Jsou dva okamžiky, kdy jako řidič auta nevěřícně kroutím hlavou nad odvahou cyklistů.
Prvním okamžikem je noční silnice, kdy na
poslední chvíli po oslnění protijedoucím autem uvidím cyklistu, který nejen
nemá na kole světlo, ale ani odrazku a jede v tmavém oblečení. Druhý
okamžik je v těchto dnech i v Humpolci docela běžný. Z oblohy
padá spousta něčeho studeného a bílého a jedoucí auta mají co dělat sama se
sebou. Najednou se před vámi zjevuje zachumelený přízrak jedoucí na kole a
všelijak se vlnící, jak mu to také klouže.
Vždycky přemýšlím, zda mi spadne pod auto hned, nebo ve chvíli, kdy ho
začnu předjíždět!
Nemám nic proti cyklistům. Naopak. Čím víc,
tím líp. Jsou ale dva okamžiky, kdy jejich odvahu neobdivuju.
Ono se
to dá říct ale i obecně o nás všech, kteří se po ulicích, silnicích a
chodnících pohybujeme. Jako chodec, bych měl myslet na to, že autům to klouže a
prudce brzdit to v těchto dnech moc nejde a jako řidič bych měl myslet na
to, že klouže i chodcům a sněhová břečka stříká přes celý chodník.
Šťastné cesty všem přeje
Pavel Koubek
chytrá moudra. 😀 😀
No jo, už když jsem četla tento článek v redakční poště, říkala jsem si, že to bude jako házet hrách na zeď (nebo perly sviním).
Ano, cynickým, sobeckým a bezohledným lidem to může připadat akorát tak k smíchu.
co je k smichu? Ridic, chodec nebo cyklista? Nebo to ze chumeli?
To se musíte zeptat anonyma v 11:25 hod., co mu připadá tolik k smíchu. Já to nevím.
M.
Nevíte čemu se směje a přesto je u vás cynický, sobecký a bezohledný. To je teprve k smíchu 😀
(a to jsem jiný anonym než ten z 11:25)
Od: misa (sk4000@quick.cz) retard
I chodci mají velmi snížený práh sebezáchovy. Jakýkoli reflexní pásek proužek je vidět na desítky metrů. A v počasí se sníženou viditelností to může zachránit život. Ceny ropy rostou, marže obchodníků taky a tak tu bude za chvilku hodně cyklistů 🙂
To že je někdo magor a dává svoje zdraví a život na špalek je jen a jen jeho věc. To že do vážných problémů zatahuje řidiče je svinstvo a bezohlednost.
Díky za všechny komentáře. Díky nim si článek přečetlo 250 lidí. Všimnul jsem si, že většinou není počet čtenářů podle toho o čem článek je, ale podle toho, kolik je pod ním komentářů. Třeba ty moudra v článku někoho přivedou k zamyšlení. I kdyby to ušetřilo jedny zacákaný kalhoty, tak to mělo smysl. Pěkný den. Pavel Koubek