Tak jsem to nevydržel , a dojel jsem zkontrolovat jestli jsou hosté s „mojí“ hospůdkou spokojení….a protože jsem měl s sebou jako obvykle špionážní výbavu , můžete se přesvědčit i Vy na vlastní oči , co ta moje „Hospoda na mýtince“ nabízí…..
Cesta z Humpolce uběhla jako voda , a kousek za Hněvkovicemi mě v hlubokém lese reklamní cedule již nasměrovala neomylně k „Hospůdce U Petra“ .
Auto jsem nechal stát na prostorném parkovišti pod švestkami a zamířil k typické vesnické usedlosti , která svojí polohou na samotě u lesa skutečně evokuje Cimrmannovu „Hospodu Na mýtince“ .
Venkovní stolky , umístěné v zahrádce přímo lákaly k posezení na čerstvém vzduchu a tak jsem nezaváhal ani na chvíli , a usedl ke stolku vedle zahradního grilu , kde majitel Petr Vlk právě opékal lákavě vonící maso .
Asi si řeknete , jak jsem zjistil že se jedná právě o majitele Petra Vlka , když jsem tu nikdy předtím nebyl…Nedokáži to vysvětlit , ale hned od první chvíle jsem měl pocit , že je to prostě on…
Po chvíli zkoumání lákavého jídelního lístku jsem si objednal tutéž dobrotu , co přede mnou v neděli František – totiž kuřecí steak ke kterému mi jmenovec Petr doporučil vhodné přílohy . Na svlažení žízně z cesty jsem dostal výtečně vychlazený Birell , rozhlížel se kolem po zahradě a začal pomalu majitele zpovídat…
A tak jsem se dozvěděl spoustu zajímavých věcí , jako například že Petr Vlk je vlastně také částečně humpolák , protože v Humpolci pracoval před lety ve Fabrice (ano , té s velkým F) . Že jeho hospůdka na mýtince je poněkud více frekventovaná než ta známá hospoda z Járy Cimrmanna – při sobotní akci o které se zmiňoval František se tu snědlo osmdesát kilogramů grilovaného masa…
Petr mi přinesl ukázat i obrovitou návštěvní knihu , ve které Vás na první pohled zaujme množství cizích návštěvníků , kteří sem zavítali . Jsou tu záznamy snad v deseti různých řečech lidí prakticky z celého světa . Mezi nimi najdete nejen běžné turisty , ale i významné obchodníky a slavné sportovce . To , že tu několikrát natáčela reportáž Česká televize , že o Petrově hospůdce referovaly Hospodářské noviny , Prague Herald Tribune nebo spousta magazínů Vás už vlastně ani nepřekvapí…A tak se jedním okem mrknete na steak , který Vám během rozhovoru Petr připravuje , nasáváte vůni grilovaného masa a čas příjemně utíká…
…a tak najednou zjistíte , že mistr kuchař i číšník v jedné osobě Vám spolu s úsměvem servíruje na stůl i tu svoji dobrotu…
Nejprve dostanou svoji porci Vaše oči – servírovaný kuřecí steak , opékané brambory a tajemné omáčky Vás zaručeně spolu s vůní která nad stolem stoupá nenechají na pochybách , že vás čeká něco opravdu výjimečného….
…a po prvním ochutnání je Vám již jasné , že pokud jste udělali chybu , tak jen tu , že jste v Hospůdce U Petra poprvé…
Když jsem dojedl a pochválil nahlas Františka , že mi Petrův podnik doporučil , dostalo se mi možnosti prohlédnout si fotografie , které zde na jaře nafotil pro Petra jeden profesionální fotograf . Byly velmi povedené a v duchu jsem tomu fotografovi záviděl světlo , které pro svoje focení ten den měl . Potom jsem se pokusil pár fotek přefotit i pro svoji reportáž , ale přeci jen to už není ono…takže omluvte prosím kvalitu následujících obrázků , které přibližují další části Hospůdky U Petra .
Počasí venku se v té chvíli definitivně pokazilo , a na stůl začaly dopadat první kapky . Za této situace jsem stejně jako ostatní využil možnosti přesunout se dovnitř do sucha a objednal si závěrečné presso . Uvnitř místnosti to právě hučelo zhruba třemi světovými jazyky (mezi něž počítám samozřejmě i češtinu…)
Pokud bych tu nebyl zrovna jako řidič , mohl bych využít velmi široké nabídky stylového baru , ale takhle jsem jen usrkával své presso a chystal se pomalu k návratu…
…čekání na konec deště mi zkrátilo zkoumání všech těch drobnůstek , které tvoří dekorace a díky nimž panuje uvnitř těžce napodobitelná atmosféra . Pokud k tomu přidám evidentní radost a pohodu která vyzařuje jak z Petra , tak i z jeho kolegy , kuchařské umění jeho i obou žen skrytých v kuchyni , tak mě napadá
že tento podnik vlastně nepotřebuje vůbec aby ho někdo chválil . Chválí se totiž sám . Svojí atmosférou , svými službami a svým přístupem k zákazníkovi .
A tak snad jen můžu popřát Petrovi ,jeho rodině a přátelům jen pevné zdraví , a hodně dobré nálady !
P.S.: cestu těm , co tam nebyli ukáže František zde
Š humpolák 2003
Autor : Petr Žáček
tak co olafe , jak je na tom tvoje klávesnice ?
Nevím jak ta Olafova, ale ta moje dopadla špatně. Ty obrázky mluví myslím za vše.