Obyvatelé a firmy v kraji Vysočina vyprodukují ročně přes půl druhého milionu tun odpadů, pouhou osminu z toho vytřídí.
Kapacita současných tří desítek skládek bude zaplněna do deseti let, leží v nich přes dva miliony a tři sta tisíc metrů kubických odpadů. Vyplývá to z návrhu koncepce hospodaření s odpady, kterou krajští zastupitelé projednají 31. března. Návrh koncepce, který je zveřejněn na internetu, nabádá kraj, aby na situaci urychleně reagoval. I když se situace podle matriálu v posledním desetiletí výrazně zlepšila, je třeba ekologické povědomí občanů změnit. Měla by se vybudovat zařízení k třídění a recyklaci odpadů a kompostárny na zpracování kalů z čistíren odpadních vod. Kraj by měl také sehnat miliardy korun na likvidaci dvaceti starých skládek, kde jsou uloženy tuny nebezpečných odpadů. Ve zhruba pětašedesáti procentech obcí, kde žije pětaosmdesát procent obyvatel, je zaveden systém odděleného sběru skla, papíru a plastů. V něm ale ročně skončí pouhá desetina obalů, asi dvacet pět kilogramů na osobu. S výstavbou čistíren odpadních vod se do roku 2010 podstatně zvýší objem suchých kalů, na zhruba osmapadesát tisíc tun. Většina jich nyní končí na polích, více by se jich mělo kompostovat, uvádí se v návrhu. Dobře podle něj v kraji funguje systém sběrných dvorů, kterých je kolem čtyř desítek. Lidé tam mohou zdarma uložit odpad z domácností – ledničky, televize, pneumatiky i nábytek. V kraji je málo zařízení k zneškodnění odpadů, ročně jich zpracují 20 tisíc tun. Část se vozí do sousedních regionů. Neexistuje zde skládka nebezpečných odpadů. K dotřiďování odpadů jsou v kraji tři linky o kapacitě 10 tisíc tun ročně. Na recyklaci odpadů neexistuje žádné zařízení. V provozu jsou čtyři podnikové spalovny. V pěti okresech kraje Vysočina se o svoz odpadů stará dvaadvacet firem, vyvážejí týdně kolem šestasedmdesáti tisíc popelnic a kontejnerů a na dva tisíce šest set nádob na separaci skla, papíru a plastů. Zpracování návrhu koncepce stálo dva miliony a sedm se tisíc korun. Z osmdesáti procent se na placení návrhu podílel Státní fond životního prostředí.
