Léčebna tuberkulózy a respiračních onemocnění v Humpolci se dostala do finančních potíží.
V průběhu roku se razantně snížil počet pacientů, což společně
se zpožděnými platbami od zdravotních pojišťoven způsobilo ke konci září
propad příjmů přibližně o dva miliony korun.
Léčebna je městskou příspěvkovou organizací. Humpolecká radnice proto chystá pro příští rok úsporný provoz.
O konkrétních opatřeních budou radní rozhodovat začátkem prosince.
„Pokud by se dostala do ztráty, která by nebyla kryta rezervním fondem opakovaně, ze zákona musí zaniknout. Uvidíme, jaká bude situace na konci roku, zařízení má u zdravotních pojišťoven velké pohledávky," řekl starosta Jiří Kučera.
Na pokles počtu pacientů podle starosty může mít vliv také celkový
úbytek onemocnění dýchacích cest v zemi. „Podobných léčeben bylo v Česku
patnáct a zbylo jich sedm," uvedl Kučera.
Ředitel léčebny a primář Tomáš Drasnar má ale na úbytek pacientů jiný
názor. „Počet chorob respiračního traktu neklesá, ale vývojem medicíny
se dají některé řešit ambulantně. Také bych řekl, že počet pacientů
ovlivnilo navýšení poplatků za pobyt v nemocnici ze šedesáti na sto
korun a mimoto i krize. Někteří lidé raději z finančních důvodů marodí
doma, než aby se nechali hospitalizovat," soudí ředitel Dras᠆nar.
Možností je také pronájem léčebny
Radnice má podle Kučery zájem léčebnu udržet. „Variant je víc. Lze
snížit výdaje, šetřit na energiích, možná je i změna některých lůžek na
lůžka následné péče,"
řekl starosta s tím, že ubudou-li nějakému zdravotnickému zařízení
pacienti, jako tomu je u humpolecké léčebny, ubudou i platby od
pojišťovny, a tím poklesnou příjmy.
„Problémem těchto veřejných služeb je to, že ani v případě menšího
využití lůžek nemohou redukovat sílu zdravotnického personálu, jehož
počet je součástí smlouvy s pojišťovnou. Zde se tedy uspořit nedá,"
vysvětlil humpolecký starosta.
Další vývoj naznačí podoba rámcových smluv s pojišťovnami, která má
být známa do konce měsíce. Pokud by se nalezení úspor nezdálo reálné, je
podle Kučery ve hře i varianta pronájmu nějakému silnějšímu subjektu, který by léčebnu dále provozoval.
„Lze v této souvislosti uvažovat o bývalé nemocnici stojící v
sousedství léčebny, která má lůžka následné péče. Zařízení provozuje
společnost Vysočinské nemocnice, s níž bychom mohli uzavřít případnou
smlouvu. Ve výběrovém řízení, které by bylo vypsáno, se ale mohou
objevit další subjekty," doplnil starosta Kučera.
Místních je málo
Podle něj by bylo nelogické, aby město provozní ztráty pokrývalo ze
svého rozpočtu. Zařízení podle starosty nemá jen místní charakter. Přímo
z Humpolecka je tam maximálně pětina pacientů, ostatní jsou z celé
země. Léčebna má kapacitu 80 lůžek, obložnost se pohybuje kolem tří
čtvrtin.
Na Vysočině byla léčebna respiračních onemocnění
vedle Humpolce také na Buchtově kopci, kde působila jako součást
nemocnice v Novém Městě na Moravě. Tamní sanatorium bylo zrušeno kvůli
nízkému počtu pacientů i špatnému technickému stavu budov ke konci roku
2011.
Autor: Dominika Dufková, ČTK – Pelhřimovský Deník
S tou redukcí personálu se mi to nějak nezdá.Pojišťovna proplácí pouze obsazené lůžka a na ty je určen opět pojišťovnou určitý počet personálu s nějakou výší platu.Když je více zaměstnanců redukuje se plat směrem dolů.
I když je příspěvek výše rok starý, bývalé vedení léčebny se jistě špatně nemělo. Drasnarovi nakupují byty na Kasalově pile jako o závod.