první hodnocení
Dne 31. prosince roku 2002 ukončily svoji činnost okresní úřady a většina jejich
působností přešla na úřady obcí s rozšířenou působností od 1. lednu letošního
roku. Těch obcí je dle schváleného zákona celkem 205.
Menší část působností pak přešla na krajské úřady, případně na některé orgány
státní správy. To znamená, že pilířem výkonu státní správy po okresních úřadech
budou především obce s rozšířenou působností. Zahájení jejich činnosti v oblasti
výkonu státní správy nebylo jednoduché, protože ten proces byl jednorázový,
nebylo zde žádné přechodné období.
Dnes, po několika málo týdnech fungování těchto obcí můžeme říci, že státní
správa kterou zabezpečují je vykonávána na celém území České republiky. Je vykonávána
v potřebné kvalitě. Pravdou je, že ne všechny obce zabezpečují kompletní rozsah
výkonu státní správy. Ale ty obce, které se nestačily připravit po stavební
stránce anebo nejsou dostatečně personálně vybaveny, využily institutu veřejnoprávní
smlouvy. Příslušný výkon státní správy pro ně zabezpečují jiné obce s rozšířenou
působností. V tuto chvíli je těchto obcí něco málo přes 40. Zatím sice nezajišťují
kompletní rozsah výkonu státní správy, nicméně je to menší počet než se předpokládalo
ještě v průběhu podzimních měsíců loňského roku.
Dílčí problémy
Na územní samosprávné celky, kam bylo delimitováno téměř 13 tisíc úřednických
míst z okresních úřadů, přešlo po prvním lednu více jak 80 % delimitovaných
pracovníků. A i to je významných faktor stability i kvality výkonu státní správy.
Vzhledem tomu, že ten proces byl jednorázový a rozsah výkonu státní správy je
obrovský, pokud jde o obce s rozšířenou působností, vyskytují se některé problémy.
Zpočátku, zejména 6. ledna, kdy byl první úřední den, došlo k výpadku počítačových
sítí na některých úřadech, protože nebyly tyto sítě dostatečně napojeny na centrální
informační systémy ministerstva vnitra. Nicméně tyto výpadky byly, s jednou
výjimkou, během krátké doby odstraněny. Způsobilo to v příslušných úřadech i
dočasné fronty, zejména v oblasti dopravně správních agend. To však byl asi
největší problém, se kterým se tyto úřady v prvních dnech potýkaly.
Některé další problémy ještě souvisejí s vlastním ukončením činnosti okresních
úřadů. Např. jsme museli řešit problém distribuce pošty, která byla adresována
okresním úřadům, ale i toto je v současné chvíli vyřešeno, prostřednictvím úřadu
pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Budoucí opatření
Výkon státní správy v nové územní struktuře vyvolává i určité problémy ve vztahu
k ostatní institucím státní správy, které působí v území. Tyto instituce působí
zpravidla v jiných správních obvodech než jsou správní obvody obcí s rozšířenou
působností.
V případě 154 obcí dokonce tyto obvody překračují stávající okresní hranice,
takže to v těchto případech mnohdy znamená i rozšíření počtu míst, kam musejí
občané za vyřizování svých záležitostí ve sféře státní správy dojíždět. Nicméně,
to jsou věci řešitelné v časovém horizontu jednoho max. dvou let, kdy by mělo
dojít ke sladění těchto různých správních obvodů. Základem by měly být správní
obvody obcí s rozšířenou působností. Za dva roky by nová územní struktura pro
výkon státní správy měla více odpovídat potřebám občanů.
Medializována je otázka úhrady výkonu státní správy ze strany územních samosprávných
celků. To se netýká pouze obcí s rozšířenou působností, ale i stávající kategorie
obcí s pověřeným obecním úřadem a krajských úřadů. Bude potřebné jednak sjednotit
způsob úhrady pro výkon státní správy, protože nyní se u obcí II. a III. kategorie
používají odlišná kritéria. Bude taky potřebné objektivizovat tento příspěvek
ve vazbě na skutečné náklady, které obce nebo kraje s výkonem státní správy
mají. Letošní rok je vhodný pro tuto diskusi, i k navržení nového systému, protože
to bude nutné spojit s reformou veřejných financí a s novelizací zákona o rozpočtovém
určení daní. S tím souvisí i potřebné legislativní změny, které doladí průběh
reformy veřejné správy.
RNDr. Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy
