našlo by se toho určitě víc. Toto je jen nepatrný zlomek. A pak někdo řekne, že ten rok stál za prd. Kdepak, za prd jsme stáli jako vždy my. My, co si tak ochotně na cokoliv stěžujeme a své chybné kroky svalujeme na okolnosti. My jsme si ten rok stvořili ke svému obrazu a vychovali. Je to jako s jinými dětmi. Když budete jejich hard disk cpát špatnými informacemi, taky vám to později pěkně všechno omlátí o hlavu.
Ale hlavu vzhůru, za pár chvil se narodí další a bude nás doprovázet dalších 8 760 hodin a určitě bude lepší, než ten předchozí (my v něm budeme lepší). Třeba nám nebudou vládnout rudí, třeba si nezlomíme údy, třeba naše děti budou dobře prospívat, třeba nám nikdo neukradne auto, třeba se nám Kapík v pořádku vrátí od protinožců, třeba do nás opět nevrazí obří asteroid… Zkrátka O.K.
Karel Kratochvíl
