O čudliku

V dnešních dnech, kdy si lze přečíst samé negativní zpávy (teroristické útoky, politická nestabilita, zadluženost státu, zkorumpovanost úředníků, neschopnost policie, nefunkčnost soudů, dopravní nehody, krádeže, násilnosti, vraždy, sucha, povodně, globální oteplování…) mě vždycky potěší, když narazím na něco, co mi povytáhne koutky úst až k ušním boltcům. Zrovna nedávno se mi tak stalo zapřičiněním článečku jednoho mladého muže. Jeho břitký humor a smysl pro hru se slovíčky mi učaroval natolik, že jsem se rozhodla seznámit vás s ním. Původní článek je zveřejněn s laskavým svolením autora.

O čudliku

Kdyby se mě někdo zeptal, co bych si vzal na pustý ostrov, nerozmýšlel bych se. Vzal bych si svých šest nabíječek. Vybité věci by mi byly na pustém ostrově na nic. Chci tím naznačit, že mám blízký vztah k technice, a to odmalička… Například už když mi bylo sedmnáct, pokoušel jsem se rozchodit rozbitý walkman. Uspěl jsem jen napůl, povedlo se mi ho rozšlapat. Až o mnoho let později jsem pochopil, že k technice je potřeba přistupovat daleko šetrněji. Například když se rozbije složitý a drahý přístroj, je hloupost jej rozšlapat. Místo toho je třeba jej proklít a pak vyhodit do popelnice. Následně se koupí vylepšený nový model, který umí totéž co ten starý, ale má navíc funkce LKX a UGH+.
Stejně jako většina ostatních lidí jsem totiž fascinován novými funkcemi. Neustále nakupuji nové modely techniky proto, abych zakryl vlastní vrozenou zastaralost. Zatímco telefonuji přístrojem složitějším než moje babička, nechápu princip zářivky. Zato mám pocit, že jdu s dobou, protože můj telefon umí stahovat z internetu viry a porno.
Spotřebiče v domácnosti moderních lidí jsou čím dál tím chytřejší; jejich inteligence zhusta převyšuje inteligenci jejich uživatelů. Není daleko doba, kdy i mrazák bude mít vysokoškolský diplom. U státnic ho bude zkoušet pračka. Obklopen inteligentními přístroji jsem prostě typickým moderním člověkem, čímž se odlišuji od jednoho mého známého, který má ještě doma gramofon.

Moderní lidé se rozdělují na moderní muže a moderní ženy. Přístup každého z nich k technice je odlišný. Moderního muže zajímá, že přístroj má OLED, SD, MMC, SBS, SRS WOW, WMA, OGG, ASF, MPG a DIVX – prostě čím víc zkratek, tím víc ho přístroj fascinuje. Naproti tomu moderní ženu už několik století zajímá, jestli je přístroj RŮŽOVÝ. Když chce nějaká reklama něco prodat ženám, přidá do obrázku kytičky a růžovou barvu, zatímco pro muže má připravenou půlstránku zkratek, z nichž devadesáti procentům muži sice nerozumí, ale i tak nad nimi projevují nadšení. Vsadím se s vámi, že i funkce přístroje “ČNV“ by je naplnila extází, i když to znamená “Čudlik Na Vypnutí“.
Samozřejmě, i mezi ženami jsou výjimky, které správně chápou, že růžová barva není nejpodstatnější vlastností přístroje. Minulý týden jsem se například dokázal s jednou takovou ženou dlouze a příjemně bavit na téma “WMA vs. OGG vs. MP3 s VBR na HDD vs. SD/MMC“. Náš rozhovor byl ukončen až slovy, že majitelka HDD MP3 s SBS a slotem pro SD nemůže pro transfer WMA a MP3 použít MMC, protože nemá takovou tu krabičku.

Počet zkratek v reklamě a v návodu se snaží navodit v moderním člověku dojem, že přístroj umí všechno. Zejména opravdičtí muži jsou takovými stroji fascinováni. A předchůdcem všech přístrojů, co umějí všechno, je švýcarský armádní nůž. Snem každého opravdického muže je mít manželku, která by se do jisté míry podobala švýcarskému armádnímu noži – tj. aby uměla všechno a sklapla, když je potřeba.
Švýcarský armádní nůž je jednou z nejdokonalejších věcí na světě, protože umí všechno, co muž potřebuje: otevřít pivo, konzervu a dloubat se v zubech. Teď mám samozřejmě na mysli opravdický švýcarský armádní nůž, ne takovou tu napodobeninu za 39 Kč – ta umí jen jedno, a to ohnout se a ulomit. Vím to, sám jsem si jich koupil už šest.
Při dokonalosti švýcarského armádního nože není divu, že každý opravdický muž má i několik těchto nástrojů. Jeden má v kůlně, další v pracovním stole, jiný v aktovce, pak jeden v batohu a další v autě a žádný z nich nepoužívá. Švýcarský nůž je totiž strašně báječná a hlavně příšerně drahá věc, takže se nesmí opotřebovat, protože by ho byla škoda. Místo toho opravdoví muži používají na všechno starý ulomený kuchyňský nůž, který umí úplně totéž, akorát se líp drží, protože nemá tak tlustou střenku.

No, a za léta technické revoluce vyvinuly hordy divokých odborníků, inspirovány klasickým armádním nožem, nejrůznější univerzální přístroje, kombinující fotoaparáty, baterky, telefony, přehrávače, rádia, videa, kalendáře, záznamníky, hodiny, budíky a diáře do jediné krabičky, jejíž celá funkčnost závisí na dvou vachrlatých tlačítkách. Jedno se už za měsíc ulomí, ale nevadí to, protože tou dobou už stejně týden nefunguje akumulátor.
Před deseti lety jedna britská agentura zjistila, že 80 procent lidí neumí nastavit hodiny na videorekordéru. Od té doby udělalo lidstvo veliký krok kupředu. Dnes už mají lidé daleko lepší přístroje s mnohem větším počtem funkcí, které neumějí nastavit, a to všechno pomocí dvou tlačítek.
Nutkání designérů nacpat 1479568 funkcí pod dvě tlačítka se ale neomezuje na kapesní přístroje. Poslední podobný stroj, se kterým jsem se setkal, byla naše hyperinteligentní elektrická trouba s hodinami a automatickým připalovačem jídla. V návodu byl zevrubně popsán postup práce s těmi dvěma tlačítky.
Asi za dvě hodiny jsem zjistil, že návod popisuje úplně jinou troubu. Za další dvě hodiny jsem rozpoznal, že je rozdíl, zda stisknu nejdřív levé a pak pravé tlačítko nebo opačně, že tlačítka lze stisknout krátce, dlouze, dvojmo a najednou v různých kombinacích pro různé funkce. Trouba se celou dobu podivně vypínala a zapínala, pekla a svítila a hučela a druhý den stálo v novinách, že ze severní Korey byly odpáleny rakety dlouhého doletu. Myslím, že Američani by měli uvalit potravinové sankce na firmu Gorenje.

Vzhledem k jejich přibývajícímu počtu věřím, že multifunkčním přístrojům s dvěma tlačítky a nenařiditelnými hodinami patří budoucnost. Protože nebudeme schopni je ovládat a budeme příliš slabí na to, abychom je rozšlapali, jednoho dne se inteligentní přístroje spiknou a rozpoutají nukleární válku. Nakonec všichni lidé umřou a vládu nad Zemí převezmou žehličky.

Co se mě týče, já se smrti nebojím. Jenom doufám, že se dostanu do nejnovějšího modelu nebe, kde budou mít LKX a UGH+ a … nezapomenu si nabíječku.

Jan Flaška, České Budějovice

PS.
Pokud se vám povídání Jeníka Flašky (internetovému národu známém pod nickem Ydiot) líbilo, můžete si přečíst jeho další vtipně pojaté postřehy na této adrese: http://www.ydiot.com/texty/. Rozhodně za přečtení stojí třeba hned prvé pojednání o zdravém životu.
Tak už víte, proč mám slabost pro f(F)lašku? 🙂