Dům, který vyrostl v rozvojové části na okraji města, naplňuje přání a životní styl majitelů, má výhled do kraje, ale také atrium – svůj vnitřní svět pro případ, že by rostoucí okolní zástavba přehlušila domácí atmosféru.
Architekt Matěj Petránek, tedy ten, kdo domy nejen navrhuje, ale také vlastnoručně staví, má k městu na Vysočině celoživotní vazby. Jednak odtud pochází jeho kamarád z dětství, s nímž vyrůstal na chalupě v jižních Čechách, a navíc tu postavil svůj první dům. „To bylo úplně pragmatické rozhodnutí, chtěl jsem si vyzkoušet nakreslit dům, postavit ho, prodat a ideálně na tom vydělat nějaké peníze. A právě tady byly v té době pozemky relativně dostupné,“ vypráví s úsměvem architekt. „Dům ale nakonec koupil právě ten můj kamarád z dětství.“
Jenže časem se kamarádova rodina rozrostla, potřebovala více místa a také se jí podařilo sehnat lepší a větší parcelu na okraji města, kde měla vyrůst nová čtvrť. Spolupráce s architektem už byla prověřená, obě strany si vzájemně sedly a důvěřovaly, takže se Matěj Petránek mohl pustit do práce.
Výhled za všech okolností
Výhodou parcely byla poloha v mírném svahu, takže bylo jasné, že i přes budoucí sousedy z ní bude hezký výhled do kraje, což koneckonců patřilo mezi hlavní požadavky budoucích obyvatel. Naopak nevýhodu představovalo právě to, že na začátku projektu kolem nic nestálo, a tak nebylo úplně jistě, jaká stavební rozmanitost se dá od sousedů očekávat. Z toho důvodu se rozhodlo, že dům bude mít atrium se stromem, což mu dodá intimitu.
Kuchyň s jídelnou od obývacího pokoje odděluje nábytková stěna skrývající komín
Fasáda chrání soukromí
Interiér je možné propojit s atriem pomocí posuvných prosklených stěn. Na opačnou stranu lze z ložnice, dětských pokojů i koupelny vejít na zahradu prosklenými dveřmi. Obývací pokoj lemuje prosklená stěna do zahrady, opět s posuvnými dveřmi. Na ni navazuje částečně krytá terasa asymetricky pokračující dál do pozemku. Domu dodává charakteristický vzhled fasáda ze smrkových biodesek opracovaných pomocí CNC stroje.
Perforované fasádní panely fungují jako posuvné okenice. Panely jen s mělkým reliéfem zakrývají stěny bez oken
Tam, kde je pod fasádou plná zeď, mají biodesky jen dekorativní reliéf. Ovšem před okny či prosklenými dveřmi jsou perforované a posuvné, takže chrání před pohledy zvenčí. Dlouhá prosklená stěna obytné místnosti sice posuvné panely nemá, ale kvůli prostoru pro terasu je trochu víc zapuštěná do hmoty budovy, takže před zraky z ulice ji cloní přední část domu a od sousedů na straně zase velká část zahrady.
Dvě formy, dvě funkce
Jednou ze štítových stran je dům natočen k ulici. Posuvným panelem v nižší části se vejde do zastřešeného závětří před vstupními dveřmi v obytném křídle. Každé z křídel domu má totiž jinou funkci – napravo od vstupu je denní nebo též společný prostor, zatímco nalevo se nachází klidová zóna s ložnicemi.
Když se tedy vstoupí do pravého křídla, za zádveřím se skrývá technická místnost a toaleta. Dále do hloubi objektu se projde do obytné místnosti otevřené až do krovu. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.)
Tam bydli Kucerovic, ze jo?
nojo,, starej byl pašák.. ten uměl vybírat poplatky