Psal se rok 2009, když se nad obcí Věžnice na Havlíčkobrodsku roztočily lopaty dvou větrných elektráren. Jsou zatím poslední, které byly na Vysočině postaveny. Od té doby zde nevznikly žádné další. Přitom Vysočina má podle takzvané větrné mapy na rozdíl od některých jiných krajů vysoký potenciál pro jejich výstavbu. Jednoduše řečeno zde fouká.
Výstavbě větrníků se v předchozích letech bránili nejen lidé v referendech. Nechtěl je ani kraj v obavách z poškození krajinného rázu, když se před více jak deseti lety najednou objevily desítky investičních záměrů. Zájem investorů pak polevil.
Teď se ale situace změnila. Podle Pavla Hájka, krajského radního pro životní prostředí, letos krajští úředníci evidovali celkem deset předběžných konzultací ze strany firem ohledně výstavby nových větrných elektráren na území kraje. „Přitom v předchozích letech to byly spíš výjimky. Zájem byl v minulosti především o solární energii. Ohledně větrné energie se projevil až v tomto roce,“ potvrdil Hájek.
/f/124222/800x530/7292ffa00e/vetrnik_vetrna_elektrarna.jpg)
Možností je i referendum
O tom, že firmy mají o lokality na Vysočině zájem, svědčí i aktuální zkušenost z Puklic na Jihlavsku. Zájem vybudovat větrné elektrárny v katastru jejich obce projevily podle starostky Kateřiny Pauzarové už celkem čtyři firmy.
Všechny pozemky v katastru Puklic, o které mají firmy zájem a chtěly by na nich větrníky postavit, jsou v soukromém vlastnictví. Podle starostky obec figuruje na větrné mapě jako potenciální místo pro výstavbu větrníků. „Mohlo by zde stát až pět stožárů, ale pravděpodobně by se řešily jen tři,“ dodala Pauzarová.
Jak s nabídkou Pukličtí naloží, ještě není jasné. „My jsme veškeré rozhodnutí chtěli nechat až na novém zastupitelstvu. Bude to zásadní rozhodnutí a žádné další kroky z naší strany v této záležitosti jsme zatím nepodnikali. První větší debatu na toto téma bychom měli mít na prosincovém zasedání zastupitelstva,“ uvedla starostka Pauzarová s tím, že možností je i vyhlášení referenda, ve kterém by rozhodli lidé.
Nabídku na výstavbu dvou větrných elektráren obdrželi před půl rokem například také v Počátkách. „Od té doby se ale firma už neozvala,“ uvedl starosta Počátek Karel Štefl.
Investovat se vyplatí jen někde
Ohledně vybudování větrníků jedná na Vysočině s obcemi i krajem například i společnost ČEZ. Ta od roku 2009 provozuje větrný park s dvojicí větrníků ve Věžnici. „Jakkoliv počítáme především se solárními elektrárnami, zabýváme se i projekty větrných elektráren. V jejich případě se však vyplatí investovat pouze ve vybraných lokalitách několika krajů. Kraj Vysočina je z hlediska větrného potenciálu jedním z nich, proto jsou zde naše aktivity v tomto směru zvýšené. Jednáme s několika obcemi a také se zástupci samotného kraje,“ potvrdila Barbora Peterová, tisková mluvčí ČEZ.
O které obce jde, však nechtěla specifikovat s ohledem na probíhající jednání.
Jak také Peterová připomněla, postavit větrnou elektrárnu je kvůli povolovací legislativě poměrně náročné. „Zatímco development a výstavba solárních elektráren se dá obvykle realizovat do pěti let, u větrných elektráren je to otázka deseti i více let. I proto je pro ČEZ jednání se samosprávami a přijetí projektu místními obyvateli klíčové,“ dodala.
Klíčový je souhlas obcí a obyvatel
Postoj současného vedení Kraje Vysočina na umisťování větrných elektráren se dle první náměstkyně hejtmana Hany Hajnové (Piráti) proměnil i vzhledem k současné energetické krizi a je k těmto zdrojům výroby elektrické energie vstřícnější než v minulosti. „Co se nemění, je, že pro samotné umístění je i nadále klíčový souhlas příslušných obcí a jejich obyvatel,“ zdůraznila náměstkyně.
Kraj se rozhodl v té souvislosti aktualizovat Strategii ochrany krajinného rázu, o kterou se opírají úředníci při posuzování vlivu na životní prostředí. „Je to z toho důvodu, abychom všichni vycházeli z co nejaktuálnějších a nejpřesnějších dat,“ upozornila Hajnová s tím, že poslední aktualizace tohoto materiálu byla v roce 2017 a od té doby prošla Vysočina poměrně razantní kůrovcovou kalamitou. „Navíc ve Strategii byla spousta věcí, o kterých nyní víme, že se realizovat nebudou, nebo budou v jiném rozsahu či na jiném území,“ doplnila.
Aktualizace tohoto dokumentu by měla potenciálním investorům dát zásadní informaci, jestli jejich záměr míří do území, kde je či není možné takovou investici realizovat. Například i vzhledem k významným krajinným prvkům či chráněným lokalitám.
S obnovitelnými zdroji energie by neměl problém ani krajský opoziční zastupitel Martin Kukla (ANO). „Musí to však splňovat daná pravidla. A ne jak v minulosti stavěli solární baroni na orné půdě. Je vždy třeba použít selský rozum, a ne jen maximalizovat zisk na úkor všech ostatních,“ pravil.
„Nám to tady prostě nevadí“
Více než desetiletou zkušenost s životem ve stínu vrtulí dvou větrných elektráren mají ve Věžnici. „Za posledních osm let jsem nezachytil žádné negativní reakce. Možná je to i díky tomu, že větrníky stojí mimo obec a lidé je nemají tak na očích. Vnímáme to jako zajímavost. Nám to tady prostě nevadí. Uměl bych si představit, že by tam mohly stát klidně ještě další dva větrníky,“ poznamenal starosta David Drahoš s tím, že žádnou další nabídku na rozšíření parku zatím neobdrželi.
Obec z dvou větrníků má prospěch. Od společnosti ČEZ dostává do rozpočtu ročně zhruba 400 tisíc korun. „Peníze používáme na rozvoj obce. Například na údržbu a opravu cest,“ dodal věžnický starosta. Na Vysočině stojí v současné době celkem tři větrné parky. Nacházejí se v katastru obcí Pavlov u Jihlavy, ve Věžnici a v obci Kámen na Havlíčkobrodsku. Celkem je na Vysočině umístěno sedm stožárů větrných elektráren.
