Nastal čas masopustních veselic

Masopustem je v lidovém zvykosloví nazýváno období od svátku Tří králů do počátku předvelikonočního půstu. Masopustní tradice zasahující až do 13.století byla jakýmsi klínem mezi Vánocemi a Velikonocemi a doplňovaly ji bujaré oslavy, hodování a taneční reje s průvody maskovaných lidí. Na mnoha vesnicích, zejména pak v moravské oblasti a i u nás na Vysočině, se tyto svátky udržují dodnes. Takže si během února naposledy dopřejte nějakou tu vepřovou pečínku – zelíčko – knedlíček, protože od Popeleční středy, která letos připadá na 1.března, budete muset držet přísný půst.

Pokud chcete zažít tradiční masopustní veselí, můžete se tuto sobotu vydat do skanzenu na Veselém Kopci u Hlinska. Kdo se přijede na Veselý Kopec podívat, uvidí navíc masopust v podobě, která se v okolí Hlinska traduje už po mnoho generací. Tento zvyk, stejně jako masky Slaměnýho, kobyly a dalších budou letos navrženy na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Masky požádají o povolení k obchůzce poprvé v deset hodin dopoledne a pak se vydají do jednotlivých lidových staveb ve skanzenu. Podruhé se ceremonie zopakuje v jednu hodinu po poledni. Vyvrcholením pochůzky bude porážka jedné z masek – kobylky. Ta se odehraje ve tři hodiny odpoledne. O hodinu později bude celý skanzen uzavřen.

Tyto veselé každoroční oslavy mají svůj původ v pohanském rituálu pro začátek nové etapy úrody země a skončení užívání zásob úrody minulé. Dříve byl masopust nazýván fašank, fašinek, končiny, nebo také ostatky a v životě mnoha lidských generací hrál důležitou úlohu jako zlomový bod na rozhraní dvou ročních etap. Jednalo se o dobu poměrného hospodářského klidu, o níž se ostatně říkalo, že kdo v masopustě dost dělá, v létě
to odleží. Dokončovaly se ještě drobné práce z předešlého hospodářského roku (draní peří, přástky, mlácení obilí), ale zároveň se všichni připravovali na blížící se jaro, počátek nové hospodářské sezóny. Souvisela s tím i řada symbolických magických úkonů a pověr, majících zajistit jednak blahonosný a plodonosní účinek, jednak ochránit usedlost před zlými silami a nepříznivými vlivy. Obřady a obyčeje měly návaznost na zemědělský kalendář a prakticky nebyly ovlivněny křesťanstvím.
Masopust vrcholil ve třech dnech před prvním postním dnem zvaným Popeleční (též Škaredá středa). Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý předvelikonoční půst, si každý dopřál do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance a pochopitelně i jídla a pití. Ne nadarmo se v tento čas odehrávalo nejvíce zabíjaček . Ostatně mrazivé počasí pro ně bylo ideální a řezníci měli proto v tento čas nejvíce napilno.
Naši dávní předkové si na bujaré masopustní veselí velmi potrpěli, což bývalo mnohdy církvi trnem v oku. Tehdy ovšem býval masopust poněkud hlučnější a rozpustilejší než-li dnes. Každý se snažil si užít masopustních kratochvílí jak nejlépe uměl. Jedly se mastné pokrmy, masopustní šišky a koblížky, vesele se popíjelo pivo, zpívalo a tančilo při hudbě pištců a hudců. Vždyť i čeští králové v tu dobu strojili nákladné masopustní kvasy, na kterých hodovali se všemi pozvanými.
Masopust je charakterizován především průvody s masopustními maskami. Ty měly v minulosti své jasné postavení a funkci. Mezi tradiční kostýmy, které nesměly chybět v žádném průvodu, patřil například kominík, žebrák, cikán, kobylka, medvěd, i muž převlečený za ženu. Hlavní postavou byl většinou šašek, jehož oděv byl zdobený barevnými papírky, na hlavě měl špičatou šaškovskou čepici a v ruce nesl bič na odhánění nemaskovanýc
h. Maškary chodili po obcích a zastavovaly se u každé chalupy, kde hudba zahrála dva až tři kousky a maškary byly hospodyní většinou odměněny koblihami, vejci, uzeným masem, ale i obilím a penězi.
Masopust byl zakončen tradičním „pochováním basy“, které s
ymbolizovalo na 40 dní konec tanečních a hudebních veselic, v některých oblastech se zase upalovala či topila ve vodě figurína coby symbol zimy nebo smrti.


Masopust držíme,
nic se nevadíme
pospolu.
Proč bychom se hádali,
když jsme se tak shledali
poznovu!
V dobrém jsme se sešli,
rádi jsme se našli
pospolu.
Dříve než se rozejdeme,
ještě k sobě připijeme
poznovu!


Fotografie z průvodu maškar v Humpolci v minulých letech :
http://www.mesto-humpolec.cz/vismo/galerie2.asp?u=4932&id_org=4932&id_galerie=3116&p1=&p2=&p3=


 

myska

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Zimní stadion bez střechy

Pá Úno 10 , 2006
Přívaly sněhu si už i v Humpolci vybraly svoji daň – na zimním stadionu se v podvečer propadla střecha, v objektu naštěstí nikdo nebyl.

You May Like

Témata