Platby kartou – poučení z krizového vývoje
„Placení kartou je moderní způsob platby“, vysvětlují nám reklamy. Čas od času nám některá banka poskytne tu či onu kartu bezplatně, či uspořádá soutěž na téma „kdo více a častěji“.
I pořídil jsem si také VISA kartu (pro znalé: embosovanou debetní) a vyrazil do Londýna. Týden jsem pobyl, poškolil se, pojedl, popil, VISA kartou platil, do Prahy se vrátil, pohádky by byl málem konec, ale na konci měsíce přišel výpis z účtu. A ouha! Vraceli jsme se sice oba – já i moje karta – již v polovině měsíce, jenomže platby „mojí“ kartou v londýnských obchodech z mého účtu pokračovaly! Každý den pár tisícovek nebo taky pár desítek tisíc – vyšplhalo se to přes 70.000 Kč, mockrát a mockrát více, než aby mně to nescházelo. Zdá se, že si při nějaké platbě kdosi vytvořil duplikát mé karty pro svoji potřebu.
Začal jsem celou situaci řešit s bankou. Nemohu říci, že bych s ní zatím měl špatnou či dobrou zkušenost, a proto ji taky nejmenuji. Proberou to prý se svým kartovým centrem, to se obrátí na mezinárodní kartové centrum, to zase na obchodníky atd. atd. – všichni jsme v dětství četli pohádku o kohoutkovi a slepičce. Všichni jsou slušní a profesionální a postupují dle interních předpisů. Jen rychlí jsou asi jako šnek, když to dobře půjde, za měsíc budou vědět více. Zatím si musím poradit, jak umím – peníze jsou pryč.
A to jsem svým způsobem šťastlivec – můžu prokázat, že jsem se z Anglie vrátil a od té doby seděl pěkně v Česku, a že neoprávněné platby probíhaly až po mém odjezdu. Doufám tedy, že se ke svým penězům po čase opět dostanu. Co by ale bylo, kdyby k tomu došlo u nás? Jak bych prokázal, že jsem tam či onde nebyl?
Černý Petr při zneužití karty je na jejím majiteli – to vy budete ztrácet čas a vynakládat spoustu úsilí s nulovým ziskem.
A jaké je to slíbené poučení z titulku? Karty jsou opravdu moderní a užitečné, ale jejich použití by mělo být VELMI konzervativní, nebot možnost jejich zneužití je – což banky ani dopředu ani nahlas moc neříkají – VELMI vysoká. Technickým finesám lumpů, kteří chtějí získat informace z vaší karty, nemůžete jako jednotlivec konkurovat, a proto je lepší do tohoto boje vůbec nevstupovat. A i když vám banka nakonec peníze (možná) vrátí, ztratíte s tím spoustu času. Výběr peněz z bankomatu (nejlépe pak umístěného v prostorách banky) a následná platba v hotovosti skýtá naproti tomu značnou jistotu, přičemž cena celé transakce stoupne jen o pár kaček.
Vykašlete se na jakékoli soutěže s využíváním karet. Při všech platbách mějte kartu pod dozorem, k okopírování prý stačí chvilička. Není-li možné či vhodné provázet kartu např. do zákulisí restaurace, plaťte raději v hotovosti. Ovšem i když ji doprovodíte, předáváte potenciálním podvodníkům číslo své karty a svůj podpis. Víc nepotřebují.
A proč to celé vlastně píšu? Před časem nějaký nešťastník napsal o svých zkušenostech s AAA autobazarem, což spolu s oficiálním stanoviskem této firmy přispělo k mému úprku od této společnosti. Pomůže-li zase moje zkušenost někomu jinému k obezřetnějšímu hospodaření s penězi, splní článek svůj účel.
zatím pro jistotu jen R.P.
