Dnes je to hodně v módě – kritizovat stravovací zařízení. Kdejaký hejhula se označí jako „food kritik“ a dovoluje si posuzovat, zda má servírka příjemné vystupování, jsou-li čisté ubrusy, či je-li jídlo poživatelné.
Znám jednu paní, která se zhruba před rokem v podobném duchu vyjádřila k humpoleckým restauracím – viz http://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=4441&mode=&order=0&thold=0 . Tato drzá osoba namísto toho, aby seděla doma na zadku a sama si uvařila, si dovolila navštívit tyto stánky vysoké gastronomie a o tamních kulinářských skvostech se vyjadřovala až hanlivým způsobem. Neskutečná opovážlivost…
Nicméně nutno uznat, že tento poťouchlý článek měl svoji kladnou odezvu. Krátce po jeho zveřejnění jsme byli s přáteli v Hotelu Kotyza a považte – ke kávě nám servírovali šáleček s PRAVÝM (!) mlékem. Když jsem si protřela oči domnívaje se, že mě klame zrak, pomyslela jsem si, že se jedná o nějakou úlitbu „bohům“, anebo že naše nehezké obličeje rozhodily číšníka natolik, až zapomněl, že nám chtěl dát tradiční smetánku v plastu. Ale ne – prý to tam takto funguje i nadále. No vida, někde stačí trknout a dojde k libé změně. Jinde nepomůže nejen trknutí, ale dokonce ani nakopnutí s rozběhem. Prostě koňská umanutost. (Nebo se správně říká beraní?)
Pro Hotel Kotyza ovšem platí – neusnout na vavřínech. Vzhledem k tomu, že osobně považuji tento podnik ve všech směrech za nejzdařilejší z těch ostatních humpoleckých, poměrně dost mě zarazilo, když jsem na rozpisu denního menu (6.11.2009) našla nesmyslný název „GORDON BLUE“. Nevím, zda se nejedná o nový originálně vytvořený pokrm s tímto označením, ale jedná-li se o smažený řízek plněný šunkou a sýrem (což měl tvůrce jídelního lístku s největší pravděpodobností na mysli), tak správný název je „CORDON BLEU“.
A proč právě Cordon Bleu a nikoliv Gordon Blue, ani Gordon Bleu, ani žádný jiný paskvil?
V 16.století francouzský král Jindřich III. založil Řád sv. Ducha, jehož členové začali v 18.století udělovat modrou stuhu (cordon bleu) za významné počiny různým osobnostem, mimo jiné i vynikajícím kuchařům.
V 19.století pak byla založena kuchařská škola s názvem „Le Cordon Bleu“, která v následujících letech rozšířila své pobočky po celém světě. Její úspěšní absolventi jsou dodnes dekorováni modrou stužkou s hvězdou, která potvrzuje jejich vysokou odbornost a vynikající znalost kuchařského umění. Právě tato stuha složená z několika vrstev materiálu byla údajně inspirací pro označení pokrmu Cordon Bleu, skládajícího se také z několika poskládaných ingrediencí. Dnes je tím myšlen smažený plněný dvojřízek, kdy je rozklepaný plátek telecího (v Čechách zaměňovaný za kuřecí či vepřové) naplněn sýrem a šunkou, obalen v klasickém trojobalu a osmažen na přepuštěném másle (v Čechách na přepáleném oleji neznámého složení a původu).
Zdravim, to že někdo posuzuje jaké má servírka vystupování a chuť jídla není žádná modní vlna a každý nemusí být zákonitě hejhula.To jen znamená, že pokročila doba a zákazník za svoje peníze požaduje kvalitu a vybírá si.Což je podle mne v naprostém pořádku.Doba kdy v hospodě stačil guláš, svíčková a utopenec prostě zkončila.
Jinak PRAVÉ mléko jak řikáte dostanete dnes již standartně v mnoha restaurací v Humpolci Papas,Kůň,Jeffova kavárna a mnoho dalších.Tak moc nerozumím vašemu údivu.
Mě jako spotřebiteli je navíc úplně jedno jestli si dám Gordon Blue nebo Gordon Bleu,na chuť to vliv nemá a já se chodím do restaurace najíst!! S pozdravem Petr
S první částí Vašeho komentáře naprosto souhlasím. Víte, ten můj text, nad kterým se pozastavujete, to byla taková ironie. Nenapadlo mě, že by to někdo mohl chápat jinak.
Ad mléko ke kávě – mělo to návaznost na dřívější článek, na který je daný odkaz. Dříve to rozhodně v Humpolci standardem nebylo a je jenom dobře, že se situace změnila.
S Vaší poslední poznámkou nemohu souhlasit. Myslím, že hotel s určitou úrovní, kterou Kotyza nesporně má, a který hostí např. i pana prezidenta, by si nemusel dělat ostudu zrovna užíváním špatných názvů. Je to stejné, jako kdyby měli na jídelníčku místo názvu guláš napsáno rubáš.
Zmatený název není případ je Kotyzy. V Papasu mají v jídelním lístku správný název, ale na účtence je špatný Gordon Blue. Když si tam jednou můj otec chtěl objednat Cordon Bleu, po tom jsem ho řádně poučila o výslovnosti :), servírka ho opravila s tím, že má asi na mysli Gordon Blue 🙂
Řekl bych že řešit názvosloví jídel v místních hospodách, je stejné jako chtít po ošetřovatelce dobytka aby mluvila latinsky.
Pro mne zústává prioritou každé hospody, 1.čistota 2.kvalita pokrmu, 3.rychlý a slušný personál 4. prostředí.
Nedávno se mezi českým lidem rozlétla zpráva, že gordon blue je hloupost a musí se psát gordon bleu. Autorka tohoto článku se zřejmě musela pochlubit, že tento postřeh se dostal i k ní. Jiný význam v celém článku nevidím.
Hmmm a já si zase myslím, že nedávno se mezi českým lidem rozlétla zpráva, že gordon blue je hloupost a musí se psát gordon bleu. Autor(ka) tohoto komentáře se zřejmě musel(a) pochlubit, že tato zpráva se dostala až k měmu/ní. Jiný význam v tomto komentáři nevidím. :))
Nevím, čím se chtěla pochlubit autorka, ale pokud se nějaká zpráva dostala až k ní, tak to byla zpráva, že se musí psát Cordon, nikoliv Gordon (což je informace, která se k anonymnímu pisateli zcela zjevně ještě nedostala). 🙂