V současných mrazivých dnech je určitě vhodné zahřát se douškem humoru.
Američan a Rus si telefonují:
Američan: „Ivane, teď říkali v televizi, že tam u vás jsou děsný mrazy, přes – 60 stupňů.“
Rus: „To je blbost, nanejvejš tak – 20.“
Američan: „No ne, teď to říkali na CNN, prej přes – 60.“
Rus: „Ale no tak možná někde třeba -25, ale to spíš výjimečně.“
Američan: „No, ale ty záběry byly děsný, ty omrzlý silnice, baráky …“
Rus: „Jo, ty myslíš venku?! No tak to jo.“
Jak Češi přejí k Novému roku:
„Tak ať se vám daří, sousede. Ale zase NE moc, to byste mě nas*al.“
Paní učitelka: „Čím je tvůj tatínek, Jirko?“
„On je pekař,“ odvětí Jirka.
„Hmm, to je hezké, peče nám chleba a housky,“ dí na to paní učitelka. „A tvoje maminka je čím, Maruško?“ ptá se znova.
„Sím, ona je zdravotní sestra.“
„Aha, vidíte, děti – stará se o nemocné. To je krásné povolání. A co ty, Honzíku?“ ptá se dále.
„Můj tatínek pracuje nahatej v gayklubu, “ odpoví Honzík.
„Hmmmm…,“ povídá paní učitelka a pokračuje „… No, i taková zaměstnání jsou…“
O přestávce přijde za Honzíkem a ptá se: „Honzíku! Opravdu tvůj otec tancuje v tom klubu???“
A Honzík odvětí: „Neee, on pracuje v Čezu, ale my se za to všichni stydíme…“
Během návštěvy v blázinci se ptá návštěvník ředitele: „Podle jakých kritérií bude rozhodnuto, zda někdo bude internován nebo ne?“
Ředitel vysvětluje: „No, my napustíme vanu vodou, dáme kandidátovi lžičku, hrnek a kbelík a poprosíme ho, aby vanu vyprázdnil.“
Návštěvník povídá: „Aha, rozumím, normální člověk vezme kbelík, aby to šlo rychleji, že?“
Ředitel: „Ne, normální člověk vytáhne špunt. Chcete pokoj s balkónem nebo bez?“
V Brdech se začne stavět radar mezikontinentálního významu. Protože se ovšem bohužel nachází uprostřed lesů, povedou k němu dlouhé kabely.
Američané! Ten, kdo vás může položit na lopatky, navolá „Allah Akbar“, ale „Dežo, pocem, tu je mědi jak sviňa!“
Přijde ženská do redakce, že by chtěla dát do novin úmrtní oznámení svého manžela…
– „Ale samozřejmě. Jedno slovo vás však bude stát 100 korun.“
– „Hmmm… Tak tam jen napište: Umřel Karel Novák.“
– „To bohužel nejde, minimální počet slov je 9.“
– „Aha… Tak tam napište: Umřel Karel Novák. Prodám Škodu Felicia, rok výroby 1997.“
Pepa sedí v obýváku a polohlasně si předčítá nějaký magazín: „11.prosince – pátek, 12.prosince – pátek, 13.prosince – pátek, 14.prosince – pátek, 15.prosince – pátek…“
Manželka to po chvíli komentuje: „Co to tam čteš za blbosti? Jak může být pět dní po sobě pátek?!“
„To není kalendář, Božka,“ vysvětluje Pepa, „to tu uveřejnili výňatek z erotického deníku Robinsona Crusoe!“
Vážená paní,
v průběhu předcházejících 6 měsíců monitorovali pracovníci naší bezpečnostní služby počínání Vašeho manžela v našem obchodním domě. Níže uvedený seznam obsahuje detaily jeho přestupků, zachycených bezpečnostní kamerou. Kopie těchto záznamů máme uložené. Vašeho manžela jsme opakovaně slovně napomínali při každé návštěvě obchodu, což on následně ignoroval. Na výzvy a napomenutí reagoval hrubě slovy: „Dokud tady moje žena nakupuje, budu sem chodit taky…“
Proto jsme nuceni zakázat Vašemu manželovi, Vám a celé Vaší rodině vstup do naší prodejny. Následuje seznam aktivit Vašeho manžela v našem obchodě po dobu posledních 6 měsíců:
15. červen: Vzal 24 krabiček kondomů a náhodně je vložil do vozíku nakupujícím, kteří se nedívali.
2. červenec: Nastavil všechny budíky v oddělení domácích potřeb tak, aby zvonily v pětiminutových intervalech.
7. červenec: Udělal na podlaze vedoucí k toaletám tenkou dlouhou stopu rajčatovým džusem.
19. červenec: Přistoupil k zaměstnankyní domácích potřeb, řekl oficiálním tónem: „Kód 3“ a sledoval, co udělá.
4. srpen: Přišel k pultu Služby zákazníkům se žádosti koupit jedno balení lentilek na splátky.
14. září: Přesunul nápis „Pozor, mokrá podlaha“ do části pokryté kobercem.
15. září: Rozložil jeden ze stanů v kempingové části a zval nakupující dál, pod podmínkou, že si přinesou polštář.
23. září: Kdykoli se ho zaměstnanec zeptal, zda nepotřebuje pomoc, rozplakal se a křičel : „Proč mě, lidi, nenecháte na pokoji?“
4. říjen: Díval se přímo do bezpečnostní kamery a používaje ji jako zrcadlo, šťoural se v nose.
10. listopad: U pultu se zbraněmi se ptal zaměstnance, zda neví, kde jsou antidepresiva.
3. prosinec: Podezřele se pohyboval po prodejně, hlasitě si při tom pobrukoval melodii z Mission Impossible.
18. prosinec: Schoval se mezi věšáky s oděvy a na lidi, kteří se v nich probírali, pokřikoval: „Kup si mě! Kup si mě!“
21. prosinec: Vždy, když se ozvalo hlášení z reproduktorů, schoulil se do klubíčka na zem a křičel: „Ne! Ne! Už zase ty hlasy!!!“
23. prosinec: Vešel do zkušební kabinky, chvíli počkal a potom začal velmi hlasitě vykřikovat: „Není tu toaletní papír!!“
Komentátor České televize Jaromír Bosák patří mezi nejoblíbenější sportovní komentátory v republice, proslavil se především neotřelými bonmoty a hláškami, které používá při komentování fotbalových zápasů. Mimo jiné se v loňském roce úspěšně zařadil mezi tanečníky televizní soutěže Star Dance se svým neobvyklým tanečním stylem přezdívaným „grif bratra Tyrše“.
Ukázka několika „hlášek“, které obohatily jím komentované přenosy:
Úúúúú, to byl pane zákrok, ten bych nepřál ani nejlepšímu příteli mé ženy!
Nevím, co teď odpískal Rooneymu rozhodčí za faul… Zákaz předjíždění?
Leváci jsou potřeba v každém týmu, ale ne když odjakživa kopou pravou.
Rozhodčí asi nemá svůj den a chtělo by to střídat.
Takhle rozzuřeného trenéra jsem ještě neviděl. Potkat ho v noci, zakousnu se do stromu a dělám suchou větev.
A bude to rohový kop. Podle tlačenice ve vápně to vypadá, že na některé hráče přišlo jaro.
A netrefí se a netrefí. Co tomu asi říká manželka…
Ten rozhodčí, toho snad vytáhli z basketu, ten asi píská kroky.
Tohle už se nedá nazvat kosa, to je pořádně rozjetý kombajn.
Zdá se, že fanoušci na něj pokřikují: hraj nebo si kup lístek!
A toto mělo s fotbalem asi tolik společného, jako čabajka s racionální výživou.
A ve vzduchu zavoněla sádra po zákroku Zagarokise.
To byla kosa jak od prvorepublikového zemědělce…
Poborský zrychlil jak řidič Stanislava Grosse.
Pořadatelská služba i policie se chovaly tak, jako by šlo o přátelák k výročí 1. máje a ne o derby.
Ševčenko neprorazil. To by u toho musel být jeho otec, tankista…
Tady by se dal vzpomenout kolega Shakespeare: „Mnoho povyku pro nic“.
Trenér Rehhagel ctí známou zásadu, že nejlepší obrana je … obrana.
Ono zkrotit takové hráče, jako je Totti a Cassano, kteří jsou jistě výbornými fotbalisty, ale občas u nich dochází k velmi silnému zatemnění v mozkové části hlavy… to je problém.
A teď málem ukázal Lukáš Jarolím publiku téměř vše, co nosí pod trenýrkami, po Goorově zákroku… no ještě, že Lukáš Jarolím nechodí naostro.
Teď se ale Gallas zlobí zbytečně, tohleto je na tmavě žlutou kartu.
No jak tak na Smeichela koukám, tak bych se s ním nechtěl hádat o to, kdo bude mýt nádobí.
… a poslal Oliveru Kahnovi rekomando, které ani nestačil podepsat..
Kolik fotbalistů si může dovolit postupovat v plné rychlosti s míčem na branku, nedívat se na nohy a balón, mít hlavu zvednutou a poslepu servírovat míč kolegovi do jasné šance ? Nevím, ale mám pocit, že jich nebude víc, než prstů na ruce zasloužilého lesního dělníka po třiceti letech práce s pilami všeho druhu.
Tak děkuju za rozhovor a přeju, ať je to příště lepší, protože horší to už opravdu být nemůže.
Tento centr by Sionko nestihl ani na motorce.
A Lužnyj si vyskočil na koníčka, respektive na Papouška.
Tady na stadionu trochu přituhlo, zajímalo by mě, jestli nás z těch sedaček někdo po zápase odlepí.
Di Livio…… tenhle člověk má snad troje plíce….. ale to už je snad případ pro Muldera a Scullyovou…
Muzzi tam byl sám, jak lovec v tajze.
Rozběhl se, ale narazil na šraňky jménem Lengyel.
Tak kdo zbývá… Mirek Kadlec. Sami hráči ho vybrali. Nikdo se nedívá, jak to Mirek Kadlec kopne. Ja teda musim… Je to tááám, je to tááám!!!!!
Přeji vám krásný víkend a nezapomeňte, že s úsměvem jde všechno líp.
