Závěr
Odkaz na II. Část:
http://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=7048
V závěrečné části Vám nebudu rozepisovat den po dni, to by bylo spíše na román než na strohý článek o pár větách.
Za posledních deset dnů jsem absolvoval tři večery s oblíbeným společníkem, starým známým alkoholem, s metlou lidstva. První posezení u vína nebylo úplně nejlehčí, tendence sáhnout po cigaretě byly v podstatě celý večer, obzvlášť když sedíte s lidmi, kteří si vesele pokuřují a ještě vás popichují, abyste si klidně zapálili, radikálně odmítám a první zkoušku s alkoholem zvládám. Jsem na sebe pyšný.
Ostatní běžné dny už nejsou tak těžké, jako ty první tři, nedá se to srovnávat. Abstinenční příznaky zcela vymizely, takže není problém vydržet, ale chuť je pořád, každý den, každý večer, člověk musí být opravdu rozhodnutý a přesvědčený o tom, že skutečně už nechce kouřit a odmítá přispívat na neustále se zvyšující spotřební daň. Určitě by to šlo lépe s nějakou další motivací. Samozřejmě, nějaká motivace je, jde přeci o zdraví, ale pokud nejste prozatím nemocní či nepociťujete nějaká omezení, tak co vás má přesvědčit? A bohužel stále mám v myšlenkách to, že si dám aspoň jednu, že mi to nic nemůže udělat, pouze uspokojím své chutě, to se přeci má dělat, jenže na druhou stranu jsem přesvědčen o tom, jakmile si dám jednu, tak si dám následně i druhou a další den znovu a znovu a postupně budu tam kde, jsem byl. Snažím se, co nejvíce zaměřit na všemožné aktivity, abych na takové myšlenky neměl v podstatě čas, tudíž celý týden držím bez jediné cigarety, bez jediné nikotinové žvýkačky či podobně, je tedy fakt, že do sebe nacpu pár kostiček čokolády či do sebe hodím pár „cucacích“ bonbonů, vzhledem k mé váze a poměrně rychlému metabolismu si to můžu bez problémů dovolit.
Další kritická situace přichází z nenadání. Ač nemám chuť, tak po mírném nátlaku vyrážím na pivo, s tím, že dám max. 2 a jdu domů. Ovšem tak, jak se to obvykle stává, po pivu následovalo i něco ostřejšího a nezůstalo to ani u jednoho panáka, ale ani u dvou, což by vlastně nebylo tak špatné, přeci jen je víkend a trošku povyražení mi nemůže uškodit. S nekouřením nemám nejmenší problém, jenže shodou náhod a okolností potkávám jednu krásnou neodolatelnou…a mimo jiné kouří, samozřejmě už jsem pod mírným vlivem alkoholu a bylo by to tak snadné si s ní, k panáku, zapálit a moc dobře vím, že kuřáci tak nějak drží spolu, vidím to dennodenně třeba v práci, hloučky lidí kolem popelníků vesele debatují a nekuřáci, ti prostě někde makají a venkovních diskuzí se neúčastní, jsou mimo. A že se u popelníku toho probere, o tom ani nemusím vyprávět.
Takže mám silné tendence si dát aspoň jednu cigaretu, s tou krásnou sexy neodolatelnou slečnou, nejen proto, aby se takříkajíc prolomily ledy (v počátcích spíše velké kry)…, ale je tam neodolatelné pokušení. Nakonec jsou ale panáky vyměněny za čistou vodu a vůbec mi cigareta neschází. Povídáme, bavíme se do brzkého rána a já odcházím bez jediného vdechnutí nikotinu (nepočítejme pasivní kouření v hospodě).
Tuto poslední událost bych přirovnal k II. dni nekouření, kdy jsem měl silné abstinenční příznaky. Ne že by to bylo to samé, ale minimálně tak stejně nebezpečné. Takže milí přestávající, bacha na takovéto nenadálá, ač příjemná, setkání J
Dnes jsem 14. den stále bez cigarety. Stále dosud nemám vyhráno, vím to, cítím to. Pořád je to strašně moc jednoduché zase začít. Je to jen o hlavě, tak ji používejte, pokud přestáváte a nenechte se svést pouze myšlenkami a představami na tu zvláštní tyčinku plnou chemických a toxických látek.
Nakonec bych ještě chtěl dodat, že je asi důležité cigarety ničím nenahrazovat, ani elektronickými ani sladkým ani alkoholem, vznikne jen další závislost, z které se budete muset dřív nebo později dostat. A je třeba si uvědomit, že přestat např. s alkoholem je mnohem těžší.
-Konec-
Přes 50 dnů bez jediné cigarety, stále s občasnou chutí, ale přesto v pohodě, ať už v hospodě či kdekoliv jinde. O předchozím víkendu jsem odjel na víkend do zahraničí, takže jsem se rozhodl, že si tu „dovolenou“ užiji se vším všudy a vzal s sebou krabičku cigaret. První a druhá cigareta byla trochu těžší, ale zbytek už šel jakobych nikdy nepřestal kouřit, žádný odpor či nechuť nebyla znát, asi ještě moc krátká doba na to, aby to nechutnalo. Po návratu zpět do Humpolce zase bez jediné cigarety, zatím bez abstinenčních příznaků. Jsem přesvědčen že kouřit nechci, takže snad dál ani nebudu. Snad…:) PP (xx22)
Tak jak to vypadá? stále nekouříš?
A kdo se ptá? 🙂 Vydrželo mi to 52 dnů. Po těch 52 dnech, jel jsem na jeden víkendový výlet do zahraničí, tak jsem si řekl, tak si to pořádně užiji a koupil jsem si krabičku.(stejně by to tak asi dopadlo, ta chuť byla čím dál větší). Dál jsem vydržel asi týden a pak už probíhal takový standardní vývoj, sem tam dvě, tří cigaretky až jsem se postupně dostal na původní, né-li vyšší úroveň. Teď už si nebudu kazit rok, takže zase 1. ledna 2015, pokus č. 2 🙂 PP (xx22)