Většina budoucích horolezců začíná v posledních letech na umělých lezeckých stěnách. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří přicházeli se zájmem o tento sport do oddílů, jim často chybí turistické nebo trampské zkušenosti. Největší chyby rychlokvašených horolezců proto vyplývají ze špatného odhadu, co vše se na skálách může stát.
|
Stačí malé uklouznutí, špatně zapnutá karabina, nebo třeba padající kámen a následuje nevyhnutelný let do hlubiny.
Letos vyšly dvě objevné publikace, které popisují, jak na to. Letní horolezecká sezona se kvapem blíží, a tak doporučujeme jejich prostudování. Desítky těžkých úrazů a každoročně i několik smrtelných nehod při lezení na skalách v Česku a další případy mrtvých českých horolezců v cizině varují.
Umělé stěny
Chcete začít lézt a nevíte jak? Brožovaná knížka Lezení na umělých stěnách (119 korun, nakladatelství Grada) od trenéra lezecké reprezentace Slávka Vomáčka a výškové horolezkyně Soni Boštíkové vám pomůže v prvních krocích na umělé stěně. Je to praktický návod od bývalých manželů, kteří mají jako vysokoškolští sportovní pedagogové zkušenosti s výukou lezení.
Členění knihy je uzpůsobeno tak, aby začínající lezec, který potřebuje získat informace o vybavení, bezpečnosti, technice a tréningu mohl začít s vlastním lezením. Pro učitele a trenéry je určena kapitola o lezení dětí s množstvím her a cvičení.
Sláva za to autorům i vydavateli! Každý provozovatel stěny by měl své sportovní návštěvníky zkoušet, zda knihu četli. Určitě by tak zabránil spoustě úrazů a zranění. I taková zdánlivá banalita, jako je popsaná komunikace mezi lezci, řeší časté nedorozumění na povel „Jdu!“ Jistič tomu může rozumět tak, že přidrží lano, protože si myslí, že prvolezec bude padat. Nebo naopak lano povolí, protože předpokládá, že prvolezec ho upozorňuje na další výstup.
Poněkud neorganicky byly do publikace o umělých stěnách zařazeny kapitoly o boulderingu (lezení po nízkých kamenech) a builderingu (lezení po budovách a zdech).
Velkou výtku si zaslouží fakt, že autoři, vysokoškolští učitelé tělocviku a instruktoři Českého horolezeckého svazu neupozorňují na zdravotní rizika lezení a neukazují, jak je omezit! Při špatném tréningu lezení jsou totiž značná a u dětí je dokonce zdravotní poškození nevratné. Lezcům hrozí poškození kloubů, vaziva, šlach a svalů, mnohdy deformace končetin a při špatné životosprávě i metabolické potíže.
Skály a hory
Dlouholetý šéf bezpečnostní komise Německého alpského spolku DAV Pit Schubert sepsal už druhý díl svého životního díla Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu (588 korun, nakladatelství Kletr). Oba díly varují horolezce a horské turisty, co se všechno může stát na skalách i na horách. A jestli se to ještě nestalo, stane se to v nejbližší době. Prostě drsné čtení o nehodách, jejich příčinách a chybách, které se neustále opakují.
Čtete o mnohých hloupostech, které jste udělali i vy, a při tom zjišťujete, že jste je přežili jen náhodou.
Cílem autora ovšem není odradit čtenáře od turistiky či lezení. Sice poukazuje na nebezpečí, ale zároveň radí, jak se mu vyhnout anebo ho aspoň co nejvíce omezit.
První díl je hutnější a údernější. Věnuje se spíše horolezectví a turistice po ledovcích. Druhý díl je zato objemnější, nabitý jednotlivými případy a zaměřený kromě horolezců též na horské turisty a sportovní lezce.
Obě knihy o umělých stěnách i horách doporučuje Český horolezecký svaz jako studijní materiály.
