Kolem zříceniny Orlík u Humpolce se kříží několik turistických stezek, stezka pro koně i pro vozíčkáře. Poslecchněte si, nebo přečtěte pěknou reportáž Českého Rozhlasu – Rádia Vysočina o naučné stezce v Humpolci.
Reportáž si můžete poslechnout zde: https://vysocina.rozhlas.cz/od-chranene-vachty-pres-zriceninu-az-po-davne-doly-vsechno-nabizi-stezka-brezina-8485698
Největší množství informací o přírodě na severovýchodním okraji Humpolce, ale také historii těžby vzácných kovů včetně zlata, nabízí naučná stezka Březina. Je pojmenovaná po dlouholetém řediteli zdejší hospodářské školy Otakaru Březinovi.
Na jejím vzniku se podílel nejen jeho pravnuk, současný ředitel České zemědělské akademie Otakar Březina, ale také někdejší ředitel humpoleckého gymnázia, učitel biologie Petr Filip.
Příroda, těžba
„Osmikilometrová stezka je okružní, má šestnáct zastavení a jde na ni nastoupit kdekoli. Povídání na panelech obsahuje veškerou tematiku tohoto prostoru – živočichové, rostliny, jak vypadá les, význam vody v přírodě a jedno zastavení jsou takzvané štůly, kde je pozůstatek ze 13. století po dolování,“ vypráví odborník.
Tři jezírka sbírající povrchovou vodu umožnily rozvoj mokřadních ekosystémů, najdeme zde vzácné rostliny od vachty trojlisté, žijí tam mloci, čolci, několik druhů žab i užovky. Po cestě je vidět úbytek smrkových porostů i feromonové lapáky, kterými chtějí lesní pracovníci zamezit dalšímu šíření lýkožrouta smrkového.
Díky tomu je však vidět do daleka, například na vrch Melechov, nejzazší vrch Českomoravské vrchoviny, který byl nedávno vyhlášený přírodním parkem.
Pinky a štůly
Pozůstatky dolování nebo rýžování zlata jsou patrné na mnoha místech. Menším proláklinám říká Petr Filip pinky. „To jsou stará hornická díla. Původně poddolované prostory, které se propadly a vznikly tam trychtýře. Kdybychom se prokopali dolů, tak zrovna tady nenajdeme zlato, ale hodně vápence. Oni ten vápenec používali k tavení, jako by ta ruda byla ve vysoké peci,“ říká Petr Filip jednu z mnoha zajímavostí o zdejších horninách a jejich dobývání. O štůlách se návštěvník dočte více na další z tabulí naučné stezky.
Uprostřed na kopci, který stezka obtáčí, se tyčí impozantní zřícenina Orlík s rozhlednou na jedné z jejích věží. „Původně byl hrad Orlík místo ke střežení tady těch zlatonosných rudných ložisek, potom sloužil jako celnice mezi královstvím českým a markrabstvím Moravským. Ten hrad byl dobyt jenom jednou! Protože jednak stojí na strmé skále, ale také je velmi silně opevněn,“ uzavírá Petr Filip svou pozvánku na Naučnou stezku Březina i hrad nad Humpolcem.
Tak hlavně pozor ať V. Brukner nenajde zase spojitost s Birgenau
Tak hlavně se to naučit psát, že, yntelygente…