Humpolecká 8smička prezentuje tvorbu Jana Zrzavého (1890–1977) v širších souvislostech, zahrnujících i umělcovy vztahy s jinými tvůrci.
Kurátor výstavy Miloš Doležal označil instalaci jako „návrat malíře do Humpolce“. Město pro Jana Zrzavého představovalo mládí jeho milované matky, která osiřela a putovala po příbuzných.
V pamětech Zrzavý popisuje, jak se u nich mamince špatně vedlo, dokud si ji strýc Kašpar, notář z Humpolce, nevzal k sobě. Zde Viléma Kaizlová, později Zrzavá, prožila nejkrásnější roky svého života.
Seznámila se tu s otcem budoucího malíře, v humpoleckém děkanském chrámu sv. Mikuláše se vdávala. Pro umělce se Humpolec stal bezmála posvátným místem.
Škoda, že Jan Zrzavý nemůže sám nahlédnout do výstavních sálů 8smičky, kde se pomyslně setkává s další důležitou osobností, se svým „osudovým učitelem“, jak Bohumila Kubištu nazýval.
Vystavená Kubištova studie k obrazu Pierot z roku 1911 vznikla v roce, kdy se Zrzavý s Kubištou poprvé setkal. „Kubišta – to byla výhra v mém životě. Bez něho bych nebyl, co jsem,“ napsal Zrzavý. O sedm let později sejmul Kubištovi, nakaženému španělskou chřipkou, posmrtnou masku.
Jedinečná cesta
Kurátorská dvojice Miloš Doležal a Martin Herold si zvolila nelehký úkol, když avizovala, že se pokusí o „zachycení jedinečné osobní cesty Jana Zrzavého – v intimních skicách, v mistrovských kresbách, ikonických i téměř nevystavovaných obrazech“.
Zároveň chtěla připomenout soustavný zájem malíře o tvorbu českých i evropských souputníků a také přiblížit snahy současných autorů navázat na některá témata, jimiž se Zrzavý zabýval.
Díla Jana Zrzavého, představená ve společnosti řady jiných tvůrců, početně převažují. Velkorysá zápůjčka pražské Národní galerie doplněná soukromými sběrateli tvoří reprezentativní ukázku jeho uměleckého odkazu.
Návštěvník se setká s oblíbenými tématy malíře, najde tu díla s religiózním obsahem, Svatý Jan Křtitel, Adam a Eva, Biblická krajina, Hlava Krista či Zvěstování, postřehy z cest zaznamenané v dílech Skalnaté pobřeží v Bretani, Náves v Kermeuru, Krucemburk, Via Appia, Řecko.
Vystaveny jsou také autoportréty a díla Milenci, Diana, Snoubenci, Ležící jinoch, Studie mužského aktu a další.
Duchovní spříznění
Ze zahraničních umělců je několika díly zastoupen francouzský symbolista Odilon Redon, jeho litografie Zavřené oči nese náznak spiritismu, k němuž měl blízko i Zrzavý.
Dále je to řecko-italský představitel metafyzické malby Giorgie de Chirico, s nímž se Zrzavý seznámil v roce 1934 v Paříži. Oba autory sbližují magicky laděná plátna, symbolika barev a tvarů.
Chorvatský sochař a architekt Ivan Meštrović se svým Andělem s flétnou připomíná Zrzavého výjevy se zasněnými mladíky. Jemné plastiky česko-rakouské sochařky Mary Durasové jsou podobné melancholickým postavám žen, které Jan Zrzavý často maloval.
Z českého prostředí doplňuje výstavu Josef Čapek, Otakar Mrkvička, Jiří John, Václav Boštík – u všech jmenovaných lze s hlavní postavou výstavy najít duchovní spříznění.
Trvalou inspiraci Zrzavého starověkým uměním připomíná Jezdec na koni, tři tisíce let stará plastika ze Sýrie. Se stejným názvem stojí opodál drobná řezba koníčka s jezdcem, kterou Jan Zrzavý zhotovil z lipového dřeva.
Dobrým nápadem je uvedení sestřihu filmu Modrý démant, který divákům přibližuje taneční scény a spiritistické seance odehrávající se v Alhambře. Noční podnik inspiroval Zrzavého k napsání básně Dionysos a k vytvoření několika obrazů a kreseb.
Rozebrat, jak se vypořádávají současní umělci s odkazem Jana Zrzavého, by si vyžádalo samostatnou recenzi. Ztvárnění obdobných témat je u nich ovlivněno použitím moderních technologií, hledáním nových forem vyjádření.
Spojitosti mezi díly Jana Zrzavého a některých autorů – Šárky Koudelkové, Jana Merty, Dominika Běhala – se hledají obtížněji. Svoji účast na výstavě by si však novodobí autoři obhájili všichni.
S koncepcí, skrývající jistá úskalí, se kurátoři vypořádali se ctí. Orientovat se ve vztazích mezi díly a autory pomůže návštěvníkům brožurka s důkladnými popisky jednotlivých exponátů. Dostanou ji ke vstupence, která stojí pouhých osm korun.
K výstavě vyšel též obsáhlý katalog, editor a autor několika textů Miloš Doležal do něho zařadil příspěvky dalších znalců Zrzavého díla. V publikaci jsou úplně poprvé reprodukovány vlastní fotografie Jana Zrzavého z 50. a 60. let.
Kdybych já byl krásný jako Dionysos. Setkání s Janem Zrzavým
8smička, Humpolec
- Kurátor: Miloš Doležal, Martin Herold
- Do 29. září 2024