podle Listů Pelhřimovska
Zdroj: Listy Pelhřimovska – Vysočina
Datum: 14.10.2002
Autor: Lenka Rancová
Rubrika: Zprávy z Pelhřimovska
Mimořádným bohatstvím kraje Vysočina jsou převážně kvalitní smrkové lesy. Stejně
tak jako jinde na území republiky se i tady odpovědné orgány musí potýkat s
organizovanými partami, které načerno kácí rozsáhlé plochy lesních porostů a
devastují krajinu svými neodbornými, bezohlednými zásahy. O této problematice
a o lesním hospodářství vůbec jsme hovořili s vedoucím odboru životního prostředí
okresního úřadu Václavem Machkem a vedoucím oddělení lesního hospodářství a
zemědělství Tomášem Francálkem.
– Jaké máte na Pelhřimovsku zkušenosti se soukromými vlastníky lesů a s
nelegální těžbou dřevní hmoty?
T. F.: Na našem okrese je oproti jiným oblastem větší množství soukromých vlastníků.
Do výměry 50 hektarů lesa má v soukromém vlastnictví les zhruba 9000 osob, což
je asi 40 procent veškerého lesního porostu. Lesy jsou převážně smrkové, dřevo
vysoké kvality, snadno přístupné a tak jsou zde "ideální"podmínky
pro působení různých firem pochybného charakteru. Problémy s nelegální těžbou
začaly ve větší míře okolo roku 1998, kdy jsme zaznamenali desítky případů.
Což bylo mimo jiné způsobeno i nedokonalou legislativou a vlastní neznalostí
soukromých majitelů. Státní správa měla omezené možnosti. Pokud se vůbec "zlodějna"prokázala,
ukládaly se pokuty do 100 000 Kč. Po malé novele zákona už dnes výše pokuty
v těchto případech může dosáhnout 1 000 000 Kč. Poslední dobou se situace o
něco zlepšila, a to i vlivem novely trestního zákona. Můžeme momentálně mluvit
o ojedinělých případech.
– Dá se vůbec těmto nelegálním těžbám zabránit nebo jim předcházet?
T. F.: Vlastníci mají už nyní k dispozici více informací, jsou opatrnější. Policie
pro tyto účely vyčlenila pracovníky specialisty, kteří s lesními hospodáři spolupracují.
Zajímavý příklad toho, jak také lze proti organizovaným skupinám zasahovat,
je postup odpovědných orgánů v Rakousku.
– A ten spočívá?
V. M.: V případech těžeb, kdy je pochybnost, že vlastník nesplní zalesňovací
povinnost, může tamní státní správa požadovat kauci. Tato kauce je použita na
úhradu nákladů na zalesnění a následnou péči. V našich podmínkách tato aplikace
není možná, protože postupy nejsou upraveny žádnou zákonnou normou. Zastáváme
názor, že by obdobný postup byl účinným lékem proti nezákonným těžbám, neboť
by státní správa mohla zabavit a prodat dříví z těchto těžeb a výnos z prodeje
by byl použit na následnou úhradu nákladů zalesnění a péči o les. Jsou soukromí
vlastníci dostatečně informováni o svých právech a povinnostech?
V. M.: Mají k dispozici Lesní hospodářské osnovy a na jejich hospodaření dohlíží
určený odborný lesní hospodář, který by měl vlastníkům pomoci i radou. S drobnými
vlastníky problémy nejsou, spíš s firmami, které zneužívají skulin v zákoně.
Rádi bychom chtěli zdůraznit, aby drobní vlastníci byli velmi opatrní při případném
prodeji, aby vždy smlouvu s novým majitelem nejdříve nechali zanést do katastru,
zaregistrovali. Jinak totiž zůstávají dál zodpovědní za svůj majetek, i když
ho de facto prodali. Dále pak je nutné, aby si viditelně označili hranice svých
pozemků kameny, sádníky nebo značkami na stromech. Z jednoho prostého důvodu
– na vedlejším pozemku se provádí těžba a spolu s tím klidně vytěží les i u
sousedů.
– Máte přehled o tom, jaké ztráty vznikly nelegální těžbou?
T. F.: Ve zmíněných letech 98- 99 se jednalo přibližně o 20 hektarů. Loňského
roku bylo na jednom místě, ve Starých Bříštích jednorázově vytěženo téměř 9
hektarů souvislého porostu. Případ je stále v šetření. Když uvážíme, že průměrná
cena za dřevo je 1500 Kč a na jednom hektaru získáte asi 450 až 500 kubíků,
nechť si to každý spočítá.
– Co dodat závěrem?
V. M.: Nejenom samotní vlastníci, ale celá veřejnost by si měla uvědomit, že
les je odjakživa jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, zdrojem
cenné suroviny a že existují podle lesního zákona limity, jak hospodařit, které
by se měly dodržovat. Ne všichni vlastníci tak, bohužel, činí.
Fotografie:
Nezákonně vytěžené dřevo- holina ve Starých Bříštích. (ra) FOTO MILOŠ VOSYKA
Článek je zkopírován z lesnicko-dřevařského serveru Silvarium.
